Pozorujeme svět

Rekordní počet pohrom v roce 2000

V roce 2000 došlo po celém světě k rekordnímu počtu přírodních pohrom, jak o tom podává zprávu mnichovská zajišťovna Munich Re. Celkově bylo hlášeno 850 katastrof, při nichž zemřelo 10 000 lidí a vznikly škody za více než 30 miliard dolarů. Ačkoli přírodních pohrom bylo oproti minulému roku více, ekonomické škody a ztráty na životech nebyly tak velké jako vloni. Je to proto, že k většině neštěstí došlo v řídce obydlených oblastech, uvádí tisková zpráva této společnosti. Celkem 73 procent ztrát způsobených pojištěncům zapříčinily bouře a 23 procent škod bylo způsobeno záplavami. Zpráva uvádí, že kvůli vzrůstu počtu obyvatel a větší koncentraci cenného majetku „ztráty způsobené přírodními pohromami v budoucnu určitě nadále porostou“.

Průhledné obálky

Jedna americká společnost vyvinula sprej, který „dovede zprůhlednit zalepenou obálku“, aniž by na zásilce zanechal nějakou stopu, uvádí časopis New Scientist. Sprej funguje na jakoukoli barvu obálky a je to „nevodivá, netoxická tekutina, která neškodí životnímu prostředí,“ řekl mluvčí této společnosti Bob Schlagel. Dodal, že kromě zápachu, který po sobě sprej na 10 až 15 minut zanechává, „nezůstávají na obálce ani na dopise žádné inkoustové šmouhy, žádné stopy po vodě či jakákoli jiná stopa“. Výrobek byl vyvinut proto, aby státním institucím prosazujícím zákon pomohl odhalit dopisové bomby a jiné potenciálně nebezpečné zásilky. Nicméně sprej může být použit i na čtení neotevřených dopisů, což jednoho úředního činitele pro boj za lidská práva vedlo k tomu, že tento výrobek nazval eticky pochybným.

Včelí navigace

Je dobře známo, že včely dokážou najít cestu z úlu ke květinám a pak zpět. Společenství stěhovavých včel z Ásámu v severní Indii však zjevně cestují stovky kilometrů a pak se vracejí nejen ke stejnému stromu, ale i na stejnou větev, kde jejich roj hnízdil asi tak před dvěma roky! Na tom je pozoruhodné zvláště to, že včely dělnice žijí jen tři měsíce či méně. Takže mezi včelami, které se vracejí, a těmi, jež původní úl postavily, je několik generací. Jak nacházejí cestu zpět, je záhadou. List The Sydney Morning Herald uvádí, že v tom může hrát roli jejich čich. Jinou možností je přežívající královna, která by dělnicím mohla nějakým způsobem prostřednictvím tance předat informaci, kterým směrem mají letět.

Jazyk a mozek

Dvě oblasti mozku, které používáme při mluvení a při rozeznávání mluveného slova, jsou činné rovněž u neslyšících lidí při používání znakové řeči, uvádí časopis Science News. Tomografické snímky ukazují, že „tyto oblasti nervové tkáně začnou být u neslyšících lidí, kteří používají znakovou řeč, náhle aktivní,“ říká zpráva. Podle vedoucí této studie, Laury-Ann Petittové z montréalské McGillovy univerzity, to ukazuje, že tyto oblasti mozku ovládají „základní prvky jazyka, který můžeme vyjadřovat buď slovy, nebo znakováním“. Z toho je vidět potřeba dalšího výzkumu lidského mozku, pokud jde o jeho přizpůsobivost v používání jazyka. Science News píše: „Oblasti mozku používané při mluvení a při znakové řeči se do velké míry překrývají.“

Omlouvají prostituci

Jeden německý soud rozhodl, že prostituce „v zásadě není nemorální,“ pokud s ní není spojeno násilné donucování, uvádí Frankfurter Allgemeine Zeitung. Berlínský správní soud rozhodl, že kavárna v Berlíně-Wilmersdorfu může být i nadále provozována, ačkoli ji využívají prostitutky k navázání kontaktu se svými zákazníky, a pak si pronajmou pokoje v sousedství. Soudci řekli, že jejich rozhodnutí odráží změnu postoje společnosti k prostituci. Jak ukázal jistý průzkum, 62 procent z 1 002 dotázaných bylo pro to, aby prostituce byla uznána jako běžné zaměstnání. Podle soudců druhý průzkum ukázal, že většina dotázaných zastává názor, že k „začlenění sexuálních služeb do ekonomiky“ Německa došlo již dávno.

