Traumatický stres bude věcí minulosti

MOŽNÁ, že jste válečný veterán a trápí vás noční můry a vzpomínky, kvůli kterým se vám zdá, že válka ještě neskončila. Možná jste se stali obětí bezcitného násilí, například znásilnění, a máte pocit, že při tom hrůzném zážitku ve vás něco odumřelo. Nebo snad někdo z vašich blízkých zemřel následkem přírodní katastrofy či při nehodě a žít bez něj je pro vás nesmírně bolestné.

Říkáte si, zda lze tyto pocity změnit? Můžeme s důvěrou říci — ano, lze. Do té doby však mohou všichni, kdo prožili takové trauma, hledat útěchu v Božím slově, Bibli.

Pomoc při snášení traumatu

Téměř před dvěma tisíci lety prožil apoštol Pavel hrozné věci, když byl v ohrožení života. Popis některých těchto zážitků se zachoval v Bibli. „Nepřejeme si..., bratři, abyste byli v nevědomosti o soužení, které nás postihlo v oblasti Asie,“ píše Pavel, „že jsme byli pod krajním tlakem nad svou sílu, takže jsme si vůbec nebyli jisti dokonce svým životem. Vskutku jsme ve svém nitru cítili, že jsme přijali rozsudek smrti.“ (2. Korinťanům 1:8, 9)

Není sice přesně známo, k čemu tehdy došlo, ale bylo to určitě traumatizující.  (2. Korinťanům 11:23–27) Jak se s tím Pavel vyrovnal?

Pavel o svém soužení v Asii napsal: „Požehnaný buď Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, Otec projevů něžného milosrdenství a Bůh veškeré útěchy, jenž nás utěšuje ve všem našem soužení, abychom byli schopni utěšovat ty, kdo jsou v jakémkoli soužení, útěchou, jíž jsme my sami utěšováni Bohem.“ (2. Korinťanům 1:3, 4)

Ano, lidé, kteří zažili trauma, mohou dostat pomoc od ‚Otce projevů něžného milosrdenství a Boha veškeré útěchy‘. Jak může člověk tuto útěchu získat?

Jak získat pomoc

Předně — požádejte o pomoc. Pokud se cítíte emocionálně ochromeni, pamatujte, že podobné stavy prožili i jiní lidé. Ti, kdo takové pocity překonali, obvykle rádi pomohou dalším lidem. Často mají podobně jako apoštol Pavel pocit, že útěchu, jež dostali od Boha ve svých zkouškách, musí sdílet s těmi, „kdo jsou v jakémkoli soužení“. Nezdráhejte se zajít za některým ze svědků Jehovových — za kýmkoli, s nímž se budete cítit příjemně — a požádejte ho, aby vám pomohl získat pomoc od Jehovy, ‚Boha veškeré útěchy‘.

Vytrvávejte v modlitbě. Pokud je pro vás obtížné se modlit, protože cítíte hněv, požádejte někoho, kdo je duchovně způsobilý, aby se modlil s vámi. (Jakub 5:14–16) Když s Jehovou Bohem mluvíte, nezapomeňte ‚na něj uvrhnout všechnu svou úzkost, protože o vás pečuje‘. (1. Petra 5:7) Bible opakovaně zdůrazňuje, že Bůh má osobní zájem o každého svého služebníka.

Pisatel 94. žalmu velmi pravděpodobně zažil něco velmi traumatizujícího, protože napsal: „Kdyby mi byl Jehova nepřispěl na pomoc, ve chvilce by byla má duše přebývala v mlčení. Když jsem řekl: ‚Má noha se určitě bude pohybovat nejistě‘, tvá vlastní milující laskavost, Jehovo, mě podporovala. Když mi v nitru přibylo mých zneklidňujících myšlenek, projevy tvé vlastní útěchy začaly laskat mou duši.“ (Žalm 94:17–19)

Po traumatizujícím zážitku jsou někteří lidé zvláště obtěžováni ‚zneklidňujícími myšlenkami‘, jež mohou někdy přejít v záchvat paniky nebo zuřivosti. Skrze upřímnou modlitbu však můžete získat ‚podporu‘, dokud tyto pocity neodezní. Dívejte se na Jehovu jako na svého milujícího rodiče a na sebe jako na malé dítě, které on láskyplně chrání. Pamatujte na biblický slib, že „Boží pokoj, který převyšuje všechno myšlení, bude střežit vaše srdce a vaše myšlenkové  síly prostřednictvím Krista Ježíše“. (Filipanům 4:7)

Uzdravení — ať již tělesné, duševní či duchovní — je postupný proces. Buďte tedy realističtí a neočekávejte, že modlitba okamžitě přinese pokoj těm, kdo jsou těžce zasaženi nějakými traumatizujícími zážitky. Vytrvávat v modlitbě je však životně důležité. Postiženému člověku to pomůže, aby jej posttraumatické emoce nepohltily a on nepropadl zoufalství.

