Všudypřítomná hrozba terorismu

KONCEM osmdesátých let to vypadalo, že terorismus je na ústupu. Vznikl však nový druh terorismu. Dnešní teroristickou hrozbu představují hlavně extremisté, kteří si vytvořili vlastní síť financování — obchodováním s drogami, soukromým podnikáním, používáním osobního bohatství, charity a místní finanční podpory. A tito lidé jsou stejně bezcitní jako dříve.

V posledních letech se začaly množit případy nesmyslných teroristických akcí. V budově World Trade Center v New Yorku byla odpálena bomba, která zabila 6 lidí a asi 1 000 jich zranila. Členové jednoho kultu vypustili v tokijském metru nervový plyn sarin, kvůli kterému 12 lidí zemřelo a více než 5 000 jich bylo zraněno. Bombou v nákladním automobilu jeden terorista srovnal se zemí federální budovu v Oklahoma City a přitom zabil 168 lidí a zranil stovky dalších. A jak je ukázáno na stranách 4 a 5, teroristické akce různého druhu pokračují až dosud.

Celkově se zdá, že teroristé mají menší zábrany než v minulosti. Muž, který byl  usvědčen z bombového útoku na federální budovu v Oklahoma City v roce 1995, údajně řekl, že chtěl zabít co největší počet lidí, aby získal žádoucí míru pozornosti. Vůdce skupiny, která v roce 1993 způsobila výbuch bomby v budově World Trade Center v New Yorku, chtěl, aby jedna budova srazila tu druhou, a tak byli všichni lidé v obou budovách zabiti.

Teroristé si navíc vybírají jiné typy zbraní než v minulosti. Louis R. Mizell ml., který je odborníkem na problematiku terorismu, uvedl: „Žijeme ve věku nepředstavitelné zuřivosti a apokalyptického arzenálu zbraní — jaderných, chemických a biologických.“ Extremisté, kteří chtějí udělat větší dojem, používají mnohem smrtonosnější zbraně, jež jsou díky novým technologiím dostupné.

Útoky pomocí nul a jedniček

Pojem kyberterorismus znamená, že k terorismu je využívána moderní technika, například počítače. Jednou takovou zbraní je počítačový virus, který buď zničí data nebo zablokuje systém počítače. Existují také „logické bomby“, které způsobí, že se počítač pokusí o nějakou neuskutečnitelnou operaci, a v důsledku toho se zhroutí. Vzhledem k tomu, že ekonomika a bezpečnost států je stále více závislá na informačních sítích, mnozí lidé se domnívají, že veřejnost se stává vůči takovým teroristickým útokům méně chráněná. Například většina armád má určité systémy, které umožňují udržovat spojení i během jaderné války, ale provedení sabotáže v civilních systémech — v dodávce elektřiny, dopravě a na finančních trzích — je mnohem snazší.

Když před nedávnem chtěl nějaký terorista způsobit výpadek elektrického proudu řekněme v Berlíně, musel si tam najít zaměstnání jako údržbář a teprve pak mohl poškodit systém elektrického rozvodu. Někteří lidé však říkají, že schopný počítačový hacker by nyní mohl dodávku proudu ve městě přerušit pohodlně ze svého domova v nějaké zapadlé vesnici na druhém konci světa.

Nedávno jistý hacker ze Švédska pronikl do jednoho počítačového systému na Floridě a na hodinu vyřadil z provozu pohotovostní systém, čímž paralyzoval policii, požárníky a záchranku.

„V podstatě jsme vytvořili jakousi celosvětovou vesnici, ale bez policejní stanice,“ uvedl Frank J. Cilluffo, který v Centru pro strategické a mezinárodní studie (CSIS) velí operační jednotce pro kybernetickou válku. A v roce 1997 Robert Kupperman, jenž je hlavním poradcem CSIS, uvedl, že pokud se teroristé rozhodnou používat technicky vyspělé metody, potom „žádný ze současných vládních úřadů není schopen se s důsledky takového útoku vyrovnat“.

