Přejít k článku

Přejít na obsah

Kente — Látka králů

Kente — Látka králů

Kente — Látka králů

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V GHANĚ

TKALCOVY ruce v horečném chvatu kloužou po lícové straně látky sem a tam. Pohybují se v rytmu skřípajících řemenic a vrzajících pák. Tkadlec přitom soustředěně pozoruje barevný proužek látky, který leží před ním. Mezi prsty u nohou drží šňůry. Těmito šňůrami ovládá nitěnky — brda, která se posouvají nahoru a dolů a přitom oddělují a vedou nitě svislé osnovy natažené šest metrů před stav. * Tkalcovy prsty hbitě vetkávají vlákna barevné hedvábné příze do nití osnovy, čímž se vytváří útková soustava, která se potom k osnově pevně přirazí, a látka je utkána.

Ze stavu vychází kus látky široký pouhých deset centimetrů. Září však výrazným zbarvením a složitými vzory. Tkadlec se spokojeně usmívá, když si prohlíží své mistrovské dílo — pravou látku kente.

Starověké řemeslo

Tkaní je řemeslo, které pochází ze starověku, a po tisíciletí poskytovalo obživu zkušeným tkalcům. Lněná, bavlněná a hedvábná příze byla od nepaměti široce dostupným materiálem pro tkaní. Základní barvy získávané z kořenů a listů rostlin umožňovaly tkalcům vytvářet ve svém díle jednoduché kresby a vzory.

Tkalci z kočovných afrických národů vynalezli tkalcovské stavy, které byly malé a snadno se přepravovaly z jednoho místa na druhé. Na těchto takzvaných lištových stavech vytvářeli úzké pruhy látky, jejichž šířka byla pouhých 7,5 až 11,5 centimetru. Tyto dlouhé, úzké kusy tkaniny byly potom po okrajích přišívány k sobě, a tak vznikla širší látka, která se dala ovinout kolem těla jako oděv. Přenosné lištové stavy se dopravovaly na hřbetě soumarů přes pouště, řeky a vysoká pohoří. Právě proto, že tento lištový stav byl přepravován po starověkých obchodních cestách, výrazně ovlivnil národy, které s ním přišly do styku.

Touha po látce

Západoafričtí králové a náčelníci po staletí ovládali území, které bylo bohaté na minerály a které evropští cestovatelé nazývali Zlaté pobřeží. * Zde se těžilo velké množství zlata, z něhož pocházelo bohatství vládnoucích ašantských králů a jejich domácností. Tito králové a jejich význační náčelníci se zdobili těžkými zlatými šperky a zahalovali se do speciálně utkané látky, a tak před svými poddanými vystavovali na odiv své bohatství, moc a autoritu. Unikátní látka, kterou tito panovníci nosili, začala být nazývána kente, což je slovo, v němž je možná obsažena nepřímá narážka na to, že se tato látka svou strukturou podobá proutěnému koši. Jiné kmeny na Zlatém pobřeží také tkaly pruhy látky; pro ašantské krále se však látka kente stala symbolem prestiže a královského postavení.

Tkalci na Zlatém pobřeží tkali z místní bavlněné příze. Měli k dispozici pouze přízi obarvenou na modro. Tyto modré nitě se v podobě jednoduchých geometrických vzorů sestavených z čar a kostek vetkávaly do bělavé bavlněné látky. Takové tkaniny byly určené pro místní lidi.

Jemnější nádhernou královskou látku kente směli tkát jen určití lidé. Vznikaly skupiny zručných královských tkalců, kteří spřádali a tkali velmi kvalitní látku. Technika tkaní byla žárlivě střeženým a dobře zachovávaným tajemstvím. Tkát látky s textilními vzory a kresbami, které byly určeny výlučně pro krále a jeho královský dvůr, bylo všem ostatním tkalcům zakázáno. Král nashromáždil stovky látek, z nichž každá měla vlastní ojedinělou kresbu a vzor. Podle tradice totiž na veřejnosti směl mít na sobě stejnou látku jen jednou.

