Jak jsou potraviny zpracovávány?

ÚPRAVA potravin není ničím novým. Lidé je obratně upravují již po celé generace. Pečlivé techniky šlechtění vedly k mnoha novým odrůdám plodin a novým plemenům hovězího dobytka i ovcí. Jeden představitel americké Správy pro kontrolu potravin a léčiv prohlásil, že „prakticky každá potravina, kterou koupíte, byla pomocí tradičního šlechtění nějak pozměněna“.

Šlechtění však není jediný způsob, jímž se potraviny upravují. Potravinářský průmysl vyvinul mnoho postupů, jak zpracovat a upravit potraviny co do chuti nebo barvy a jak je standardizovat a uchovávat. Lidé si zvykli jíst potraviny, které jsou nějakým způsobem pozměněny.

Čím dál více spotřebitelů je však znepokojeno tím, co se s našimi potravinami děje. Proč? Někteří se obávají, že moderní techniky, které se nyní používají, ohrožují nezávadnost potravin. Jsou tyto obavy opodstatněné? Podívejme se na tři oblasti, které vyvolávají znepokojení. *

Hormony a antibiotika

Od padesátých let 20. století byla na některých místech přidávána do krmiva pro drůbež, prasata a hovězí dobytek antibiotika. Cílem bylo snížit nebezpečí onemocnění, a to zvláště v případě, kdy byla zvířata chována společně ve stísněných prostorách. V některých zemích se přidávají zvířatům hormony do krmiva proto, aby se urychlil jejich váhový přírůstek. Hormony a antibiotika mají údajně chránit zvířata před infekcí a zajistit, aby intenzivní  chov byl výnosnější a vzhledem k nižším cenám i výhodnější pro spotřebitele.

To se zdá rozumné. Nepředstavuje ale maso ze zvířat krmených těmito přísadami nějaké riziko pro spotřebitele? Podle zprávy Hospodářského a sociálního výboru Evropského společenství nelze vyloučit možnost, že bakterie mohou přežít a být na spotřebitele přeneseny. „Některé z těchto bakterií, jako například salmonela a Campylobacter jejuni, mohou být prostřednictvím potravinového řetězce přímou příčinou závažných onemocnění,“ uvádělo se ve zprávě. Co když navíc tento potravinový řetězec obsahuje nejen bakterie, ale také nějaké zbytky antibiotik? Vznikají obavy, že choroboplodné zárodky vyvolávající onemocnění u lidí by si mohly na antibiotika postupně vytvořit rezistenci.

A jak je to s hormony v mase? Profesor dr. Heinrich Karg z Mnichova se k tomu vyjádřil: „Všichni odborníci se shodují v tom, že maso zvířat, která dostávala hormony, není zdraví škodlivé, pokud byly hormony podávány v souladu s předpisy.“ Avšak noviny Die Woche k otázce neškodnosti masa zvířat krmených hormony uvádějí, že „za posledních 15 let se vědci nedokázali shodnout na žádném společném stanovisku“. A ve Francii byla reakce na otázku hormonů v mase jednoznačná: ‚Ne! Hormony by se neměly používat.‘ Je tedy jasné, že rozpory zdaleka nejsou vyřešeny.

Ozářené potraviny

Od roku 1916, kdy se ve Švédsku začalo s těmito experimenty, schválilo nejméně 39 zemí postup, při kterém jsou potraviny, jako například brambory, kukuřice, ovoce a maso, vystaveny nízkým dávkám záření. Proč? Záření údajně zabíjí většinu bakterií, hmyzu a parazitů, čímž se u spotřebitele snižuje nebezpečí alimentární nákazy. Zároveň se tím zvyšuje trvanlivost výrobku.

Odborníci samozřejmě říkají, že ideální by bylo, kdyby potrava, kterou jíme, byla čistá a čerstvá. Kdo má ale dost času na to, aby pravidelně připravoval čerstvá jídla? Časopis Test uvádí, že průměrná doba, kterou lidé tráví u jídla, je „deset minut při snídani a patnáct minut při obědě a při večeři“. Není tedy divu, že mnozí zákazníci dávají přednost jídlům, která lze konzumovat okamžitě a která mají dlouhou trvanlivost. Jsou ale ozářené potraviny nezávadné?

V roce 1999 provedla Světová zdravotnická organizace studii, kterou publikovala na mezinárodní panelové diskusi. Dospělo se k závěru, že ozářené potraviny jsou „pro konzumaci nezávadné a dostatečně výživné“. Zastánci tohoto postupu přirovnávají ozáření potravin ke sterilizaci lékařských obvazů — která se také provádí ozářením — nebo k průchodu zavazadla elektronickým kontrolním zařízením na letišti. Kritikové však trvají na tom, že ozáření snižuje přirozenou kvalitu potravin a může v sobě skrývat nebezpečí, které dosud není známo.

Geneticky upravené potraviny

Genetikové již nějakou dobu umějí přenést gen z DNA jednoho organismu do DNA  jiného organismu stejného druhu. Dnes však tito vědci mohou jít ještě mnohem dál. Existují například jahody nebo rajčata modifikovaná genem odebraným z určitého druhu ryb, čímž se dosahuje toho, že tyto rostliny jsou odolnější vůči nízkým teplotám.

