Jak jim můžete pomoci

„Dítě trpící depresí potřebuje pomoc. Tuto pomoc si ale nedokáže zajistit samo. Někdo z dospělých musí nejdříve tento problém rozpoznat a brát jej vážně. To je však velmi těžké.“ (Dr. Mark S. Gold)

CO MŮŽETE udělat, když máte podezření, že vaše dospívající dítě má depresi? Především nedělejte v této věci ukvapené závěry. Vždyť příznaky mohou znamenat i něco úplně jiného. * Kromě toho všichni dospívající občas prožívají období smutku. Pokud však tato situace přetrvává a zdá se, že nejde jen o přechodnou skleslost, bude možná nejlepší poradit se s lékařem. V tomto ohledu je dobré mít na mysli Ježíšova slova: „Zdraví lidé nepotřebují lékaře, ale churaví ano.“ (Matouš 9:12)

Otevřeně sdělte lékaři všechny potřebné informace, které znáte, včetně nedávných změn v životě dospívajícího, jež by mohly k jeho netečnosti nějak přispívat. Zajistěte, aby lékař před tím, než stanoví diagnózu, věnoval dostatek času zjištění všech příznaků. „Během jediné dvacetiminutové návštěvy není možné shromáždit všechny informace potřebné ke komplexnímu posouzení dítěte,“ upozorňuje dr. David G. Fassler.

Pokud máte nějakou otázku, bez zábran se lékaře zeptejte. Když se dejme tomu lékař domnívá, že vaše dítě má klinickou depresi, budete možná chtít vědět, proč vyloučil jiné diagnózy. Máte-li o lékařově závěru pochybnosti, řekněte mu, že  byste chtěli slyšet názor ještě někoho dalšího. Žádný čestný a upřímný lékař vás od toho určitě nebude odrazovat.

Jak tuto situaci zvládnout

Pokud má vaše dospívající dítě klinickou depresi, nestyďte se za to. Faktem je, že depresí mohou onemocnět i ti nejznamenitější mladí lidé. Bible ukazuje, že bolestné emoce mohou postihnout i ty, kdo se snaží co nejvíce sloužit Bohu, a to bez ohledu na to, kolik je jim let. Uvažujte o věrném Jobovi, který měl pocit, že jej Bůh opustil, a proto se mu život ‚hnusil‘. (Job 10:1; 29:2, 4, 5) Hana byla Boží služebnice, která měla tak „hořko v duši“, že nemohla ani jíst. (1. Samuelova 1:4–10) Dále to byl zbožný muž Jákob, který se mnoho dnů rmoutil nad smrtí svého syna a „odmítal přijmout útěchu“. Vždyť Jákob dokonce vyjádřil touhu být se svým synem v hrobě. (1. Mojžíšova 37:33–35) Citová tíseň tedy nevychází vždy z nějaké duchovní vady.

Deprese dospívajících však může být pro jejich rodiče velkou zátěží. „Balancuji na jakési emocionální hraně,“ říká matka jedné dívky trpící depresí. „Dělám si starosti, jsem vyděšená, nepřátelská, rozzlobená a vyčerpaná.“ Jiná matka připouští: „Když jsem byla venku a viděla jsem jednu matku, jak nakupuje se svou dospívající dcerou, mohlo mi to utrhnout srdce, protože jsem cítila, že o tohle jsem u [své dcery] přišla a že se to již nikdy nevrátí.“

Takové pocity jsou normální. Někdy však mohou člověka zdrtit. Když k tomu dojde, proč se nesvěřit důvěryhodnému příteli? Přísloví 17:17 uvádějí: „Pravý druh miluje celou dobu a je bratrem, který se narodil pro čas tísně.“ Nezapomínejte ani na modlitbu. Bible nás ujišťuje, že když své břemeno uvrhneme na Boha, podpoří nás. (Žalm 55:22)

Sklon k obviňování

Mnozí rodiče, jejichž dospívající dítě trpí depresí, jsou velmi sklíčeni a mají pocit, že možná tuto situaci nějak zavinili. „Když je vaše dítě v depresi, máte prostě pocit viny,“ připouští jedna matka, „a nikdo vám to nevymluví. Pořád si říkáte: ‚Kde se stala chyba? Kdy došlo ke zlomu? Jak jsem k tomu přispěla já?‘“ Jak v tomto směru mohou rodiče uvažovat vyrovnaně?