Čtěte Boží slovo a rozjímejte o něm. Pokud je pro vás obtížné se soustředit, požádejte někoho, aby vám utěšující biblické zprávy přečetl. Možná si zvolíte pasáže odhalující hloubku Jehovova něžného zájmu, který Jehova má o své věrné služebníky, přičemž nezáleží na tom, jak hluboce sklíčení nebo zoufalí jsou.

Jane, o níž byla zmínka v předcházejících článcích, čerpala útěchu z mnoha biblických pasáží v žalmech. Patří mezi ně Žalm 3:1–8; 6:6–8; 9:9, 10; 11:1–7; 18:5, 6; 23:1–6; 27:7–9; 30:11, 12; 31:12, 19–22; 32:7, 8; 34:18, 19; 36:7–10; 55:5–9, 22; 56:8–11; 63:6–8; 84:8–10; 130:1–6. Nesnažte se číst příliš mnoho úseků najednou. Raději si udělejte čas na rozjímání o těchto pasážích a na modlitbu.

Nyní je nebývalá tíseň

Žel, nemělo by být žádným překvapením, že znásilnění, vraždy, války a zbytečné násilí jsou dnes tak časté. Proč? Protože Ježíš Kristus naši dobu charakterizoval jako období, kdy „vzroste nezákonnost“. A dodal: „Ochladne láska většího množství.“ (Matouš 24:7, 12)

 V posledních letech je traumatický stres naprosto běžný — často jako důsledek právě těch událostí, které Ježíš předpověděl. Podle biblického záznamu ve 24. kapitole Matouše, 13. kapitole Marka a 21. kapitole Lukáše Ježíš řekl, že v čase konce tohoto světa budou mezinárodní války, přírodní katastrofy, vzroste nezákonnost a bude nedostatek lásky. Ale také uvedl, že úleva není daleko.

Ježíš nejdříve popsal celosvětovou epidemii traumatizujících událostí, po nichž začne „velké soužení“. A všimněte si, co by lidé podle jeho slov měli udělat: „Napřimte se a pozvedněte hlavu, protože se přibližuje vaše osvobození.“ (Matouš 24:21–31; Lukáš 21:28) Ano, jelikož se světová situace zhoršuje, můžeme si být jisti, že velké soužení, jež postihne tento tíseň působící systém věcí, ukončí všechnu ničemnost a povede k nastolení nového, spravedlivého systému věcí. (1. Jana 2:17; Zjevení 21:3, 4)

Neměli bychom být překvapeni, že naše osvobození nastane teprve potom, až ničemnost a násilí dosáhnou svého vrcholu. Podobně proběhl v minulosti Boží soud nad světem v Noemově době i nad nemravnými obyvateli Sodomy a Gomory. To, jak Bůh v minulosti vykonal rozsudek, ukazuje, co se stane v budoucnosti. (2. Petra 2:5, 6)

Konec traumatického stresu

Pokud trpíte posttraumatickou stresovou poruchou, možná si kladete otázku, zda vaše bolestné vzpomínky někdy zmizí. A odpověď nepochybně zní: Ano, zmizí. U Izajáše 65:17 Jehova Bůh prohlašuje: „Tvořím nová nebesa a novou zemi; a dřívější věci nebudou připomínány ani nevstoupí do srdce.“ Třebaže se psychické jizvy po traumatu zdají být trvalé, tento text nás ujišťuje, že jednou svoji rušivou sílu úplně ztratí.

Dnes, kdy uplynul více než rok od pokusu o znásilnění, slouží Jane jako průkopnice (celodobá kazatelka) svědků Jehovových. „Teprve potom, co soudní proces s tím člověkem skončil a on byl usvědčen — což bylo více než osm měsíců po napadení —, jsem byla zase sama sebou,“ řekla Jane nedávno. „Vloni v tuto dobu jsem si nedovedla představit, že bych mohla prožívat pokoj a štěstí jako dnes. Děkuji Jehovovi za nádhernou naději na věčný život a za možnost dělit se o tuto naději s jinými lidmi.“ (Žalm 27:14)

Pokud zápasíte s beznadějí a ochromující citovou otupělostí, jež jsou způsobeny posttraumatickou stresovou poruchou, může tato naděje podpírat i vás.

[Obrázek na straně 8]

Návštěva křesťanských shromáždění vám pomůže to překonat

[Obrázky na straně 8 a 9]

Čtení Božího slova a modlitba vám mohou poskytnout podporu

[Obrázek na straně 10]

Brzy budou všechny traumatizující zážitky věcí minulosti