Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

„Chybí“ sedmdesát devět milionů žen

Jak uvádí zpráva agentury Reuters, při průzkumu prováděném s finanční podporou OSN bylo „v Indii, Pákistánu, Bangladéši, Nepálu, na Srí Lance, v Bhútánu a na Maledivách údajně zjištěno, že vinou diskriminace ženského pohlaví před narozením i později ‚v jižní Asii chybí‘ asi 79 milionů žen“. Ženy ‚chybí‘ následkem potratů a také proto, že „novorozená děvčátka jsou zabíjena nebo umírají kvůli tomu, že se jídlo na tomto území přednostně přiděluje malým chlapcům“. Zvýhodňování mužského pohlaví v souvislosti s výživou údajně pokračuje až do dospělosti, čímž má ženské pohlaví chronické problémy s podvýživou. Ve zprávě bylo uvedeno, že „mezi mladými dívkami a ženami v reprodukčním věku je vysoká úmrtnost“. K číslu 79 milionů se došlo na základě údaje, že ve zmíněné oblasti připadá na každých 100 mužů pouze 94 žen, zatímco celosvětově na každých 100 mužů připadá 106 žen.

Byl otevřen nejdelší silniční tunel

List Frankfurter Allgemeine Zeitung přinesl zprávu, že v Norsku byl otevřen nejdelší silniční tunel na světě. Tunel Laerdal je dlouhý 24,5 kilometru a spojuje dvě největší norská města, Oslo a Bergen. Dříve si řidiči museli vybrat buď jízdu klikatou horskou cestou, nebo přepravu trajektem přes fjord. Velký důraz se v tomto tunelu klade na bezpečnost. Za každým úsekem dlouhým 500 metrů je prostor na otočení; v tunelu jsou obrovské ohnivzdorné ventilátory, které mohou odsávat a větrací šachtou odvádět kouř a jedovaté plyny; a také nejmodernější pohotovostní systém. Mnozí lidé mají z dlouhých tunelů strach, a proto jsou v tunelu Laerdal rozlehlé prostory, jimiž je rozdělen na čtyři úseky. Stěny těchto prostor jsou osvětleny modrým světlem, což vyvolává dojem denního světla a čerstvého vzduchu. Z průzkumu však vyplynulo, že 25 procent Norů, kteří mají strach z nehod nebo z požáru, se přesto bude tunelu vyhýbat.

Do Izraele se vracejí ohrožená zvířata

Článek uveřejněný v izraelském listu Ha’arec uvedl, že do Izraele se vracejí zvířata, která z tohoto území vymizela. V Negebu a na Golanských výšinách se opět objevují smečky šakalů a vlků. Podle posledních zpráv počet orlů v severní části Izraele vzrostl na 450. V Galileji byl dokonce zpozorován levhart. Předpokládalo se, že levharti na tomto území vyhynuli a že vlkům vyhubení hrozí. Nyní se tam však vracejí jak tito dravci, tak také jejich kořist — antilopy, horští kozorožci a vysoká zvěř. Některá zvířata se do svého dřívějšího domovského území vracejí sama od sebe, kdežto jiná tam jsou přivážena. Jedná se například o kulany neboli osly asijské, jichž se po Negebu znovu potuluje více než 100.

Další výhody kojení

„Chcete zvýšit IQ svého děťátka?“ ptá se časopis Psychology Today. „Možná to bude snadné, když ho budete živit mateřským mlékem, a ne kupovanou umělou výživou.“ Zdá se, že dvě mastné kyseliny — dokosahexaenová (DHK) a arachidonová (AK) —, které přirozeně obsahuje mateřské mléko, mohou mít významný vliv na neurální vývoj. Zkoušky odhalily, že „u dětí, jejichž výživa obsahovala DHK i AK, se projevovaly lepší schopnosti v používání paměti, při řešení problémů i ve vyjadřování než u dětí jiných skupin,“ píše tento časopis a tím ukazuje, že mateřské mléko v přirozeném stavu je nejlepší.

„Výzkum také odhaluje, proč lidé mají tak hluboký vztah k jídlu své kultury,“ píše časopis Science. „Ženy, které v těhotenství nebo v době kojení pily mrkvovou šťávu, vypěstovaly chuť na mrkev i svému dítěti... Tato výzkumná práce ukazuje, že kojení je lepší než umělá výživa, protože kojené děti snadněji přijímají nová jídla“ a učí se rozpoznávat, „která jídla jsou bezpečná — a tím zdůrazňuje, jak je pro těhotné a kojící matky důležitá zdravá výživa.“