 Není pochyb o tom, že na dítě může nevlídná rodinná atmosféra působit negativně. Ne nadarmo Bible vybízí otce: „Nepopouzejte své děti, aby nepodléhaly sklíčenosti.“ (Kolosanům 3:21) Rodiče by tedy měli uvažovat o svých metodách jednání s dítětem, a je-li to nutné, udělat změny. Deprese však není vždy jen výsledkem špatné rodičovské výchovy. Tato porucha se může objevit i ve velmi láskyplných rodinách. Rodiče, kteří se svým dětem snaží co nejvíc pomoci, proto nemusí mít pocit viny.

Stejně důležité je, abyste neobviňovali ani dospívajícího, který je v depresi. Vždyť on pravděpodobně nemůže svou poruchu nijak ovlivnit. „Nikdy bych mu nevyčítala to, že má neštovice nebo zápal plic,“ říká jedna matka. „Ale u deprese jsem to udělala,“ připouští. „Dávala jsem svému dítěti za vinu to, že onemocnělo — a teď je mi z toho nanic.“ Budou-li se rodiče i ostatní lidé dívat na depresi ne jako na slabost, ale jako na nemoc, pomůže jim to, aby se soustředili na to, co mohou pro nemocného udělat.

Vychovávat dítě, které má depresi, může vést k citelnému napětí mezi rodiči. „Obviňovali jsme jeden druhého, zvláště když jsme přemýšleli o tom, jaký život jsme si představovali a jaký kvůli našemu synovi vedeme,“ říká jedna manželka. Tim, jehož dcera trpí depresí, připouští: „Je snadné obviňovat partnera. Jestliže rodiče měli manželské problémy před tím, než se deprese u dítěte objevila,  potom by podivné chování dítěte mohlo být tou poslední kapkou.“ Nepřipusťte, aby deprese dítěte vrazila do vašeho manželství klín. Tím, že na někoho ukážete prstem — ať už sami na sebe, na své dítě nebo na partnera —, totiž ničeho nedosáhnete. Důležité je, zajistit nemocnému pomoc.

Jak zajistit pomoc

Bible křesťany vybízí: „Mluvte utěšujícím způsobem ke sklíčeným duším.“ (1. Tesaloničanům 5:14) Jestliže mladého člověka trpícího depresí trápí pocit nedostatečnosti, můžete mu pomoci. Jak? Určitě ne odsuzujícími výroky typu: „Neměl bys mít takové pocity“ nebo „To je nesprávný postoj“. Snažte se naopak projevit empatii a „soucítění“. (1. Petra 3:8) Pavel křesťany vybízel, aby ‚plakali s těmi, kdo pláčou‘. (Římanům 12:15) Pamatujte, že člověk trpící skutečnou depresí opravdu cítí bolest. Ta bolest není jen v jeho představách, ani ji nepředstírá jen kvůli tomu, aby upoutal pozornost. Potom, co jste dospívajícího vyslechli, snažte se jej ještě více rozpovídat. Zeptejte se, proč se tak cítí. Potom se mu jemně a trpělivě snažte pomoci, aby viděl, že takové nízké sebehodnocení není opodstatněné. Ujištění o Boží lásce a milosrdenství může nemocnému pomoci zmírnit jeho úzkost. (1. Petra 5:6, 7)

Dále můžete podniknout určité praktické kroky. Například možná budete muset zajistit, aby vaše dítě trpící depresí mělo dostatečný odpočinek, výživu a pohyb. (Kazatel 4:6) Pokud dostalo léky, bude moudré, když mu pomůžete pochopit, proč je důležité je užívat. Buďte mu stále oporou a nepřestaňte mu projevovat lásku.

Je pravda, že deprese u dospívajících může být mučivým zážitkem jak pro nemocného, tak pro zbytek rodiny. V každém případě základem pomoci těmto dospívajícím je trpělivost, vytrvalost a láska.

