Kdo nasytí svět?

ZAČNE někdy lidstvo biodiverzitu chránit, místo aby ji ničilo? Podle biologa Johna Tuxilla by to vyžadovalo „zásadní posun ve způsobu jednání“. Dodává však, že k takovému posunu „pravděpodobně nedojde, dokud se zásadně nezmění náhled lidí na prospěšnost biodiverzity rostlin, dokud lidé nezískají touhu změnit zavedené metody a dokud nebudou ochotni zkoušet nové přístupy“.

Mnoha lidem připadá těžké uvěřit, že takové hluboké změny nastanou. A mnozí s Tuxillovými závěry nesouhlasí. Někteří vědci zabývající se životním prostředím se domnívají, že úloha biodiverzity zatím není dostatečně prozkoumána a že její význam někteří kolegové zřejmě zveličují. Zatímco vědci o této problematice diskutují, stojí možná za to všimnout si poplašného volání přicházejícího od některých odborníků v této oblasti. Zdá se, že je zneklidňuje nejen ztráta biodiverzity, ale i to, že tyto ztráty jsou způsobeny lidskou chtivostí a krátkozrakostí. Věnujte pozornost komentářům od různých pisatelů.

„Před pouhými sto lety byly na naší planetě rozptýleny stamiliony zemědělců, kteří si regulovali množství a druh svého osiva. ... Dnes většinu osiva převzaly, upravily a patentovaly nadnárodní firmy a ponechaly si je jako určitou formu duševního vlastnictví. ... Biotechnologický průmysl se zaměřuje na krátkodobý zisk, a tím vyvolává hrozbu, že bude zničeno genetické dědictví, které by jednoho dne mohlo mít cenu zlata, protože by bylo další obrannou linií proti novým rezistentním nemocem nebo ‚superškůdcům‘.“ (Autor vědeckopopulární literatury Jeremy Rifkin)

„Ve sdělovacích prostředcích se stále dokola opakuje názor, že to nejdůležitější musí být trh, volný obchod a globální ekonomie. Jestliže jsou sdělovací prostředky ovládány  zájmy velkých a bohatých korporací, stává se toto ekonomické přesvědčení jakýmsi náboženským dogmatem a zřídka jej někdo napadne.“ (Genetik David Suzuki)

Kenny Ausubel poukazuje ve své knize Seeds of Change—The Living Treasure (Semena změn — Živý poklad) na pokrytectví rozvinutých zemí, když jejich „vlády a korporace vzdychají nad hrozícím celosvětovým nebezpečím zániku ‚společného dědictví‘ lidstva, jímž je rezerva genů“. Uvádí, že biodiverzitu ohrožují také ony samy, a to propagováním moderních zemědělských technik a monokultur plodin.

Ať již jsou ty nejhorší obavy vědců studujících životní prostředí oprávněné nebo ne, možná i vy cítíte, že je obtížné mít důvěru v budoucnost této planety. Jak dlouho to  může vydržet, když se zdá, že lidstvo je poháněno chamtivostí? Mnozí lidé zoufale hledají odpověď, a proto doufají, že nám pomůže věda.

Může nás věda a technologie zachránit?

Edinburská královská společnost nedávno vyjádřila znepokojení ohledně vědeckých pokroků, které jsou nyní tak rychlé a komplikované, že vědci riskují, že důsledky tohoto pokroku v plné míře ani nepochopí. „Věda poskytuje jen nepatrné, zlomkovité porozumění světu přírody,“ napsal David Suzuki. „O biologické skladbě živých forem na Zemi nevíme skoro nic, natož o tom, jak jsou vzájemně provázány a jak jsou na sobě závislé.“

Časopis Science uvedl, že „ani riziko, ani prospěch z geneticky upravených organismů nejsou jisté či univerzální. ... Naše schopnost předvídat ekologický dopad, který bude mít zavedení nových druhů, včetně geneticky upravených organismů, je nepřesná.“

Tento „pokrok“ je v mnoha směrech skutečně dvousečný. Přináší sice určité dobré výsledky, ale také dokazuje nedostatek moudrosti lidstva a velmi často i lidskou chamtivost. (Jeremjáš 10:23) Zelená revoluce například vedla k hojnosti potravy a mnoho lidí přestalo mít hlad, ale také přispěla ke ztrátě biodiverzity. Z toho, že zelená revoluce propagovala používání pesticidů a dalších nákladných zemědělských technik, měly jednoznačně prospěch „korporace pěstitelů rostlin a elita třetího světa, ale bylo to na úkor obyčejných lidí,“ napsal dr. Mae-Wan Ho. Tento trend stále trvá, jelikož zemědělství založené na biotechnologii je stále rozsáhlejším a vlivnějším podnikáním a vede nás do budoucnosti, kde zajištění potravin bude stále závislejší na vědě.

Tyto obavy nás však nemusí naplňovat sklíčeností. Slouží vlastně jen k tomu, aby ukázaly něco závažnějšího. Bible nám pomáhá uvědomit si, že od nedokonalých lidí, kteří v současné době spravují tuto planetu a její zdroje, toho nemůžeme příliš očekávat. Prozatím jsou nezdary a špatné hospodaření zkrátka součástí lidského uspořádání. Žalm 146:3 proto radí: „Nevkládejte důvěru v urozené ani v syna pozemského člověka, kterému nepatří záchrana.“ Úplnou důvěru však můžeme mít k Bohu. (Přísloví 3:5, 6) On má nejen touhu pomoci nám, ale má k tomu také moc. (Izajáš 40:25, 26)

Země bude brzy kypět životem a vzkvétat

Před tím, než začnete renovovat polorozpadlý dům, nejdříve vyklidíte všechny sutiny. Podobně i Jehova Bůh zemi brzy zbaví všech ničemných lidí včetně těch, kdo naši planetu, její přírodní zdroje, a dokonce své bližní pokládají pouze za prostředky, kterých je třeba využít v zájmu obohacení sebe a své firmy. (Žalm 37:10, 11; Zjevení 11:18) Jehova však zachová naživu všechny, kdo jej milují a snaží se konat jeho vůli. (1. Jana 2:15–17)

Země i nesčetné množství živých organismů na ní — a také poslušní lidé — potom budou pod správou vlády, totiž mesiášského Království, které ustanoví Bůh. (Daniel 7:13, 14; Matouš 6:10) Pod tímto moudrým panstvím země vyprodukuje velkou hojnost všeho. Žalm 72:16 říká: „Na zemi bude spousta obilí; na vrcholku hor bude nadbytek.“ Ano, otázka potravy již nebude předmětem sporů nebo zdrojem úzkosti. Naopak, potrava bude zdravá a bude jí dostatek.

Ačkoli se současný systém věcí propadá stále hlouběji do temnoty zoufalství a nejistoty, ti, kdo důvěřují v Jehovu, se mohou těšit na nádhernou budoucnost právě zde na zemi. Tuto naději obsahuje „dobrá zpráva o království“, kterou svědkové Jehovovi radostně předávají všem těm, kdo si přejí lepší a spravedlivější svět. (Matouš 24:14) Díky této jisté naději a tomu, že Bůh otcovsky pečuje o svůj lid, můžeme dokonce již nyní ‚přebývat v bezpečí a nebýt rozrušováni děsem z neštěstí‘. (Přísloví 1:33)

[Obrázek na straně 10]

Pod vládou Božího Království bude potravy hojnost a bude zdravá

 [Podpisek obrázku na straně 8]

FAO foto/K. Dunn

[Podpisek obrázku na straně 9]

Tourism Authority of Thailand