Pozorujeme svět

Náboženská konverze v Británii

Noviny The Sunday Telegraph uvádějí, že Britové nyní střídají své náboženství rychleji než kdy předtím, protože každý týden změní své náboženství asi 1 000 lidí. „Anglikáni se stávají římskými katolíky a naopak, Židé se stávají buddhisty, muslimové anglikány a římští katolíci Židy.“ Nejvíce lidí konvertuje na islám, buddhismus, New Age a novopohanství. „V této zemi je 5 000 až 10 000 bělochů, kteří konvertovali na islám a většina těch, které znám, byli předtím katolíci,“ říká dr. Ahmed Andrews z Derbské univerzity v Anglii, který také konvertoval z katolické víry na islám. Asi 10 až 30 procent konvertitů tvoří Židé, kteří se stali buddhisty. Konverze příslušníků anglikánské církve ke katolicismu dosáhla vrcholu potom, co se anglikánská církev rozhodla ordinovat do kněžského úřadu ženy. Podle rabína Jonathana Romaina „lidé cítí duchovní prázdnotu, a tak hledají něco jiného, než v čem vyrostli“.

Životní styl a rakovina

Podle londýnských novin The Guardian je „na základě studie prováděné na skoro 90 000 dvojčat naprosto zřejmé, že k rakovině nevede to, kdo jste, ale spíše to, kde jste, co děláte a s čím se v životě setkáváte“. Výzkumný tým, který prováděl tuto studii, vedl dr. Paul Lichtenstein z Karolinska Institute ve Švédsku. Tento lékař říká: „Mnohem důležitější než genetické faktory jsou faktory životního prostředí.“ Vědci jsou přesvědčeni, že kouření způsobuje asi 35 procent případů rakoviny a dalších 30 procent zřejmě souvisí se stravováním. Genetické faktory hrají určitou roli u rakoviny prostaty, tlustého střeva, konečníku a prsu. Doktor Tim Key z Královského fondu pro výzkum rakoviny v Oxfordu v Anglii však doporučuje: „Dokonce i v případě, že [rakovinu] máte ... v rodinné anamnéze, je mnohem důležitější to, jak budete žít. Neměli byste kouřit a měli byste věnovat pozornost své stravě. To je důležité.“

Používejte svůj mozek

„Mozkové schopnosti mohou zůstat neporušeny po celý život, pokud mozek stále cvičíte,“ uvádějí noviny Vancouver Sun. „Čtěte, čtěte a čtěte,“ říká dr. Amir Soas z lékařské fakulty Case Western Reserve University v Ohiu (USA). Chcete-li si při stárnutí udržet duševní schopnosti, vybírejte si koníčky, které jsou duševně náročné, studujte nový jazyk, učte se hrát na nějaký hudební nástroj nebo se věnujte podnětným rozhovorům. „Dělejte cokoli, co mozek podněcuje k myšlení,“ říká dr. Soas. Doporučuje také omezit sledování televize. „Když se díváte na televizi, váš mozek běží naprázdno,“ říká tento lékař. Noviny Sun dodávají, že zdravý mozek potřebuje také kyslík, který prochází zdravými tepnami. Pro mozek je prospěšné cvičení a správná strava, tedy stejné věci, jaké pomáhají v prevenci srdečních chorob a cukrovky.

Sloni ‚nezapomínají na své přátele‘

„Sloni nikdy nezapomínají — alespoň pokud jde o jejich přátele,“ uvádí časopis New Scientist. Doktorka Karen McCombová ze Sussexské univerzity v Anglii zaznamenávala hluboké tóny „kontaktního troubení“ afrických slonic v národním parku Amboseli v Keni a všímala si, kteří sloni se stýkali často a kteří si byli cizí. Toto jejich troubení potom přehrála 27 sloním rodinám a studovala jejich reakci. Jestliže zvířata dobře znala toho, kdo troubil, okamžitě odpovídala. Pokud jej znala jen trochu, naslouchala, ale nereagovala, a když se jednalo o někoho neznámého, začala být neklidná a zaujímala obranné postoje. „Podle troubení dovedou rozeznat členy dalších nejméně 14 rodin, z čehož vyplývá, že každý slon si dokáže zapamatovat asi 100 dospělých jedinců,“ uvádí se v článku. Sloni si mohou pamatovat i lidi. John Partridge, vedoucí oddělení savců v bristolské zoologické zahradě v Anglii, říká, že jeden slon indický, s nímž osmnáct let pracoval, jej po tříleté přestávce poznal.