[Poznámka pod čarou]

[Praporek na straně 11]

Člověk trpící skutečnou depresí opravdu cítí bolest. Ta bolest není jen v jeho představách

[Rámeček na straně 13]

Jestliže jsi jako mladý člověk v depresi

Nejsi sám a tvoje situace rozhodně není beznadějná. Tvoje deprese může souviset buď (1) s biochemickou nerovnováhou, nebo (2) okolnostmi v životě, na které máš jen malý vliv nebo je nemůžeš ovlivnit vůbec. V každém případě za svůj stav neneseš vinu. Co v tom ale můžeš udělat?

Bible uvádí, že „existuje přítel, který přilne těsněji než bratr“. (Přísloví 18:24) Vyhledej takového přítele a řekni mu o svých pocitech. Tvým největším spojencem v boji proti depresi může být některý z tvých rodičů nebo jiný zralý dospělý člověk.

Pokud rodiče mají podezření, že trpíš klinickou depresí, vezmou tě možná k lékaři, který má s léčením této poruchy zkušenosti. Je to moudrý krok, protože depresi lze často zmírnit léky, pokud jsou dostupné. Jestliže se jedná o chemickou nerovnováhu, je možné například předepsat antidepresiva. Pokud je to i tvůj případ, nestyď se za to, že bereš léky. Ty obnoví biochemickou rovnováhu v tvém těle, což může být klíčem k tomu, abys v životě nabyl zase určité míry radosti a vyrovnanosti.

Mnozí lidé trpící depresí získali útěchu čtením Bible a tím, že se v modlitbě přimkli blíže k Bohu. Bible nás ujišťuje, že „Jehova je blízko těm, kdo mají zlomené srdce, a ty, kdo jsou zdrcení na duchu, zachraňuje“. * (Žalm 34:18)

[Poznámka pod čarou]

 [Rámeček a obrázek na straně 14]

Pomoc a naděje pro nemocné

Vzhledem k tomu, že deprese je komplikovaný námět, nebylo možné v této krátké sérii článků rozebrat všechna hlediska. Vydavatelé časopisu Probuďte se! jsou však přesvědčeni, že body, které zde byly uvedeny, mohou dospívajícím i jejich rodičům pomoci, aby tuto vysilující nemoc dokázali snášet.

Možná jste si všimli, že předchozí článek čerpal rady převážně z Bible. Je pravda, že se jedná o velmi starou knihu. Její rady jsou však dnes stejně praktické jako v době, kdy byly zapsány. Proč? Protože doba se sice mění, ale lidská povaha nikoli. Stojíme před stejnými zásadními otázkami, s jakými se potýkaly dřívější generace. Jediný rozdíl je v tom, že dnešní problémy jsou mnohem větší a dalekosáhlejší.

Existuje však ještě další důvod, proč je Bible nesmírně praktická — je totiž inspirována Bohem. (2. Timoteovi 3:16) Bůh je naším Stvořitelem, a tak ví, co potřebujeme k tomu, abychom ze života měli co nejvíce.

Bible pochopitelně není lékařská příručka. To tedy znamená, že při nemoci, jakou je deprese, je třeba vyhledat přiměřenou léčbu. Bible však obsahuje zásady, které nám mohou pomoci, abychom nemocné s depresí utěšili. Více než to, obsahuje slib, že Bůh brzy uzdraví všechna naše onemocnění. (Žalm 103:3) Ano, Jehovovým záměrem je ‚oživit srdce zdrcených‘. (Izajáš 57:15)

Chtěli byste se o této velkolepé naději dovědět víc? Pokud ano, spojte se laskavě se svědky Jehovovými v místě svého bydliště, nebo napište na vhodnou adresu z těch, které jsou uvedeny na straně 5 tohoto časopisu.

[Obrázek na straně 10]

Snažte se projevit soucítění

[Obrázek na straně 11]

Pokud depresivní nálada u dospívajícího přetrvává, je moudré poradit se s lékařem

[Obrázky na straně 12]

Rodiče, neobviňujte hned sebe, svého partnera nebo dítě