Pozorujeme svět

Deštné pralesy

Bylo známo, že v Indii jsou deštné pralesy pouze v jižním státě Kérala. Podle časopisu Down to Earth, který vychází v Novém Dillí, však ochránce životního prostředí Saumjadeep Dutta nedávno objevil oblast deštného pralesa o rozloze 500 čtverečních kilometrů, která se táhne severovýchodními státy Ásám a Arunáčalpradéš. V tomto pralese žije mnoho druhů zvířat, „mezi které patří 32 druhů savců a 260 druhů ptáků, také vzácné druhy slona, tygra a leoparda, dále luskoun indický krátkoocasý, medvěd pyskatý, východoindický jelen sambar, gibbon hulok, bažant tmavý, dvojzoborožec indický a kachnička mandarínská“. Časopis nicméně uvádí, že pro mnohé deštné pralesy je stále hrozbou velký mezinárodní zájem o lesní produkty. Někteří přírodovědci se obávají, že pokud by tyto produkty byly nadměrnou těžbou vyčerpány, nebylo by již třeba deštné pralesy chránit a začaly by sloužit pouze zemědělským účelům.

Řev tygra

Proč se zdá, že řev tygra ochromuje nejen zvířata, ale i některé lidi? Podle londýnských novin The Sunday Telegraph vědci z Institutu výzkumu komunikace fauny v Severní Karolíně v USA „zjistili, že tygr vysílá nízký ‚infrazvuk‘ — vrčení tak hluboké, že jej člověk neslyší“. Lidé mohou slyšet pouze zvuky o frekvencí vyšší než 20 hertzů (Hz), ale u tygra „se infrazvukové vrčení o něco nižší než 18 Hz mísí s řevem, který lze slyšet. A jak uvádí prezidentka tohoto institutu Elizabeth von Muggenthalerová, výsledkem je to, že lidé mohou vlastně řev tygra cítit, a tento vjem u nich vyvolává přechodné ochromení,“ vysvětlují noviny. Tento jev někdy zažili i dlouholetí cvičitelé tygrů.

Změkčování masa pomocí výbušnin

Kuchaři mají ve zvyku změkčovat tuhé maso rozklepáním paličkou na maso nebo přidáním práškové směsi na nakládání, která obsahuje změkčovací enzymy. Podle časopisu New Scientist výzkumní pracovníci v Marylandu v USA provádějí pokusné změkčování masa silnými rázovými vlnami. Výzkumníci položí maso na ocelovou desku umístěnou na dně plastické nádoby na odpadky, která je naplněná vodou. Potom uvnitř nádoby na odpadky odpálí množství výbušniny odpovídající čtvrtině náložky dynamitu. „Rázová vlna se šíří ve vodním prostředí a přitom maso rozklepe,“ říká se ve zprávě, „ale nádoba na odpadky se přitom žel rozletí na kusy.“ Při tomto procesu se nejen změkčí maso, ale také se zabijí bakterie, například E. coli, které mohou způsobit otravu potravinami. Randy Huffman z Amerického institutu pro výzkum masa však poznamenává: „Bude opravdu obtížné uvést to do skutečného života.“

Lodě šíří nemoci

„Zátěžová voda v lodích rozšiřuje choroby po celém světě a ohrožuje lidi, zvířata i rostlinný život,“ píšou londýnské noviny The Daily Telegraph. Lodě používají zátěžovou vodu jako stabilizátor a vypouštějí ji v moři nebo v přístavech, kde se zastavují. Vědci ze Smithsonian Environmental Research Center v Marylandu zjistili, že zátěžová voda v zaoceánských plavidlech obsahuje velké množství bakterií a virů. U všech 15 lodí, jež byly v Chesapeake Bay testovány, plankton v této vodě obsahoval bakterii způsobující choleru. Typické bylo, že v jednom litru zátěžové vody bylo asi 830 milionů bakterií a 7,4 miliardy virů — tedy šest až osmkrát více než jiných organismů.

Příliš mnoho hraček

„Podle nového výzkumu děti ztrácejí schopnost dobře si hrát, protože dostávají příliš mnoho hraček a her,“ uvádějí londýnské noviny The Sunday Times. Výzkum byl částečně podnícen obavami v Británii, že „dětství je natrvalo poznamenáno rodiči, kteří dětem dávají hračky, počítače a televize náhradou za čas, který by s nimi měli trávit“. Profesorka Kathy Sylvová z Oxfordské univerzity pozorovala 3 000 dětí ve věku od tří do pěti let a dospěla k závěru: „Zdá se, že velké množství hraček rozptyluje pozornost, a jestliže jsou děti rozptýlené, neučí se ani si nehrají dobře.“

