Cvrčkova milostná píseň

NEZDÁ se pravděpodobné, že by cvrček, který měří necelých padesát milimetrů, mohl být příliš atraktivní. Přesto svou písní upoutává pozornost milionů lidí na celém světě. Jak tento tvoreček vydává melodické zvuky a za jakým účelem?

Je zajímavé, že u všech přibližně 2 400 druhů cvrčků vydávají melodické zvuky neboli cvrkají pouze samečkové. Zvuky jim nevycházejí z hrdélek, ale cvrčkové muzicírují pomocí svých křidélek. Jedna encyklopedie vysvětluje, že cvrčkové vydávají pronikavé zvuky tak, že částí jednoho předního křídla přejíždějí přes řadu asi 50 až 250 výstupků na protilehlém předním křídle. Frekvence cvrkání závisí na tom, kolikrát za vteřinu křídlo narazí na výstupek. Vibrace rozechvějí vzduch a jím se nesou charakteristické tóny cvrčkovy písně.

Cvrčkové nepochybně cvrkají kvůli něčemu jinému než proto, aby pobavili lidi, kteří je poslouchají. To je jisté! Produkce tohoto hudebníka je určena jinému posluchači a tím má být jeho budoucí partnerka. Kniha Exploring the Secrets of Nature (Zkoumání tajů přírody) vysvětluje: „Při hledání partnerky se cvrček dokáže vyjadřovat velmi obratně; vyluzuje totiž tři různé melodie: jednou z nich oznamuje svou přítomnost, druhou láká samičku a třetí odhání nežádoucí konkurenty.“ Někteří cvrčkové na sebe upozorňují cvrkáním tak dlouho, dokud samička neprojeví zájem. Jakmile samička zaslechne cvrkání „ušima“ umístěnýma na předních nohách, už se nechce spokojit s námluvami na dálku. Když se přiblíží k místu, odkud se ozývá cvrkání, sameček začne nepřetržitě trylkovat milostnou píseň. Tato serenáda přiláká samičku k jejímu nápadníkovi a dvojice cvrčků se pak spolu spáří.

Někteří lidé ve východní Asii chovají cvrčky jako domácí mazlíčky, protože jejich cvrkot je obveseluje. Jiní lidé raději takovou hudbu poslouchají v prostředí, které je pro cvrčka přirozené. Cvrčkova píseň okouzluje posluchače v kterémkoli prostředí všude na světě a přináší chválu svému Konstruktérovi.