 Někteří analytikové jsou přesvědčeni, že počítačoví teroristé mají technické prostředky, jejichž pomocí dokážou obejít každé ochranné zařízení, které bezpečnostní složky vytvoří. „Protivník, který je schopen použít správný virus nebo se dostat ke správnému terminálu, může způsobit rozsáhlé škody,“ řekl George Tenet, který je ředitelem americké CIA (Ústřední zpravodajské služby).

Terorismus pomocí chemických látek a mikroorganismů

Obavy panují také z použití chemických látek a biologických zbraní. Začátkem roku 1995 byl svět šokován zprávou o teroristickém útoku, při kterém byl použit jedovatý plyn a k němuž došlo v tokijském metru. Z tohoto incidentu byla obviněna jedna apokalyptická sekta.

„Terorismus se změnil,“ říká Brad Roberts z Institutu pro analýzu obrany. „Tradičním teroristům obvykle šlo o určité politické ústupky. Nyní však některé skupiny tvrdí, že jejich hlavním cílem je hromadné zabíjení. Pro tento účel jsou zvláště žádoucí biologické zbraně.“ Je obtížné tyto zbraně získat? Časopis Scientific American říká: „Jestliže máte zařízení, které není o moc složitější než zařízení na kvašení piva, dále kultivační půdu obsahující bílkoviny, plynovou masku a oblek z umělé hmoty, můžete s relativně malým rizikem vypěstovat biliony bakterií.“ Připravené mikroorganismy se pak přepravují už poměrně snadno. To, že zbraň začala účinkovat, poznají lidé teprve za jeden nebo dva dny. Ale tehdy již může být příliš pozdě.

Říká se, že takovou biologickou zbraní by mohly být bakterie antraxu neboli sněti slezinné. Tato nemoc dostala své jméno podle řeckého slova pro uhlí, což poukazuje na černé strupy vznikající na bolácích, jež se vytvářejí na kůži lidí, kteří se dostanou do kontaktu s dobytkem infikovaným antraxem. Odborníci, kteří se zabývají způsobem ochrany, si dělají větší starosti s plicní formou antraxu, která  vzniká vdechnutím antraxových spor. Úmrtnost lidí na antrax je vysoká.

Proč je antrax tak účinnou biologickou zbraní? Tato bakterie se snadno kultivuje a je vysoce odolná. Trvá několik dnů, než nakažený člověk začne pociťovat první příznaky v podobě chřipkové malátnosti a únavy. Následuje kašel a lehce nepříjemné pocity na prsou. Potom dojde k těžkým poruchám dýchání, k šoku a během několika hodin ke smrti.

Jaderné zbraně v rukou teroristů?

Po rozpadu Sovětského svazu si někteří lidé říkali, zda se ukradené jaderné zbraně objeví na černém trhu. Mnoho odborníků však pochybuje o tom, že k něčemu takovému někdy dojde. Robert Kupperman, o kterém byla zmínka dříve, uvádí, že neexistují „žádné doklady o nějaké teroristické skupině, která by se snažila získat jaderný materiál“.

Větší obavy vyvolává nenápadný, ale smrtící příbuzný jaderné bomby, totiž radioaktivní materiál. Není výbušný. Nepůsobí škody tlakem ani teplem. Místo toho vysílá záření, které ničí jednotlivé buňky. Zvláště citlivé jsou buňky kostní dřeně. Jejich odumírání vede k řetězci následků, včetně krvácení a selhání imunitního systému. Na rozdíl od chemických zbraní, které se v kontaktu s kyslíkem a vlhkem rozkládají, radioaktivní materiál může škodit celé roky.

Nehoda, k níž došlo ve městě Goiânia ležícím v jižní části střední Brazílie, ukazuje, jaké smrtelné účinky může radiace mít. V roce 1987 jistý muž nic zlého netuše otevřel olověné pouzdro upevněné na části vyřazeného lékařského přístroje. Toto pouzdro obsahovalo cesium 137. Muž, kterého fascinovalo světélkující modré záření kamene, se s nálezem pochlubil přátelům. Za týden se začali na místním zdravotním středisku objevovat první postižení. Kvůli příznakům kontaminace byly vyšetřeny tisíce lidí. Asi sto obyvatel onemocnělo. Padesát jich muselo být hospitalizováno a čtyři zemřeli. Představa, co by se mohlo stát, kdyby došlo k záměrnému rozšíření cesia, je noční můrou odborníků v boji proti terorismu.

