Pozorujeme svět

Sledování televize součástí lékařské dokumentace?

Jedna skupina dětských lékařů ve Španělsku doporučuje, aby lékařská dokumentace dítěte obsahovala i jeho televizní návyky. Podle španělských novin Diario Médico se lékaři domnívají, že by měli vědět, kolik hodin denně malý pacient stráví sledováním televize a také na jaký druh programů se dívá a s kým. Proč? Protože průzkum provedený lékaři ukázal, že sledování televize má za následek sedavý způsob života, zvýšení agresivity, touhu nakupovat, zhoršení školního prospěchu a možnost vzniku závislosti na televizi. „Dětští lékaři rodičům doporučují, aby televizi nedávali dětem do jejich pokoje ani na místo, kde by [děti] mohly samy ovládat programy,“ říká se ve zprávě. „Televize by se navíc neměla sledovat při jídle a rodiče by měli dítěti omezit dobu, kdy ji sleduje, na méně než dvě hodiny denně, nebo ještě lépe na méně než jednu hodinu denně.“

Populace Číny roste

„Populace Číny vzrostla na 1,26 miliardy lidí, kteří žijí déle, mají lepší vzdělání a stahují se do měst,“ říká abcNEWS.com. Podle ředitele Státního statistického úřadu Žu Žixina populace vzrostla od roku 1990 o 132,2 milionu lidí. Nižší rychlost růstu, totiž 1,07 procenta ročně, se přičítá čínské metodě kontroly porodnosti — metodě, která byla zavedena koncem sedmdesátých let a která povoluje pouze jedno dítě v rodině. Vládní úředníci jsou však zneklidněni, protože průzkum provedený v roce 1999 ukázal, že na 117 chlapců se narodí 100 děvčátek, což je možná důsledek selektivních potratů děvčat. „Sociologové se obávají, že nevyrovnaný poměr porodnosti povede k tomu, že bude nedostatek nevěst, zvětší se prostituce a bude více únosů a prodávání žen za účelem manželství,“ říká se ve zprávě.

„Podzemní poklad“

Výzkumní pracovníci, které vedl brazilský hydrogeolog Heraldo Campos, dokončili sedmiletý projekt mapování největších zásob spodní vody v Jižní Americe. Vodonosná vrstva Guarani rozkládající se pod částí Brazílie, Uruguaye, Paraguaye a Argentiny má celkovou povrchovou plochu asi 1,2 milionu kilometrů čtverečních a obsahuje odhadem 40 000 kilometrů krychlových vody. Podle zprávy Světového institutu pro životní prostředí „by současná zásoba vody vystačila pro všechny obyvatele Brazílie na 3 500 let“. Tento „podzemní poklad“ by v budoucnosti bylo možné také použít v boji proti rozšiřování pouští. Vzhledem k teplotě vody by se navíc dal využít jako alternativní zdroj energie. Výzkumní pracovníci doufají, že zmapováním této vodonosné vrstvy se podaří oblasti půdy nasáklé vodou ochránit před kontaminací pesticidy a umělými hnojivy.

Přibývá rakoviny kůže

Podle španělské zpravodajské agentury El Pais Digital výrazně přibývá nejzávažnější formy rakoviny kůže, melanomu. V polovině 20. století se melanom objevil u jednoho z 1 500 lidí. Avšak v roce 2000 tento poměr prudce stoupl na jednoho ze 75 lidí, a to především proto, že je v módě opalování. Na sjezdu Evropské onkologické lékařské společnosti prohlásil profesor J. Kirkwood, že u 40 procent melanomů hrají roli genetické faktory, ale zbylých 60 procent je způsobeno nadměrným sluněním. Nejvíce jsou postiženy ženy ve věku od 23 do 50 let. Profesor vysvětlil, že sluneční záření může během dětství a dospívání vyvolat mutace kožních pigmentových buněk, ale rakovina se může objevit až o mnoho let později. „Kůže si pamatuje, jaké množství slunečního záření zachytila,“ uvedl profesor Kirkwood.

Přeměna cukru v plast

Vědci v brazilském Institutu technologického výzkumu objevili nový druh bakterií, které jsou schopny přeměnit cukr v plastickou hmotu. Dříve objevené druhy rozložily a přeměnily cukr pouze tehdy, když byl rozštěpen na menší molekuly, ale „velký potenciál této [právě objevené bakterie] spočívá v tom, že je schopna metabolizovat cukr přímo,“ říká inženýr Carlos Rossell. Když je bakterie přesycena, použije zbylý cukr k vytvoření nepatrných zrnek plastu, který  se rozkládá biologickou cestou a který vědci uvolní pomocí ředidla. Podle odborníků „lze ze tří kilogramů cukru získat jeden kilogram plastické hmoty,“ píšou noviny O Estado de S. Paulo.

