Dochází světu voda?

„Přístup k trvalému, nezávadnému a dostatečnému zdroji pitné vody je základním požadavkem pro přežití, zdraví a sociálně-ekonomický rozvoj celého lidstva. Přesto nadále jednáme, jako kdyby sladkovodní zdroje byly nevyčerpatelné. Takové ale nejsou.“ KOFI ANNAN, GENERÁLNÍ TAJEMNÍK ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ

VE ŠPANĚLSKÉM městě Valencia po dobu uplynulých tisíce let každý čtvrtek v poledne zasedá neobvyklý soudní tribunál. Jeho úkolem je řešit spory o vodu.

V úrodné nížině kolem Valencie jsou místní zemědělci závislí na umělém zavlažování, ke kterému je potřeba spousta vody, jíž byl v této části Španělska vždy nedostatek. Zemědělci se mohou obrátit na ‚vodní soud‘, kdykoli mají pocit, že svůj spravedlivý podíl nedostávají. Spory o vodu nejsou ničím novým, ale málokde jsou řešeny tak spravedlivě jako ve Valencii.

Téměř před 4 000 lety vypukla mezi pastýři násilná rozepře o přístup ke studni blízko Beer-šeby v Izraeli. (1. Mojžíšova 21:25) A od té doby se problémy s vodou na Středním východě ještě zhoršily. Nejméně dva čelní představitelé zemí v té oblasti řekli, že právě voda je tím sporným bodem, který by je mohl vést k vyhlášení války sousednímu státu.

V těch zemích světa, kde je sucho, voda vždy vyvolávala silné emoce. Důvod lze snadno pochopit. Voda je totiž životně důležitá. Kofi Annan to zdůraznil slovy: „Pitná voda je drahocenná: nemůžeme bez ní žít. Je nenahraditelná: nelze místo ní použít nic jiného. Je citlivá na znečištění: lidská činnost má na množství a kvalitu dostupné pitné vody hluboký dopad.“

Dnes jsou množství i kvalita sladkovodních zdrojů naší planety ohroženy tak jako nikdy předtím. Nenechme se oklamat tím, že v některých ‚šťastnějších‘ částech naší planety jsou zásoby vody očividně bohaté.

 Zásoba se zmenšuje

„Jednou z velkých chyb lidské povahy je to, že si věcí ceníme jen tehdy, když je jich nedostatek,“ říká náměstkyně generálního tajemníka OSN Elizabeth Dowdeswellová. „Hodnotu vody uznáváme teprve tehdy, když zdroj vysychá. A zdroje vysychají nejen v oblastech náchylných k suchu, ale i v místech, které obvykle s nedostatkem vody nespojujeme.“

Ti, kdo čelí nedostatku vody každý den, tomuto problému rozumí velmi dobře. Asokan, úředník v Madrásu v Indii, musí každé ráno vstávat dvě hodiny před svítáním. S pěti vědry jde pět minut pěšky k veřejnému hydrantu. Do řady si musí stoupnout včas, protože voda je k dispozici pouze mezi čtvrtou a šestou hodinou ranní. Voda, kterou ve vědrech donese domů, musí vystačit na celý den. Mnoho dnešních Indů — a miliarda dalších lidí na naší planetě — nemá takové štěstí. Hydrant, řeku nebo studnu totiž blízko svého domova nemají.

Jedním z nich je chlapec Abdullah, který žije v africké oblasti Sahel. Silniční ukazatel před jeho malou vesnicí ji popisuje jako oázu, ale voda již dávno zmizela a široko daleko není vidět už téměř žádný strom. Abdullah má za úkol nosit pro rodinu vodu ze studny, která je kilometr daleko.

V některých částech světa poptávka po čisté, pitné vodě již začala převyšovat její dodávku. Příčina je jednoduchá:  velká část obyvatel planety žije ve vyprahlých nebo suchých oblastech, kde vody již dlouhou dobu bylo málo. (Viz mapu na straně 3.) Podle stockholmského Institutu životního prostředí už třetina lidské populace žije v oblastech, které trpí mírným až silným nedostatkem vody. Poptávka po vodě roste více než dvakrát rychleji než počet obyvatel.

Na druhé straně, zásoby vody jsou ve své podstatě pevně dané. Hlubší studny a nové přehrady mohou dočasně přinést úlevu, ale množství dešťových srážek, které spadnou na zem, a zásoby podzemní vody zůstávají v zásadě stejné. Meteorologové se proto domnívají, že během 25 let se množství vody na jednoho člověka na zemi může snížit na polovinu.