Obrovské výdaje

Nejzřetelnějším následkem terorismu jsou tragické ztráty životů. Jeho dopad je však mnohem širší. Na neklidných místech naší planety může zničit nebo zpomalit mírový proces. Vyvolává, prodlužuje nebo vyostřuje konflikty a urychluje bludný kruh násilností.

Terorismus může mít také vliv na národní hospodářství. Vlády musejí na boj proti terorismu vynakládat ohromné množství času a prostředků. V roce 2000 jen v samotných Spojených státech přesáhl rozpočet výdajů na boj proti terorismu deset miliard dolarů.

Ať si to uvědomujeme nebo ne, terorismus zasahuje do života každého z nás. Má vliv na to, jakým způsobem cestujeme a jaká opatření při cestování děláme. Na ochranu význačných osobností, klíčových zařízení i obyčejných obyvatelů jsou země po celém světě nuceny vydávat obrovské částky z peněz daňových poplatníků.

Otázkou tedy zůstává — existuje nějaké trvalé řešení problému terorismu? Tím se bude zabývat následující článek.

[Rámeček a obrázek na straně 7]

Terorismus ve jménu ekologie

Nový typ terorismu má formu „žhářství, bombových výbuchů a sabotáží ve jménu záchrany životního prostředí a živých tvorů,“ uvádějí noviny Oregonian. Tomuto destruktivnímu jednání se říká ekoterorismus. V západní části Spojených států bylo od roku 1980 nejméně sto velkých akcí tohoto typu a škoda dosahuje celkem 42,8 milionu dolarů. Pro tyto trestné činy je typické, že jejich cílem je zabránit kácení lesů či využívání oblastí volné přírody k rekreačním účelům nebo zabránit používání zvířat na kožešiny, jídlo a výzkum.

Tyto akce jsou pokládány za teroristické proto, že se jedná o snahu násilným způsobem změnit jednání jednotlivců a institucí nebo ovlivnit zásady spolužití. Ekoteroristé maří snahy vyšetřovatelů tím, že útočí na vzdálené cíle, často v noci, a kromě spálených trosek po sobě nezanechávají skoro žádné stopy. Až donedávna měly trestné činy ve jménu ochrany životního prostředí jen omezený, místní dopad a byla jim věnována malá pozornost. V posledních letech se však ekoteroristé zaměřují na větší cíle. „Cílem těchto lidí je upozornit na určitou problematiku, aby v tom směru došlo ke změně,“ řekl zvláštní agent James N. Damitio, který dříve sloužil jako výzkumný pracovník v americké lesnické službě. „A jestliže mají pocit, že tuto pozornost nevzbudili, zkusí něco jiného.“

[Rámeček a obrázek na straně 10]

Terorismus a sdělovací prostředky

„Hlavním cílem a zároveň hlavní zbraní těch, kdo používají teror proti nevinným lidem, aby prosadili své politické postoje či pouze způsobili chaos, je publicita,“ říká Terry Anderson, novinář, kterého libanonští teroristé drželi skoro sedm let v zajetí. „Již samotná zpráva o politickém únosu, zabití nebo smrtícím výbuchu bomby je prvním vítězstvím teroristy. Bez pozornosti světa toto ničemné jednání ztrácí smysl.“

[Obrázky na straně 8 a 9]

1. Sebevražedný bombový útok v Jeruzalémě v Izraeli

2. Bombový útok etnických teroristů na banku v Kolombu na Srí Lance

3. Exploze bomby uložené v autě, Nairobi v Keni

4. Rodiny obětí výbuchu bomby v Moskvě v Rusku

[Podpisky]

Heidi Levine/Sipa Press

A. Lokuhapuarachchi/Sipa Press

AP Foto/Sayyid Azim

Izvestia/Sipa Press