Hledání barvy

V 16. století se na Zlatém pobřeží začal objevovat jiný druh látky. Tato nová látka nebyla utkána na afrických lištových stavech, ale byla vyrobena ve vzdálených zemích a přivezli ji první evropští mořeplavci, kteří se snažili získat slonovinu, zlato a otroky. V dovážené látce byla vlákna jasných, nápadných barev. Tato barevná tkanina, bohatě protkaná červenými, žlutými a zelenými vlákny, se brzy stala cenným směnitelným zbožím. Málokdo měl tolik prostředků, aby si ji mohl od evropských obchodníků koupit, protože byla drahá. Prostředky k získání této látky měli pouze bohatí Ašantové, kteří ovládali obchod se zlatem, slonovinou a otroky — což bylo zboží, jež proudilo na plachetnice čekající u pobřeží. Ašantský král a jeho náčelníci však toužili po něčem jiném než po utkané látce.

Jakmile tkalci látku získali, pracně ji rozpárali, vyňali vytoužená barevná vlákna, a co z ní zbývalo, zahodili. Tato vzácná vlákna potom královští tkalci znovu utkali na lištových stavech. Jak se paleta materiálů rozšiřovala, rozvíjela se také iniciativa a vynalézavost tkalců, což je podnítilo, aby projevili své tvůrčí a technické schopnosti do té doby nevídaným způsobem. Ašantští králové zaměstnávali zručné tkalce z jiných kmenů, kteří vyráběli látku kente opravdu vysoké kvality.

Geometrické vzory, které připomínaly ryby, ptáky, ovoce, listy, západy slunce, duhu a jiné přírodní úkazy, udělaly z tkaniny umělecký předmět, který byl vypracovaný do nejmenších podrobností a měl symbolický význam. Látka protkaná zlatými vlákny znázorňovala bohatství, zelená barva vyjadřovala představu svěžesti a novosti, černá symbolizovala smutek, červená zobrazovala hněv a stříbrná čistotu a radost.

Tkalci pracovali trpělivě a beze spěchu mnoho měsíců na jediné látce, jelikož věděli, že podle hotového díla bude posuzována jejich dovednost a tvůrčí nadání. Poptávka po takové vynikající řemeslnické práci byla nízká, protože koupit si vzácnou a drahou látku kente si mohl dovolit jen málokdo.

Dnešní látka kente

Vliv králů a mocných náčelníků začal časem slábnout. Už nebylo nutné rozlišovat členy královského rodu od prostých občanů pomocí nějaké látky. Poptávka po této nádherné tkanině vzrůstala, protože začala být používána k jiným než královským účelům. Pro uspokojení zvýšené poptávky se tkalo rychle, a tak se kvalita látky kente snížila. Zároveň s tím se snížila profesionalita výrobců, ale i cena.

Dnes se látka kente většinou tká ze syntetické příze a pak se z ní sériově vyrábí tašky, kravaty, pásky, klobouky a oblečení. Málokterý z tkalců má zájem vyrábět látku kente pracnými, časově náročnými postupy používanými v minulosti. Starobylá, luxusní látka kente je nyní považována za poklad a předávána v rodinách z generace na generaci. Opravdu už dávno minuly dny, kdy byla látka kente nesrovnatelné kvality tkána s ohromující řemeslnou dovedností na jednoduchých dřevěných stavech a nadšeně prohlašována za látku králů.

[Poznámky pod čarou]

^ 3. odst. Osnova — řada nití táhnoucí se podél stavu. Útek — řada nití probíhající příčně na nitě osnovy.

^ 9. odst. Dnešní Ghana.

[Obrázky na straně 16]

Lištové stavy jsou lehké a přenosné

[Obrázek na straně 17]

Tkadlec nohama ovládá buď brda, nebo jen nitěnky