Tuk ve stravě otupuje mysl

„Tuk ve stravě může ucpat vaše mozkové i koronární tepny,“ říká časopis New Scientist. Vědci v Kanadě chtěli zjistit, jak působí podávání stravy s vysokým obsahem tuků na mozek, a proto „krysy od jednoho do čtyř měsíců živili krmivem bohatým buď na živočišný, nebo na rostlinný tuk“. Kontrolní skupina dostávala krmivo s nízkým obsahem tuku. Obě skupiny měly za úkol se něco naučit. S jakým výsledkem? Krysy, které dostávaly krmivo s vysokým obsahem jednoho z tuků, „podávaly mnohem horší výkon než krysy s netučným krmivem“. Výzkumný pracovník Gordon Winocur řekl: „Krmivo s vysokým obsahem tuků zhoršovalo výkon prakticky v každém ohledu. Je nápadné, že tato zvířata jsou značně poškozena.“ Podle této zprávy se výzkumní pracovníci domnívají, že „tuk brání, aby se glukóza vstřebala do mozku, a to možná narušováním účinku inzulinu, který pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi“.

Mučení na prodej

„Počet firem, které prodávají mučící nástroje, stoupá,“ říká článek v německých novinách Südwest Presse. Podle organizace pro lidská práva Amnesty International, se celosvětově na tomto hrozném obchodu údajně podílí 150 firem, z nichž 30 je v Německu a 97 ve Spojených státech. K jejich zboží patří nejen okovy na nohy a zoubkovaná želízka na palce, ale také vysokonapěťové přístroje pro působení elektrošoků. Jedna firma ve Spojených státech údajně nabízí dálkově ovládaný pás, který do lidského těla vysílá elektrické šoky o napětí 50 000 voltů. Mučitelé dávají takovým technicky vyspělým nástrojům přednost, protože na těle jejich obětí nezanechávají skoro žádné stopy.

Pavouci ve sněhu

Německý výzkumník Peter Jaeger z Mohučské univerzity ve své studii pavouků běžníků „identifikoval 50 nových druhů, kterým se dobře daří ve sněhu a ledu Himálaje, v nadmořské výšce dosahující 3 800 metrů,“ říkají noviny The Asian Age. „Ačkoli mohou měřit až čtyři centimetry, nepředstavují tito obří běžníci pro lidi absolutně žádné nebezpečí.“ Skrývají se ve štěrbinách skal nebo pod kůrou stromů a živí se hmyzem, který dokážou snadno najít, protože mají citlivý sluch. Ale jak to, že tito pavouci v zimě nezmrznou? Na rozdíl od svých příbuzných žijících v teplejších klimatických pásmech jsou tyto himálajské druhy vybaveny „biologickou nemrznoucí směsí,“ říká Jaeger. „Jejich tělní tekutiny obsahují vysoce koncentrovaný alkohol, což jim umožňuje přežít teploty pod bodem mrazu.“

Zjišťování nemoci čichem

Čichací test může pomoci k časné diagnóze chorob, jako je Parkinsonova nebo Alzheimerova, uvádí německý vědecký časopis natur & kosmos. Zdá se, že při vývoji Parkinsonovy choroby se porucha čichu objevuje časně a patří k prvním nejběžnějším příznakům. Na základě práce profesora Gerda Kobala byla nyní vyvinuta praktická metoda testování míry narušení pacientova čichu. Zatímco zřetelnější příznaky Parkinsonovy choroby — například třes a svalová ztuhlost — se objevují až v pozdějších fázích nemoci, poruchu čichu lze díky nově vyvinutému čichacímu testu zjistit o řadu měsíců, nebo dokonce let dříve. Pacient tak může dostat léčbu, která by mohla postup této zatím neléčitelné nemoci zpomalit.

Plýtvání jídlem

„Při svatebních hostinách nebo jiných rozmařilých společenských setkáních se vyplýtvá neuvěřitelné množství jídla,“ říkají japonské noviny Mainichi Daily News. Jeden vládní průzkum týkající se plýtvání jídlem ukázal, že domácnosti nevyužijí v průměru 7,7 procenta potravin, drobní obchodníci s potravinami 1,1 procenta a restaurace vyřadí 5,1 procenta nepoužitého jídla. Avšak „po rozmařilých večírcích se samoobslužným občerstvením se vyhodí 15,7 procenta všech potravin“ a po svatebních hostinách „jich buď zbude, nebo se jich vyhodí“ téměř 24 procent, komentují noviny. Pouze výrobci potravin uvádějí „téměř nulové ztráty potravin“.