Spánek a paměť

Odborníci na spánek zjistili, že dostatečný noční spánek namísto  dlouhého ponocování „je nezbytným předpokladem pro to, abychom si v následujících týdnech udrželi dobrou vybavovací schopnost,“ říkají londýnské noviny The Independent. Profesor Robert Stickgold z Harvardovy lékařské fakulty spolupracoval s 24 dobrovolníky — po hodinách výuky mohla polovina z nich v noci spát, kdežto zbytek byl udržován po celou noc v bdělém stavu. Další dvě noci obě skupiny spaly normálně, aby se studenti se spánkovým dluhem a s únavou vypořádali. Z testu paměti pak vyplynulo, že ti, kdo tu první noc spali, „shodně zvládli tento test o poznání lépe, kdežto u druhé skupiny k žádnému zlepšení nedošlo, a to ani přes jejich pozdější dostatečný spánek“. Spánek očividně napomáhá k posílení paměti, a tak tento výzkum prokázal, že nahradit spánek studiem člověku příliš neprospěje, zvláště jedná-li se o časný hluboký spánek neboli spánek, kdy mozek vysílá takzvané „pomalé vlny“.

Nebezpečí mutací po Černobylu

„Zjistilo se, že rostliny, které rostou poblíž zničené černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině, mají v porovnání s normální flórou šestkrát více genetických vad,“ uvádí londýnský list The Independent. Výzkumní pracovníci ze Švýcarska, Británie a Ukrajiny pěstovali stejnou odrůdu pšenice na dvou různých místech — jednu v zamořené půdě a druhou asi 30 kilometrů daleko v podobné, ale nezamořené půdě. Potom semena těchto rostlin použili, aby na stejných dvou místech vypěstovali další rostliny. Ačkoli pšenice blíže reaktoru byla vystavena poměrně nízké radiaci, zjistilo se u ní velmi vysoké procento genetických poruch neboli mutací. Znepokojení vědci varují, že dlouhodobé působení takové radiace může mít účinky, o kterých dosud nevíme. Výsledky tohoto pozorování vyvolaly obavy o budoucí generace rostlin, zvířat a lidí, kteří jsou černobylské radiaci vystaveni.

Muži a ženy naslouchají rozdílně

Vědci změřili, že ženy používají při naslouchání obě poloviny svého mozku, kdežto muži jen jednu, uvádí Discovery.com News. Při jednom výzkumu byla 20 mužům a 20 ženám snímána činnost mozku, když poslouchali předčítání z knihy nahrané na kazetě. Snímky ukázaly, že muži naslouchali hlavně levou polovinou svého mozku, která je spojována s nasloucháním a řečí. U žen byly naproti tomu aktivní obě poloviny mozku. Doktor Joseph T. Lurito, docent radiologie na lékařské fakultě Univerzity v Indianě, říká: „Náš výzkum naznačuje, že způsob zpracování jazyka je u mužů a žen rozdílný. To však nutně neznamená, že by měli rozdílné i schopnosti.“ Z jiných studií vyplývá, že ženy pravděpodobně „mohou zvládnout naslouchání dvěma rozhovorům najednou,“ uvádí dr. Lurito.

Náboženství „udělej si sám“

Ve Francii je odklon od náboženství čím dál tím markantnější. To je jeden ze závěrů průzkumu, který byl sponzorován katolickým časopisem La Vie. Když byli lidé požádáni, aby si ze seznamu 14 priorit zvolili ty, které jsou pro ně důležité, jen 7 procent si vybralo „pátrání po duchovních věcech“. Za důležitější než duchovní činnost byl považován volný čas, úspěch v zaměstnání, osobní svoboda, kulturní život, sexuální život a finanční zajištění. Podle sociologů Pierra Bréchona a Gérarda Mermeta tento průzkum ukazuje, že náboženství se stává obětí individualizace. V jakém smyslu? Lidé „látají dohromady“ různé víry a vyberou si to, „co vypadá, že je ve shodě s jejich vlastním způsobem života a uvažování,“ říká Bréchon.

Sebevražda povolena

Loni v dubnu se Nizozemsko stalo prvním národem, který formálně legalizuje asistovanou sebevraždu, uvádí rotterdamský list NRC Handelsblad. Holandský senát schválil návrh zákona o takzvané „milosrdné smrti“ poměrem hlasů 46 ku 28. Legislativa lékařům dovoluje, aby pacientům, kteří jsou nevyléčitelně nemocní nebo trpí nesnesitelnými a neustávajícími bolestmi, pomohli skoncovat se životem. Holandští zákonodárci vyžadují, aby u pacienta, jenž má podstoupit eutanazii, byly splněny tyto jasně dané pokyny: Pacientova žádost musí být dobrovolná. Pacient i lékař musí souhlasit, že neexistuje žádné jiné rozumné alternativní řešení, které by pro pacienta bylo přijatelné. Pacienta musí vyšetřit nejméně ještě jeden nezávislý lékař. A eutanazie musí být provedena lékařsky přijatelným způsobem.