Pozorujeme svět

Záhadné přežití

Ačkoli byly v prosinci roku 1999 francouzské lesy silně poničeny prudkými bouřkami, nedávná pozorování odhalují, že úhyn divoké zvěře nebyl tak velký, jak se předpokládalo, uvádí pařížský list Le Monde. Na ploše 10 000 hektarů zničených lesů ve východní Francii bylo nalezeno pouze 20 mrtvých zvířat — 10 jelenů, 5 srnců a 5 kanců. Ostatní zvířata nalezla způsoby, jak vyváznout a řídila se přitom „mechanismy, které jsou pro nás stále záhadou“ — snad se ukryla pod spadlými kmeny nebo se shlukovala v otevřené krajině. Jean-Paul Widmer z Francouzského národního lesnického úřadu říká: „O [chování] jelenů a kanců toho víme méně než o chování lvů a jiných exotických divokých zvířat.“

Syndrom turistické třídy

Během posledních osmi let „zemřelo na takzvaný syndrom turistické třídy“ 25 cestujících z těch, kteří přilétají na letiště Narita v Japonsku, uvádí list The Daily Yomiuri. Přestože „syndrom turistické třídy“ dostal takový název, postihuje i ty, kdo cestují první třídou. Několikahodinové sezení může omezit krevní oběh v nohou a zapříčinit tvorbu krevních sraženin. Když se sraženina dostane do plic, může způsobit dýchací potíže, a dokonce smrt. Různými příznaky tohoto syndromu trpí ročně 100 až 150 cestujících, kteří přilétají na letiště Narita, říká Toširo Makino, ředitel kliniky pro Nové mezinárodní tokijské letiště, která je součástí Nipponské lékařské fakulty. Navrhuje, aby „cestující, kteří letí déle než sedm nebo osm hodin, pili více vody než obvykle a podnikli určitá preventivní opatření, jako například protahování a ohýbání nohou“.

V Tokiu se otepluje

„Průměrný počet dnů v roce, kdy teplota vzduchu v Tokiu poklesne pod bod mrazu, se v průběhu 20. století snížil o 95 procent,“ píše se v listě The Daily Yomiuri. Ve srovnání s prvním desetiletím 20. století, kdy byly v Tokiu teploty pod bodem mrazu průměrně 61,7 dne v roce, to v devadesátých letech bylo už jen 3,2 dne. Jeden dlouholetý meteorolog Japonského meteorologického ústavu vysvětloval, že globální oteplování brání poklesu teplot na hodnoty, jež byly obvyklé dříve, a vyjádřil obavy, že „skutečně chladná zima“ se v Tokiu může brzo stát pouze věcí minulosti. Japonský meteorologický ústav uvádí, že pokud emise skleníkových plynů budou pokračovat stejným tempem jako dosud, pak lze během 21. století očekávat nárůst celosvětové průměrné teploty o 1,0 až 3,5 stupně Celsia. Nárůst teploty o 3,5 stupně Celsia by na území Japonska vedl k tomu, že v Tokiu by bylo stejně teplé počasí jako v dnešním Nairobi.

Syfilis se vrací

Po desetiletí se syfilida ve Francii již téměř nevyskytovala. Francouzský deník Le Figaro však uvádí, že minulý rok lékaři zjistili — především mezi homosexuály — novou epidemii této pohlavně přenášené choroby. Podobný nárůst počtu případů syfilidy byl v roce 2000 zaznamenán také v Británii a Irsku. Syfilis je bakteriální choroba, která v raném stadiu způsobuje poškození kůže a vyrážku, a pokud se neléčí, vede k neurologickým a kardiovaskulárním potížím. Návrat syfilidy vzbuzuje obavy, konstatuje Le Figaro, protože tato choroba je „naprosto neznámá nové generaci lékařů, kteří se za celou dobu své přípravy na lékařskou praxi nesetkali ani s jediným případem“. Lékařům se tedy může stát, že diagnózu nestanoví správně, a pacient tak nedostane účinnou léčbu. Odborníci na tuto chorobu mají podezření, že návrat syfilidy je zapříčiněn nebezpečnými sexuálními praktikami. Obávají se tudíž, že tento trend by mohl být předzvěstí „nové rány v souvislosti s epidemií AIDS“.

Varování pro turisty vyššího věku

Počet turistů vyššího věku, kteří cestují do méně rozvinutých zemí světa, roste a mnozí z nich onemocní kvůli tomu, že vypijí vodu nebo snědí jídlo kontaminované bakteriemi, uvádí bulletin Tufts University Health & Nutrition Letter. Následkem je „cestovatelský průjem“, který může u lidí ve věku 60 nebo více let vést k vážnějším zdravotním problémům. Jestliže nejíte v prvotřídním hotelu nebo  restauraci v moderním velkoměstě, Health & Nutrition Letter vybízí k opatrnosti:

□ Nepijte vodu z kohoutku a ani ji nepoužívejte při čištění zubů. Používejte jen převařenou nebo dezinfikovanou vodu nebo tu, která je dodávána v lahvích. Nepřidávejte si do nápojů led, pokud si nejste jisti, že byl vyroben z nezávadné vody.