O geneticky modifikovaných (GM) potravinách se toho řeklo hodně — a to v pozitivním i negativním smyslu. * Zastánci GM potravin říkají, že výsledky tohoto typu biotechnologie lze předvídat i kontrolovat lépe než výsledky tradičních metod šlechtění rostlin a že se navíc touto biotechnologií zvýší výnosnost plodin, takže méně lidí bude hladovět. Jsou ale GM potraviny nezávadné?

Tým vědců zastupujících akademii věd Anglie a Spojených států, ale také Brazílie, Číny, Indie, Mexika a jiných zemí rozvojového světa připravil o této problematice zprávu. Byla vydána v červenci roku 2000 a uvádělo se v ní: „V současnosti se transgenní [GM] plodiny pěstují na více než 30 milionech hektarů půdy, avšak v přímé souvislosti s konzumací těchto transgenních plodin nebo produktů, jež z nich byly vyrobeny, nebyly u lidí zaznamenány žádné zdravotní problémy.“ V některých oblastech jsou GM produkty pokládány za stejně nezávadné jako běžné potraviny, jež nejsou geneticky upraveny.

Na jiných místech však panuje značná nejistota. Někteří lidé v Británii, Francii a Rakousku se na GM potraviny dívají s nedůvěrou. Jeden holandský politik o GM potravinách řekl: „Existují určité typy potravin, které se nám zkrátka nelíbí.“ Kritikové takových potravin poukazují i na etické otázky a na případné nebezpečí pro životní prostředí.

Někteří vědci se domnívají, že GM potraviny se prozatím používají příliš krátce a že je zapotřebí provést další testování kvůli případným rizikům pro spotřebitele. Britská lékařská společnost se například domnívá, že genové inženýrství představuje pro obyvatelstvo příslib velké pomoci. Nicméně uvádí, že určité oblasti vyvolávají obavy. Jde například o otázku alergických reakcí na GM potraviny, což znamená, že „je nutný další výzkum“.

Jak dospět k vyrovnanému osobnímu rozhodnutí

V určitých zemích je nějakým způsobem upraveno skoro osmdesát procent potravin. Přísady jsou často používány k zesílení nebo standardizování chuti a barvy výrobku, ale také k prodloužení jeho trvanlivosti. Jedna encyklopedie uvádí, že „bez potravinářských přísad by se nemohlo vyrábět mnoho novodobých produktů, například nízkokalorické, lehce stravitelné potraviny či jídla určená k okamžité konzumaci“. U těchto potravin je také větší pravděpodobnost, že budou obsahovat geneticky modifikované ingredience.

Řadu let bylo zemědělství na celém světě závislé na určitých postupech, které mnozí lidé pokládali za škodlivé. K těmto postupům patří  například používání toxických pesticidů. V potravinářském průmyslu se již nějakou dobu používají přísady, které mohou u některých spotřebitelů vyvolat alergické reakce. Jsou nové potravinářské technologie výrazně nebezpečnější než uvedené postupy? Na tom se nemohou shodnout ani odborníci. Oba protichůdné názory jsou podloženy přesvědčivými vědeckými zprávami, což, jak se zdá, vede k ještě většímu vyhranění názorů.

Mnozí lidé se dnes domnívají, že potravinám připraveným technologicky vyspělými postupy je těžké se vyhnout nebo že jsou jiné, naléhavější otázky, a proto se rozhodli nedělat si s tím starosti. Někteří jsou však velmi znepokojeni. Co můžete dělat, jestliže si vy nebo členové vaší rodiny nejste jisti, zda máte jíst potraviny, o kterých si myslíte, že jsou upravené těmito moderními, komplikovanými způsoby? Existuje několik praktických kroků, které můžete podniknout, a některé z nich jsou rozebrány v následujícím článku. Především však bude moudré ujistit se, že máte na tuto otázku vyrovnaný názor.

S nezávadností potravin je to jako se zdravím. V současnosti neexistuje žádný způsob, jak v tomto směru dosáhnout dokonalosti. Podle německého časopisu natur & kosmos je výživa vždy určitým kompromisem, a to i v případě těch lidí, kteří jsou známi svou neobyčejnou pečlivostí ve výběru a přípravě potravy. Co je prospěšné pro jednoho člověka, může druhému uškodit. Je tedy moudré usilovat o vyrovnaný postoj a vyhnout se extrémům.

Bible nám pochopitelně neříká, jak se máme rozhodnout ohledně potravin upravených současnými technologicky vyspělými postupy. Učí nás ale pěstovat jednu vlastnost, která nám to může usnadnit. Text ve Filipanům 4:5 říká: „Ať se vaše rozumnost stane známou všem lidem.“ Rozumnost nám může pomoci, abychom se rozhodovali vyrovnaně a vyhnuli se extrémům. Může nám pomoci, abychom jiným lidem nediktovali, co by v tomto směru měli nebo neměli dělat. A pomůže nám, abychom se s těmi, kdo mají na tuto věc jiný názor než my, nezaplétali do nesmyslných debat, jež působí rozkoly.

Je však nutné připustit, že o mnoha rizikách, která jsou s potravinami spojena, nemůže být sporu. Která rizika to jsou a jak se můžete chránit?

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 4]

Působí hormony a antibiotika, kterými je krmen hovězí dobytek, nepříznivě na spotřebitele?

[Obrázek na straně 6]

Je rozumné přečíst si pozorně etikety na výrobcích

[Obrázek na straně 7]

Je výhodné pravidelně kupovat čerstvé potraviny