Pozorujeme svět

Vyučovat historii náboženství?

Při nedávném průzkumu prováděném novinami Le Monde a časopisem Notre Histoire se pouze 57 procent Francouzů vyjádřilo, že je pro to, aby na školách provozovaných státem probíhal kurs historie náboženství. „Je pozoruhodné, že počet oponentů vzrůstá,“ píše Notre Histoire. „To ukazuje buď na obavu z obracení na víru, nebo na názor, že ve škole by se náboženství vůbec nemělo učit.“ Paradoxně převážná většina dotázaných věří, že by takové kursy mohly mezi žáky podpořit toleranci. Podle průzkumu je islám se svými čtyřmi miliony přívrženců nyní druhým nejsilnějším náboženstvím ve Francii hned po katolicismu, zatímco protestanti, židé, buddhisté, pravoslavní křesťané a svědkové Jehovovi také patří k „různorodému náboženskému spektru“ této země.

Přenos infekce

„Infekční choroby se mohou přenášet z jedné osoby na druhou takovými prostými úkony, jako je například otočení kohoutku nebo zvednutí telefonního sluchátka,“ píšou londýnské noviny The Guardian. Vědci na Arizonské univerzitě v Tucsonu v USA uvádějí, že silně nachlazený člověk mohl po vysmrkání zanechat při mytí rukou „na kohoutku více než 1 000 virů“. Mnohé z nich by mohly nakazit dalšího člověka, který by se kohoutku dotkl, zvláště jestliže by se potom dotkl svých úst, nosu nebo očí. Testy, které se týkaly bakterie a bakteriálního viru, ukázaly, že „přes telefonní sluchátka se přeneslo 39 % bakterií a 66 % virů, kdežto přes kohoutky to bylo 28 % bakterií a 34 % virů“. Pokud se horního rtu dotkne infikovaný prst, může způsobit přenos více než třetiny těchto patogenů. Průjmy způsobené salmonelou a onemocnění způsobená rotaviry mohou být touto cestou snadno přeneseny nemytýma rukama.

Zbraň na kobylkovou pohromu

„V Číně byla zmobilizována armáda 700 000 speciálně vycvičených kachen a kuřat, aby pomohla při boji proti největšímu náletu kobylek za posledních 25 let,“ píšou londýnské noviny The Daily Telegraph. V létě roku 2000 zničila hejna kobylek 1,6 milionu hektarů plodin na severu a na východě země a 3,9 milionu hektarů pastvin ve vzdáleném západním Sin-ťiangu. Kachny a kuřata byly vytrénovány tak, aby na písknutí začaly kobylky honit a požírat. Čao Sin-čchun, zástupce vedoucího Úřadu pro kontrolu kobylek a krys v Sin-ťiangu, kde se tito ptáci cvičí a používají, vysvětluje: „Zemědělci věděli, že kuřata ráda žerou kobylky, a tak jsme provedli několik testů [a] zjistili jsme, že kachny na rozdíl od kuřat toho mohou sežrat více [každá kachna až 400 kobylek za den], ve špatném počasí jsou odolnější a nenechají se sežrat orly nebo lasičkami. ... Vypustíme je na pastvinu, zapískáme na píšťaly a ony požírají kobylky.“ Kachny a kuřata jsou tak součástí programu pro hubení kobylek, do kterého mimo jiné patří i práškovací letadla a mikroorganismy.

Spánek není přepych

„Přinejmenším čtvrtina Jihoafričanů ‚jede na poloviční plyn‘ [využívá polovinu svého potenciálu] kvůli nedostatku spánku nebo kvůli jeho poruchám,“ uvádějí jihoafrické noviny The Natal Witness. Podle odborníka na spánek dr. Jamese Maasa spánek umožňuje mozku doplnit nezbytné neurotransmitery, neboli přenašeče nervových vzruchů, a proto je odpovídající spánek podstatný pro dobrou paměť, kreativitu, řešení problémů a schopnost učit se. Mezi následky nedostatečného spánku patří deprese, podrážděnost, úzkost, menší smysl pro humor, snížená schopnost vycházet s druhými, poruchy soustředění a paměti, snížená komunikace, zhoršená schopnost rozhodovat se, riskantnější chování a snížená produktivita a kvalita života. U lidí, kteří spí pět nebo méně hodin, se také snižuje odolnost vůči virům. „Abychom dosáhli vrcholného výkonu,“ říká Maas, „musíme investovat jednu třetinu svého života do spánku, což v průměru vychází na osm hodin za noc.“

