Čérápuňdží — Jedno z nejvlhčích míst na zemi

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V INDII

JEDNO z nejvlhčích míst na zemi? Jak je to možné? Vždyť v Indii je zcela běžně nedostatek vody a většinu dní vůbec nepotřebujete deštník. Jaké zvláštní místo popisujeme? Je to Čérápuňdží — město ve státě Méghálaj na severovýchodu Indie u hranice s Bangladéšem. Méghálaj je tak krásný, že se mu říká „Skotsko Východu“. A jeho jméno znamená „příbytek mraků“. Proč ale je Čérápuňdží již dlouho pokládáno za jedno z nejvlhčích míst na zemi? Udělejme si krátký výlet do tohoto místa úchvatného přírodního divu. *

Naši cestu začínáme v Šilaungu, což je hlavní město státu Méghálaj. Nastupujeme do turistického autobusu a směřujeme na jih. Když projíždíme zvlněnými pahorky a volnými pastvinami, vidíme před sebou mraky, což nám ihned připomíná, že jméno Méghálaj je přiléhavé.

Naše cesta stoupá a klikatí se podél okraje hluboké rokle, která je hustě porostlá stromy. Vodopády, jež padají z velké výšky, stékají do řeky v údolí. Když náš autobus zastaví ve městě Mawkdok, vidíme, jak se přes kopce valí těžké mraky. Náhle zakryjí celý výhled, ale potom se stejně rychle zvednou. Na malou chvilku jsme zahaleni mrakem i my a kvůli této měkké bílé pokrývce nic nevidíme. Brzy však mraky zmizí a slunce ozáří výhled, při kterém se tají dech.

Čérápuňdží leží 1 300 metrů nad hladinou moře. Když přijíždíme do tohoto města, není v dohledu žádný dešťový oblak a nikdo nemá deštník. Na liják jsme připraveni pouze my, návštěvníci. Kdy ale bude pršet?

V tropických oblastech dochází k silným lijákům, protože slunce odpařuje z teplejších částí oceánu značné množství vody. Když takové vlhké větry od Indického oceánu narazí na jižní svahy Himálaje a jsou nuceny stoupat, uvolní svůj  náklad ve formě prudkých lijáků. Většina těchto srážek spadne na méghálajskou plošinu. Na tuto vyvýšenou oblast navíc během dne pálí tropické slunce, takže dešťové mraky stoupají vzhůru a pak se nad touto plošinou drží celý den, dokud se vzduch k večeru neochladí. Tím lze vysvětlit, proč zde prší většinou v noci.

Během července roku 1861 spadlo na Čérápuňdží neuvěřitelných 930 centimetrů srážek. A během období dvanácti měsíců od 1. srpna 1860 do 31. července 1861 zde spadlo 2 646 centimetrů srážek. V Čérápuňdží dnes prší v průměru 180 dnů v roce. Nejsilnější deště jsou od června do září. Vzhledem k tomu, že prší většinou v noci, návštěvníci si mohou užívat výletů, aniž by je promočil liják.

Je těžké uvěřit, že při takových srážkách je zde někdy nedostatek vody. K tomu velmi často dochází v zimních měsících. Kam se ty letní monzunové přívaly podějí? Kvůli rozsáhlému odlesňování kolem Čérápuňdží se většina vody z dešťů, jež spadnou na tuto náhorní plošinu, dostane do řek, které tečou převážně do Bangladéše. Uvažuje se o přehrazení těchto toků a vytvoření vodních nádrží. Podle G. S. Malngianga, kmenového krále Mawsynramu, však „není vyvíjeno žádné opravdové úsilí, aby se tento problém s vodou vyřešil“.

Návštěva Čérápuňdží byla určitě vzrušující a poučná. Krajina je na tomto místě skutečně nádherná. Jsou tu také překrásné květiny včetně 300 druhů orchidejí a vzácný druh masožravé láčkovky. Člověk tady může nejen obdivovat množství různých divoce žijících zvířat, ale také zkoumat mnoho vápencových jeskyní a megalitů. V této oblasti jsou rozsáhlé háje pomerančovníků, které mají šťavnaté plody a umožňují přírodní produkci vynikajícího pomerančového medu. To všechno čeká návštěvníky Méghálaje, „příbytku mraků“ a Čérápuňdží, jednoho z nejvlhčích míst na zemi.

[Poznámka pod čarou]

[Mapa na straně 22]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Čérápuňdží

INDIE

[Podpisek]

Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 23]

Vodopády na řece protékající údolím

[Obrázek na straně 23]

Tento druh masožravé láčkovky se vyskytuje pouze v této části světa

[Podpisek]

Fotografie od Matthewa Millera