 Deprese na pracovišti

„Zneklidňující měrou roste úzkost, naprostá vyčerpanost a deprese ... na pracovišti,“ uvádějí londýnské noviny The Guardian. Podle Mezinárodní organizace práce při OSN skoro tři z deseti zaměstnanců ve Velké Británii mají duševní problémy a ve Spojených státech údajně každý desátý zaměstnanec trpí klinickou depresí. V Německu ročně odchází kvůli depresi předčasně do důchodu téměř sedm procent lidí. Více než polovina pracovníků ve Finsku trpí potížemi způsobenými stresem. V důsledku prudce rostoucí nezaměstnanosti v Polsku vzrostl v roce 1999 počet lidí trpících úzkostí o 50 procent a přibylo také sebevražd. Zpráva předpovídá, že s pokračujícím přechodem na nové technologie a metody řízení na pracovišti bude deprese výrazně růst. A varuje, že „hlavní příčinou nepřítomnosti v práci už v roce 2020 nebudou dopravní nehody, AIDS a násilí, ale stres a duševní poruchy.“

Prudce rostoucí výdaje za zločinnost

„Zločinnost v Anglii a ve Walesu přijde společnost ročně na 60 miliard liber [85 miliard dolarů],“ uvádějí londýnské noviny The Independent. Toto číslo, jež ministerstvo vnitra označuje jako střízlivé, představuje 6,7 procenta hrubého domácího produktu tohoto státu. Nejnákladnějším zločinem jsou vraždy, protože v průměru každá z nich stojí tuto zemi více než 1 milion liber [1,4 milionu dolarů], kdežto každý z dalších závažných trestných činů stojí v průměru jen 19 000 liber [27 000 dolarů]. Skoro čtvrtinu celé této sumy tvoří podvody a padělání. V těchto číslech není zahrnuta „cena za strach ze zločinu, dopad na rodiny obětí, dále peníze, které vláda vydá na prevenci zločinnosti ... nebo výdaje na proplácení pojistného,“ dodávají noviny.

Plevel je lepší než pesticidy

„Východoafričtí zemědělci používají ke zlepšení úrody kukuřice místo pesticidů plevel,“ uvádí časopis New Scientist. Pěstitelé kukuřice ve východní Africe bojují se dvěma závažnými škůdci. Jedním je Striga hermonthica — parazitující rostlina, která ročně zničí plodiny kukuřice v hodnotě 10 miliard dolarů. Keňský výzkumný pracovník Ziadin Khan zjistil, že tato rostlina se neobjeví, pokud je mezi řádky kukuřice zasazen plevel, kterému se říká desmodium. Dalším škůdcem jsou larvy hmyzu, který navrtává stonky a skoro každý rok sežere třetinu úrody kukuřice. Khan však zjistil, že tento hmyz dává přednost místnímu plevelu, trávě Pennisetum purpureum. Tím, že zemědělci zasadí na svá pole tuto trávu, odlákají hmyz od kukuřice. Larvy hmyzu uvíznou v lepkavé látce, kterou tato tráva vylučuje, a zahynou. „Je to lepší a mnohem levnější než pesticidy,“ říká Khan. „A výnos polí se zde zvýšil o 60 až 70 procent.“

Archeologův podvod

Byl natočen videozáznam, jak jeden z předních japonských archeologů, který byl kvůli svým zdánlivě úžasným objevům pokládán za skvělého, podvádí. Videokamerou, kterou nastražily noviny Mainiči Šimbun, byly pořízeny záběry, jak před příjezdem týmu provádějícího vykopávky tento vědec na archeologickém nalezišti zakopává kamenné artefakty. Tyto doklady nemohl popřít, a tak připustil, že tam zakopal předměty z vlastní sbírky. Nyní budou výsledky celé jeho třicetileté práce znovu prozkoumány. Vydavatelé knih předpokládají, že kvůli tomu dojde k revizi archeologických encyklopedií a učebnic.

Nehody v dětství

Podle studie Dětského fondu OSN (UNICEF), která byla provedena ve 26 zemích, jsou v nejbohatších zemích hlavní příčinou úmrtí v dětském věku nehody. „Ve sledovaných zemích bylo zranění příčinou téměř 40 procent úmrtí dětí ve věku od jednoho do 14 let,“ což je dohromady 20 000 smrtelných nehod ročně, uvádí japonský list Mainichi Daily News. K faktorům, které zvyšují pravděpodobnost zranění dětí, patří chudoba, rodiny, ve kterých děti vychovává jen jeden rodič, velké rodiny a rodiny, kde některý z rodičů zneužívá návykové látky. Dětský fond OSN vybízí, aby byla věnována pozornost „osvědčeným ochranným prostředkům, jako jsou helmy, omezení rychlosti v hustě obydlených oblastech, dětské bezpečnostní sedačky a bezpečnostní pásy v automobilech, bezpečnostní uzávěry na lécích, detektory kouře v domácnosti a dodržování bezpečnostních předpisů na hřišti.“