Přejít k článku

Přejít na obsah

Metéora — Vysoké skalní pilíře

Metéora — Vysoké skalní pilíře

Metéora — Vysoké skalní pilíře

„Nic nemůže být zvláštnější a krásnější než tato fantastická oblast, která se nepodobá ničemu, co jsem viděl předtím i potom. V ... žádné jiné hornaté oblasti, kde jsem byl, není absolutně nic, co by se s těmito neobvyklými štíty dalo srovnat.“ — (Robert Curzon, anglický cestovatel, roku 1849)

NA TU úžasnou podívanou, jaká se před námi otevřela, když jsme přijeli k městu Kalabáka a do blízké vesnice Kastráki v Thesalské nížině v Řecku, jsme vůbec nebyli připraveni. Je zde kamenný „les“, který je tvořen více než dvaceti ohromnými skalními pilíři — je to džungle samostatně stojících strmých skal, které se tyčí stovky metrů k nebi. Na vrcholcích těchto skal stojí kláštery, které mají dřevěná sloupořadí a střechy opatřené římsami.

To jsou Metéora v Řecku — ojedinělé přírodní skály v kombinaci s neuvěřitelným lidským úsilím. Výraz „Metéora“ pochází z řeckého slova, které znamená „vztyčená nad zemí“, a označuje tuto skupinu izolovaných skalních pilířů a více než 30 klášterů, jež na nich byly postaveny. Průměrná výška těchto skal je 300 metrů a nejvyšší z nich sahají do výšky asi 550 metrů nad zemí.

Zatímco se přibližujeme, stíny vysokých skal se prodlužují. Tvář tohoto zvláštního světa se stále mění, protože slunce vytváří mezi skalami různé stíny. V zimě tyto obrovské holé a černé skály vystupují z bílého koberce sněhu.

Jak vznikly

O tom, jak metéorské skály vznikly, existuje řada domněnek. Mnoho lidí je přesvědčeno, že nížina, na které Metéora nyní stojí, byla před miliony let pod hladinou velkého vnitrozemního jezera. Podle jedné teorie tyto skály vystoupily vzhůru nějakým gigantickým geologickým výzdvihem. Jak uvádí časopis Experiment, někteří geologové se domnívají, „že dnešní podobu musely tyto skály získat v letech 2000 až 1000 př. n. l.“.

Robert Curzon, kterého jsme citovali na začátku, o Metéorech napsal: „Konec pásma skalnatých pahorků vypadá, jako by byl oddělen nějakým zemětřesením nebo odplaven potopou, která za sebou zanechala pouze řadu ... vysokých, štíhlých, hladkých, jehlovitých skal.“ Je zajímavé, že i starověká řecká mytologie přičítá vznik thesalských hor potopě, kterou způsobili bohové. (1. Mojžíšova 6:1–8:22)

Kláštery vznášející se ve vzduchu

Ať už je geologické vysvětlení Metéor jakékoli, již od devátého století n. l. přitahovaly tyto skály pozornost. Výkon prvních poustevníků, kteří se usadili v jeskyních a skalních rozsedlinách, snad nejlépe pochopí dnešní horolezci, kteří na Metéora vystupují se zvláštní výbavou. O tom, jak byly na vrcholku těchto v podstatě nedostupných skal postaveny kláštery, se dodnes vedou diskuse.

Jak se tito lidé zpočátku dostávali do svých vznešených klášterů a zase dolů? Kniha Meteora—The Rock Monasteries of Thessaly (Metéora — Skalní kláštery Thesálie) uvádí, že ‚mohli buď vylézt nahoru po dřevěných žebřících, které visely z vrcholku skalní stěny dolů, nebo se mohli nechat vytáhnout v síti, která byla rumpálem spouštěna z kláštera nahoře. V obou případech se musel návštěvník spolehnout na mnichy a na jejich pochybnou techniku.‘ Na otázku, jak často se staré lano, na kterém je připevněna síť, vyměňuje za nové, údajně jeden bývalý opat řekl: ‚Pouze když se přetrhne.‘ Teprve v roce 1925 byly pro snadnější přístup vytesány do skály schody.

Prvními poustevníky, kteří na tyto skály vyšplhali, byli Varnavas — někdy v letech 950 až 965 n. l. — a v roce 1020 n. l. také Andronikos z Kréty. Potom následovali další mnichové z celé Byzance a počet klášterů na vrcholu skal stoupl na 33. Největšího významu dosáhla tato komunita v 16. a 17. století, ale od té doby stále upadá.

„Jen se na nás podívejte!“ zvolal opat jednoho z klášterů. „Ach, ... mladí sem již nechtějí.“ Skutečně, dnes se používá už jen šest klášterů a z toho dva obývají jeptišky. Na různých metéorských skalách jsou vidět opuštěné klášterní komplexy.

Bohatá ukázka kultury

Dnes tyto skalní kláštery představují jedno z nejzajímavějších míst na kulturní mapě Řecka. Podle Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu je to jedinečná pokladnice kulturního dědictví. V poslední době se řecký stát zajímá o to, jak kulturní bohatství Metéor zachovat. Pro návštěvníky byly otevřeny renovované budovy a muzea. Co obsahují?

Kromě takových věcí, jako jsou přenosné ikony, kněžská roucha a hudební kodexy, obsahují i vzácné historické biblické rukopisy. K nim patří pergamenový kodex 591 datovaný do roku 861 až 862 n. l., který obsahuje výkladové poznámky k biblické knize Matouš.

Mocné přírodní síly skutečně vytvořily jedinečnou podívanou. Pokud někdy navštívíte Řecko, nezapomeňte zařadit Metéora do svého cestovního plánu. A rozhodně si s sebou vezměte velkou zásobu filmů, protože vám to nedá, abyste nechali svůj fotoaparát zahálet. (Zasláno.)

[Obrázky na straně 16]

Klášter svatého Mikuláše Anapausa

Rousanův klášter

[Podpisek]

M. Thonig/H. Armstrong Roberts

[Obrázky na straně 17]

Klášter svaté Trojice

Klášter Velké Metéoron

[Podpisek]

R. Kord/H. Armstrong Roberts

[Podpisek obrázku na straně 15]

Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Podpisek obrázku na straně 16]

Pozadí: Y. Yannelos/Greek National Tourist Organization