Jasná naděje mladé dívky
Jasná naděje mladé dívky
VYDAVATELÉ časopisu Probuďte se! dostali dopis od dvanáctileté dívky, která se jmenuje Stephanie. Napsala: „Chci Vám povědět, jak moc mi tyto publikace pomohly ve škole. Nedávno jsme dostali za úkol navrhnout nástěnku na námět ‚kulturní rozmanitost‘. Společně s našimi jsme prohlíželi publikace a vystřihávali z nich text a obrázky, které se k tomu námětu hodily. To, co jsme našli, jsem připevnila na vývěsku.“ Stephaniina učitelka pak žákům ve třídě dala za úkol, aby z připravených návrhů vybrali pět těch, které považují za nejlepší. „Příští den,“ píše Stephanie, „jsem zjistila, že moje práce je mezi těmi pěti.“
Jeden ze zdrojů, z nichž Stephanie čerpala, byl časopis Probuďte se! z 22. října 1998, který měl na titulní straně nadpis „Bude někdy mezi všemi lidmi láska?“. Stephanie je svědek Jehovův, a proto pevně věří, že lidé pocházející z rozmanitého kulturního prostředí spolu mohou žít pokojně. Patří k opravdu mezinárodnímu společenství, v němž bývalí nepřátelé — mimo jiné Tutsiové a Hutuové, Němci a Rusové, Arméni a Turci, Japonci a Američané — jsou sjednoceni biblickou pravdou. Všichni se společně snaží napodobovat svého Stvořitele. Jak? Na tuto otázku odpovídá jeden z biblických textů, které Stephanie použila ve svém návrhu: „Bůh není stranický, ale v každém národu je mu přijatelný ten, kdo se ho bojí a působí spravedlnost.“ (Skutky 10:34, 35) Svědkové Jehovovi se při svém jednání s jinými lidmi usilovně snaží o podobnou nestrannost.
Stephanie se těší na splnění biblického slibu, že Boží Království na zemi brzy vytvoří spravedlivé podmínky. (Zjevení 21:3, 4) Od světa, kde mnozí mladí lidé před sebou vidí nejistou budoucnost a mají z ní strach, se tato dívka nápadně liší. Má totiž jasnou naději.