□ Nejezte ryby ani jiné maso, pokud nejsou důkladně tepelně zpracovány.

□ Nepijte mléčné výrobky, které nejsou pasterizované, a nejezte syrovou zeleninu.

□ Nejezte ovoce, pokud si ho sami neumyjete v čisté vodě a neoloupete. Po oloupání si umyjte ruce, dříve než začnete jíst.

□ Nejezte jídlo, které se prodává v pouličních stáncích, a to ani kdyby bylo podáváno teplé.

‚Interně přesunuté‘ zástupy

„Je jich tolik jako lidí nakažených HIV a dvakrát víc než mezinárodních uprchlíků. Jsou to lidé, které mezinárodní humanitární organizace označují jako ‚interně přesunuté‘,“ uvádí londýnský list The Independent. Ačkoli je válka donutila opustit jejich domov, nadále zůstávají ve své zemi. Jak odhaduje OSN, po celém světě je 25 až 30 milionů takto přesunutých lidí. Mnozí z nich nežijí v uprchlických táborech, ale s ostatními rodinami nebo na ulicích. Zvláštní zástupce OSN Dennis McNamara, který je pověřen dohledem nad tímto problémem, říká, že spíše než aby hledali útočiště v nějaké jiné zemi, „mnozí [uprchlíci] se snaží zůstat tak blízko domova, jak je to jen možné — blízko místa, kde měli svá hospodářství“. Organizacím zaměřeným na pomoc uprchlíkům je v přístupu k takovým lidem někdy bráněno. Až 90 procent z nich jsou ženy a děti. „Jsou to muži, kdo válčí,“ dodává McNamara. „Oběťmi jsou však ženy a děti. Ženám, jež uprchly, hrozí neustálé nebezpečí, že budou znásilněny vojáky, kteří je pronásledují.“

Jazyk jako přísavka

Jak může chameleon chytat jiné ještěry, a dokonce ptáky, kteří váží až 10 procent jeho vlastní hmotnosti? Dosud se usuzovalo, že se kořist přilepí na drsný a lepkavý chameleonův jazyk. To ovšem nevysvětlovalo, jak tento tvor může chytit relativně těžkou kořist. Vědci v Antverpách v Belgii tuto věc zkoumali a pomocí videokamery s vysokou četností snímků pořídili záznamy bleskurychlého chameleonova jazyka v akci, uvádí německý internetový časopis Bild der Wissenschaft-Online. Vědci přišli na to, že když chameleon vymrští svůj jazyk, na konci jazyka se vytvoří jakási kulička. Těsně před nárazem se dva svaly jazyka stáhnou a vytvarují jeho konec do podoby přísavky, která přilne ke kořisti.

Poušť se stále rozšiřuje

„Sahara překročila Středozemní moře,“ uvedl londýnský list The Guardian, „protože smrtelná kombinace v podobě znehodnocování půdy a změny podnebí mění části jižní Evropy v poušť.“ Na konferenci OSN pro boj proti rozšiřování pouští, jež se konala v prosinci roku 2000, jeden odborník za jednu z příčin tohoto stavu označil nadnárodní zemědělské společnosti, kterým drobní zemědělci mohou jen těžko konkurovat. Ti proto opouštějí půdu, která byla po tisíciletí zúrodňována vytvářením teras a pečlivým zavlažováním. Úrodná půda tak nakonec postupně mizí. Situace je naléhavá především v jižní Itálii, Španělsku a Řecku. Rozšiřování pouští čelí také Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko, Moldávie, Rusko a Čína. Klaus Töpfer, výkonný ředitel programu OSN pro životní prostředí, uvedl: „Úrodná půda je pro životní prostředí a blaho lidstva stejně důležitá jako čistá voda a čistý vzduch.“

Nalezen pramen Amazonky

Tým skládající se z 22 výzkumníků ověřil, kde se nalézá „pramen největší řeky světa, čímž ukončil desetiletí spekulací a protichůdných závěrů,“ uvádějí londýnské noviny The Times. Amazonka se vydává na svou cestu jako potůček tekoucí od pět tisíc metrů vysoké hory Nevado Mismi na jihu peruánských And. Odtamtud se klikatí travnatým a bažinatým údolím, kde se k ní připojují další potoky a řeky a pak pokračuje na své 6 000 kilometrů dlouhé cestě do Atlantského oceánu. Když Andrew Pietowski, vedoucí zmíněného týmu, popisoval místo, kde řeka pramení, řekl: „Je to hezký kout. Stojíte v zeleném údolí pod impozantním, téměř černým, asi 40 metrů vysokým útesem. Je tu hluboké ticho a klid.“