Technicky vybavení pašeráci drog

V minulosti kolumbijští pašeráci drog ukrývali své zboží v osobních letadlech a na lodích.  Nedávno však byly úřady šokovány zjištěním, že podloudníci si zkonstruovali technicky vyspělou ponorku s dvojitým trupem, která měla průměr přes tři metry a uvezla asi 200 tun kokainu. Policii upozornili obyvatelé žijící v blízkosti „jakéhosi skladiště za městem Bogotá, které leží v Andách v nadmořské výšce 2 300 metrů a je vzdáleno 300 kilometrů od nejbližšího přístavu,“ říkají noviny The New York Times. „Toto třicetimetrové plavidlo by mohlo brázdit oceán, vynořit se u Miami nebo u jiných měst na pobřeží a potají vyložit svůj náklad drog.“ Nikoho sice v tomto skladišti nenašli ani nebyl nikdo zatčen, ale předpokládá se, že do akce byli zapojeni ruští i američtí zločinci a také nějaký schopný technik zabývající se ponorkami. Podle policie mohla být ponorka pomocí návěsů dopravena na pobřeží ve třech dílech. Policisté se podivovali, kam až jsou obchodníci s drogami při vývozu svých produktů ochotni zajít.

Zvířatům se dobře daří v DMZ

„Vzhledem k tomu, že na konci korejské války v roce 1953 byla zřízena DMZ [demilitarizovaná zóna], zůstalo díky bezpečnostním opatřením životní prostředí na tomto místě i v okolních oblastech téměř nedotčené,“ uvádějí noviny The Wall Street Journal. „Ekonomický rozvoj zničil velkou část země v obou Korejských republikách, a tak se zmíněná hraniční oblast stala nejdůležitějším útočištěm zvířat na tomto poloostrově.“ Žijí zde vzácní a ohrožení ptáci i zvířata. Předpokládá se, že zde žijí i tygři a levharti. Ochránci životního prostředí se nyní obávají, že by nedávné mírové snahy mezi Severní a Jižní Koreou mohly způsobit, že toto útočiště zvířat bude zničeno. Žádají proto, aby byl zřízen „pohraniční ‚mírový park‘“ a tak byla zdejší příroda zachována a zvířata z obou stran se mohla pářit. Noviny říkají: „Ochránce životního prostředí povzbuzuje přesvědčení, že mír pomůže tato zvířata sjednotit, stejně jako zmírnění napětí sjednotilo dlouho odloučené členy rodin.“

Stresující polední přestávky

„Workoholičtí zaměstnanci v Británii se na polední přestávku dívají jako na ztrátu času a raději snědí sendvič u svého pracovního stolu,“ uvádějí londýnské noviny Financial Times. Nedávný výzkum ukazuje, že průměrná „doba oběda“ Britů nyní trvá pouhých 36 minut. Odborníci ve zdravotnictví říkají, že polední přestávky zmírňují stres. Někteří zaměstnavatelé však organizují v tuto dobu jednání, takže zaměstnanci nemají žádnou přestávku. Výzkumná organizace Datamonitor, která tuto zprávu sestavila, uvádí: „Uvízli jsme ve společnosti, která od svých pracovníků požaduje stále větší výkon a pokládá čas za drahé zboží, takže polední přestávka je pro mnoho lidí pouze nezbytným načerpáním pohonných hmot.“ Analytička tohoto programu Sarah Nunnyová dodává: „Chceme obstát na světových trzích. Absolutně není možné říci: ‚Udělám to později.‘ Musí to být hned.“

Tabáková závislost v Mexiku

Bývalý mexický ministr zdravotnictví José Antonio González Fernández v rámci nedávného programu pro prevenci a regulaci závislosti na tabáku v Mexiku uvedl, že 27,7 procenta Mexičanů kouří. Největší zneklidnění vyvolává skutečnost, že přibližně milion kuřáků je ve věku mezi 12 a 17 lety. Pan González odhadoval, že v Mexiku je denně 122 úmrtí spojeno s návykem užívání tabáku. Stěžoval si na „vysokou cenu, kterou pro ekonomický rozvoj národa představují ztracené roky produktivního lidského života, ... a na nepřímou škodu způsobenou tím, že jsou kuřáci kolem nás“.

Zaplní duchovní prázdnotu?

Rostoucí popularita odborníků v sebezdokonalování, kteří hlásají sebedůvěru, pozitivní myšlení a osobní úspěch, „probíhá souběžně s odklonem populace od organizovaného náboženství,“ říkají kanadské noviny Globe and Mail. „O duchovní věci je stále velký zájem, ale tradiční církve ztrácejí vliv.“ Výzkum ukazuje, že 80 procent Kanaďanů sice o sobě tvrdí, že věří v Boha, ale pro 22 procent těch, kdo tvrdí, že jsou křesťané, jsou jejich osobní názory důležitější než nauky nějaké církve. Podle novin je spiritualita nabízená v rámci sebezdokonalování „něčím, co člověku může dodat energii, aby mohl zase sledovat své osobní cíle“.