Vliv na zdraví a opatřování potravy

Jaký vliv má nedostatek vody na lidi? Především poškozuje jejich zdraví. Ne, že by umřeli žízní, ale dostupná voda na vaření a pití má horší kvalitu, což může vést k onemocněním. Elizabeth Dowdeswellová poukazuje na to, že „asi 80 procent všech nemocí a více než třetina všech úmrtí v rozvojových zemích jsou způsobeny znečištěnou vodou“. V rozvojových zemích se sušším podnebím jsou vodní zdroje často znečištěny lidskými nebo zvířecími výkaly, pesticidy, umělými hnojivy nebo průmyslovými chemikáliemi. Chudá rodina většinou nemá na vybranou a takovou závadnou vodu používat musí.

Právě jako naše tělo potřebuje vodu k odstranění odpadních látek, je dostatek vody nutný také pro řádnou  kanalizaci. Jenže voda zkrátka není pro velkou část lidstva dostupná. Počet lidí žijících bez náležité kanalizace vzrostl z 2,6 miliardy v roce 1990 na 2,9 miliardy v roce 1997. To je téměř polovina lidí na zemi. A kanalizace je doslova otázkou života a smrti. Představitelé OSN Carol Bellamyová a Nitin Desai ve společném prohlášení varovali: „Když se dětem nedostává voda vhodná k pití a k hygieně, je vlastně ohrožena každá stránka jejich zdraví a rozvoje.“

Na vodě závisí výroba potravin. Mnoho plodin je pochopitelně zavlažováno deštěm, ale klíčem k nasycení rychle rostoucí světové populace se v poslední době stalo umělé zavlažování. Dnes je na umělém zavlažování závislých 36 procent světové sklizně. Celosvětově však byla plocha uměle zavlažované zemědělské půdy nejrozsáhlejší asi před 20 lety a od té doby se neustále zmenšuje.

Jestliže nám doma z každého kohoutku voda teče proudem a jestliže máme záchod se splachovacím zařízením, pak je možná těžké uvěřit tomu, že světu zásoby vody docházejí. Měli bychom však pamatovat na to, že z takového luxusu se těší jen 20 procent lidí na světě. Mnoho žen v Africe stráví denně až šest hodin tím, že nosí vodu, a ta je navíc mnohdy znečištěná. Tyto ženy mnohem jasněji chápou trpkou realitu — čisté, nezávadné vody je málo a postupně jí bude ještě méně.

Může tento problém vyřešit technika? Mohou být vodní zdroje využívány hospodárněji? Kam se všechna ta voda poděla? Na tyto otázky se budou snažit odpovědět následující články.

[Rámeček a nákres na straně 4]

KDE JSOU ZÁSOBY SLADKÉ VODY?

Přibližně 97 procent vody na zemi je v oceánech a tato voda je příliš slaná na to, aby se dala využít v zemědělství, průmyslu nebo k pití.

Sladká voda tvoří jen asi tři procenta vody na zemi. A jak je vidět z následujících údajů, většina této sladké vody navíc není snadno dostupná.

[Nákres]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Trvalý led a sníh 68,7%

Spodní vody 30,1%

Trvale zmrzlá půda, led pod povrchem 0,9%

Jezera, řeky a močály 0,3%

[Rámeček na straně 5]

VODNÍ KRIZE

▪ ZNEČIŠTĚNÍ V Polsku se k pití hodí jen 5 procent říční vody a 75 procent jí je natolik znečištěno, že se nedá využít ani v průmyslu.

▪ ZÁSOBY VODY VE MĚSTECH V Mexico City, druhé největší metropoli světa, hladina spodních vod, které tvoří 80 procent zásob vody pro toto město, neúprosně klesá. Čerpá se přes 50 procent více vody, než se jí přirozeně samo doplňuje. Peking, hlavní město Číny, trpí podobným problémem. Jeho vodonosná vrstva klesá ročně o více než metr a třetina jeho studní už vyschla.

▪ UMĚLÉ ZAVLAŽOVÁNÍ Z rozlehlé vodonosné vrstvy Ogallala ve Spojených státech se čerpalo tak mnoho vody, že jí potom nebylo dostatek pro uměle zavlažované plochy v severozápadním Texasu, které se o třetinu zmenšily. Čína i Indie, druhý a třetí největší producent potravin, čelí podobné krizi. V Tamilnádu, státu na jihu Indie, způsobilo umělé zavlažování pokles hladiny spodních vod o více než 23 metrů za deset let.

▪ ŘEKY, KTERÉ MIZÍ V období sucha je všechna voda z mohutné řeky Gangy odvedena a do moře se již žádná nedostane. Totéž se děje s řekou Colorado v Severní Americe.

[Mapa na straně 3]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

KDE JE NEDOSTATEK VODY?

Postižené oblasti