Strom, který časně procitá

KONCEM ledna či začátkem února se vzhled mnoha terasovitých strání Izraele dramaticky změní. Mandloně se probouzejí ze zimního spánku a vyhánějí do květu. Rozkvétají ze všech stromů jako první, takže mají všechen obdiv jen pro sebe. Jejich bílé a růžové květy krášlí zimní krajinu a připomínají nám Šalomounova slova v Kazateli 12:5, kterými shromažďovatel přirovnává bílé vlasy ve stáří k ‚mandlovníku, který nese květy‘.

Hebrejské slovo pro mandloň je vzhledem k jejímu časnému rozkvětu velmi vhodné. Doslova totiž znamená „probouzející se“. Mandloň je proto v Bibli použita v několika působivých znázorněních. Například Jeremjáš ve vidění spatřil odnož neboli výhonek mandloně. Co to znázorňovalo? Jehova Jeremjášovi řekl: „Stále bdím nad svým slovem, abych je vykonal.“ (Jeremjáš 1:11, 12) Jehova se pochopitelně nikdy neunaví ani nespí. Těmito slovy však zdůraznil, že touží dokončit své dílo. (Izajáš 40:28)

Staletí před Jeremjášem byla rozkvetlá mandloňová hůl použita k rozpoznání muže, kterého Jehova ustanovil veleknězem. Za každý z dvanácti izraelských kmenů byla před Jehovou do stanu setkání uložena hůl. Příští ráno Áronova hůl nejen zázračně rozkvetla, ale dokonce nesla zralé mandle. Tato mandloňová hůl byla nějakou dobu uchovávána v truhle smlouvy jako znamení národu, aby již nikdy nereptal proti Jehovovým ustanoveným zástupcům. (4. Mojžíšova 16:1–3, 10; 17:1–10; Hebrejcům 9:4)

Jehova chtěl, aby ztvárnění krásných mandloňových květů zdobilo sedmiramenný zlatý svícen, který osvětloval Svatou ve svatostánku. Podle popisu, který zaznamenal Mojžíš, „tři kalíšky tvarované jako mandloňové květy byly na jedné řadě ramen, střídavě s knoflíky a květy, a tři kalíšky tvarované jako mandloňové květy byly na druhé řadě ramen střídavě s knoflíky a květy. Tak to bylo s šesti rameny vybíhajícími ze svícnu. A na svícnu byly čtyři kalíšky tvarované jako mandloňové květy střídavě s jeho knoflíky a jeho květy.“ (2. Mojžíšova 37:19, 20)

Bible obsahuje jen málo zmínek o mandloni, přesto nás však upozorňuje na její krásné bílé květy a časné procitnutí. Tento půvabný strom nám připomíná, že Jehova neztratí ze zřetele svůj záměr, dokud ho neuskuteční. (Izajáš 55:11)