 Hlubokomořský korál

„V chladných, hlubokých a temných vodách severní Evropy byly objeveny korálové útesy — útesy s takovou hustotou a rozmanitostí podmořského života, jaká je typická pro jejich tropické protějšky,“ uvádějí kanadské noviny National Post. Korály vyživují stovky druhů živých organismů, mezi něž patří houby, rohovitky a „četné druhy mořských červů, z nichž mnohé vědci ještě nikdy nepopsali“. Ve vzorcích usazenin z mořského dna bylo nalezeno mnoho malých živočichů, „ze kterých byla asi polovina pro vědu nová,“ říká Alex Rogers z Oceánografického centra Southamptonské univerzity ve Spojeném království. „Tyto útesy musíme chránit ne ani tak kvůli korálu samotnému — ten existuje v samostatných koloniích i jinde —, ale kvůli tomu, že představuje životní prostředí pro další tvory, kteří tam žijí.“ Zmíněný vědec odhaduje, že mezi korály žije zhruba 900 druhů živých organismů. Také se předpokládá, že korály jsou domovem „dospívajících forem některých komerčně důležitých ryb,“ uvádějí noviny.

Rozpad rodin v Británii

Británie má nejvyšší procento rozvodů v Evropě, a ještě vyšší procento rozchodů mezi páry, které spolu žijí bez uzavření manželství. Zpráva o jedné vládní studii nazvaná „Cena za rozpad rodiny“ varuje: „Hlavní příčina narušení pohody dítěte je rozpad rodiny — především rozpad základní výchovné jednotky skládající se z otce a matky.“ Bezprostředně to pro britské daňové poplatníky znamená zaplatit v průměru 11 liber týdně, ale mezi nepřímé náklady patří i to, že pro rozdělené rodiny je potřeba stavět nové domovy, což vede k poškození životního prostředí. Ačkoli zpráva nechce moralizovat, přesto uvádí: „Jsme přesvědčeni, že v průběhu dějin se manželství prokázalo jako nejjistější základ pro stabilní společnost a výchovu dětí.“

Mladiství sloní delikventi

Mladí sloní samci v parku Hluhluwe-Umfolozi v Jižní Africe jsou od roku 1991 zodpovědní za 36 zaznamenaných úmrtí nosorožců, říká zpráva v časopise African Wildlife nazvaná „Šetříš-li chobot, rozmazlíš potomka“. Nadměrně agresivní mladí sloni jsou, jak se ukázalo, osiřelí jedinci, kteří přežili program snižování stavu slonů v Krugerově národním parku, odkud byli přemístěni a dosáhli říje neboli sexuálního vzrušení o mnoho let dříve, než je obvyklé. Výzkumní pracovníci jsou přesvědčeni, že jejich agresivní chování je zapříčiněno absencí běžné sloní společenské hierarchie. Proto bylo z Krugerova národního parku přivezeno deset dospělých sloních samců, aby zavedli mezi touto ‚rozjívenou mládeží‘ kázeň. Jiná přírodní rezervace, kde byl tento program zaveden v roce 1998, od té doby nehlásila již žádné další úmrtí nosorožců.

Čínská terakotová armáda čelí útoku

„Jedna z nejslavnějších čínských turistických atrakcí, 2 200 let stará terakotová armáda, čelí novému nepříteli,“ uvádí londýnský list The Guardian. Čtyřicet druhů plísní napadlo přes 1 400 z více než 8 000 vojáků, lukostřelců a koní v životní velikosti, odkrytých u Si-an, starověkého hlavního města země, nedaleko císařského hrobu čínského císaře Čchin Š’-chuang-tiho. Tato velkolepá sbírka, která byla objevena v roce 1974 a dnes je uložena v podzemním sklepení, je ohrožena také kvůli tomu, že „dech a tělesná teplota téměř 4 300 návštěvníků za den narušuje kdysi jasné zabarvení figur,“ píšou londýnské The Times. Aby se zabránilo rozšíření plísně na všechny figury, úřady města Si-an povolaly jednu belgickou společnost, která se specializuje na boj s plísněmi.

Zima — přítel, nebo nepřítel?

Chladné a vlhké počasí nemusí být nutně škodlivé pro vaše zdraví, píše německý zdravotnický věstník Apotheken Umschau. Naopak, podle klimatoložky dr. Angely Schuhové mohou být pravidelné procházky v zimním počasí dobrým cvičením pro vaše srdce a krevní oběh a mohou posílit celé tělo. Pobývání ve vytopených místnostech možná způsobí, že tělo ztratí svou schopnost správně reagovat na teplotní změny. To by prý mohlo zvyšovat náchylnost k infekcím, únavě a bolestem hlavy. Ale tělo otužované pravidelným cvičením ve „špatném“ počasí se může stát méně citlivým na chlad a může se tím zvýšit jeho odolnost.