Kvalitní práce je stále žádoucí

„Kvalitní práce pro všechny je dosud snem,“ oznamuje titulek v německém listu Hannoversche Allgemeine Zeitung přinášejícím informace o sympoziu s názvem „Globální dialog“, které bylo uspořádáno na světové výstavě EXPO 2000 v Hannoveru. I když v roce 1951 byla přijata zásada platit mužům i ženám za stejnou práci stejně a v roce 1973 byl stanoven zákaz zaměstnávat děti, přesto na celém světě je 150 milionů lidí bez zaměstnání, 850 milionů lidí má jen částečnou možnost výdělku a 250 milionů dětí musí pracovat. Polovina světové populace žije za necelé dva dolary na den. A propast mezi bohatými a chudými se navzdory veškerému úsilí rozšířila, nikoli zúžila. Zájmy bohatých a chudých zemí jsou rovněž naprosto rozdílné. Zatímco evropští politikové diskutují o plánech v souvislosti s akciovými opcemi a o vlivu odborových organizací, jejich kolegové z rozvojových zemí musí řešit mnohem důležitější problémy — například jak zajistit základní školní vzdělání pro všechny a jak vytvořit pracovní příležitosti pro nastupující generaci.

Hrozí Masadě nebezpečí?

„Masada už nesmí padnout!“ Toto burcující zvolání podněcovalo Židy, když budovali dnešní stát Izrael. „Ale Masada by vlastně znovu padnout mohla,“ zaznělo ve zpravodajství NBC, „tentokrát ale za oběť přírodním silám.“ Toto místo oblíbené turisty „leží na jednom z nejaktivnějších tektonických zlomů na této planetě: v příkopové propadlině Mrtvého moře“. Horské útesy jsou rozpukané do stovek bloků, z nichž některé by se mohly uvolnit při otřesech způsobených zemětřesením. Z počítačové analýzy vyplynulo, že několik těchto bloků na východní straně Hadí stezky se opravdu začalo uvolňovat a již byly zpevněny osmnáctimetrovými ocelovými tyčemi. Pozůstatky paláce postaveného králem Herodem na severní stěně Masady „také stojí na vratkém základě“ a potřebují být nějak podepřeny. Na tomto úseku se však kvůli nedostatku finančních prostředků dosud nezačalo pracovat. Právě v Masadě vzdálené 100 kilometrů od Jeruzaléma před téměř dvěma tisíci lety skupina 967 židovských vzbouřenců dva roky odolávala obléhání římským vojskem. V noci před tím, než Římané prolomili jejich opevnění, se Židé údajně rozhodli, že než by se vzdali, raději spáchají sebevraždu.

Dávejte si pozor na slunce

Dlouhodobé opalování bez náležité ochrany může způsobit rakovinu kůže, uvádí článek v mexickém listu El Universal. Podle vyjádření dermatoložky Adriany Anides Fonsecové má sluneční záření kumulativní účinky, což se většinou projevuje v podobě zhoubného nádoru u lidí ve věku nad 50 let. Dermatoložka doporučuje každému, kdo se chce slunit, aby se 30 minut předtím natřel opalovacím krémem a aby tento postup opakoval po třech nebo čtyřech hodinách. Natřít by se člověk měl také pokaždé, když vyjde z vody a při nadměrném pocení. Lidé se světlou pletí potřebují krém s ochranným faktorem vyšším než 30 nebo 40 a lidé s tmavou pletí krém s ochranným faktorem 15 až 30. I tehdy je však nutné si uvědomit, že opalovací krém nemůže pokožku úplně ochránit před poškozením ze záření a že opalovací pleťová voda může způsobit vznik hlubších popálenin. Před přímými slunečními paprsky by měly být zvlášť pečlivě chráněny malé děti, protože ještě nemají plně vyvinutý mechanismus ochrany pokožky před zářením.

Ztratili zájem o kněžský stav

Katoličtí rodiče „už netouží říkat: ‚Můj syn je knězem‘,“ píše list The New York Times. „Představitelé katolické církve ... dobře vědí, že nedostatek kněží je významně ovlivněn nedostatkem rodičů, kteří by ochotně přemlouvali své děti, aby si za své povolání vybraly kněžský stav.“ Článek uvádí kromě jiných důvodů také to, že v katolických rodinách je méně dětí, takže pro rodiče je „obtížnější smířit se s tím, že jediný syn přijme kněžský celibát. Rodiče v rozhovorech také říkají, že prestiž kněžského stavu je v posledním desetiletí oslabována každou novou zprávou o zneužití dítěte nějakým knězem.“ Při jednom průzkumu mezi nejaktivnějšími katolíky, který nechala provést Národní konference katolických biskupů, se ukázalo, že dvě třetiny rodičů svým dětem nedoporučují, aby si zvolily povolání kněze nebo jeptišky. Jak říká kněz Edward J. Burns, zástupce biskupské konference, kdyby mladá dvojice na rodinném setkání oznámila, že spolu žijí bez uzavření manželství, neslyšela by žádné projevy nesouhlasu. Pokud by však některý mladý muž měl v úmyslu stát se knězem, někteří členové rodiny by ho odrazovali například slovy: „Víš vůbec, co děláš?“