Co říká Bible

Měli by se křesťané podílet na oslavách nového roku?

„SILVESTROVSKÉ odpoledne je obvykle poklidné,“ říká brazilský lékař Fernando. „Asi v jedenáct večer to potom začne — proudí sem pacienti s bodnými a střelnými ranami, teenageři zranění při dopravních nehodách a manželky, které byly zbity. Skoro vždy má na tom podíl alkohol.“

Vzhledem k tomu, co bylo řečeno, není divu, že jeden brazilský časopis nazval první den v roce dnem mezinárodní kocoviny. Jedna evropská zpravodajská agentura říká, že „Nový rok je šitý na míru nezkušeným požitkářům“, a dodává, že to je „další kolo ve věčné bitvě člověka s alkoholem“.

Je pravda, že ne každý oslavuje Nový rok silným pitím a ne každý se dopouští násilností. Mnozí lidé mohou mít na tento den příjemné vzpomínky. „Jako děti jsme se silvestra nemohli dočkat,“ říká Fernando, kterého jsme již dříve citovali. „Měli jsme vždy spoustu her, jídla a pití. A o půlnoci jsme se objímali, líbali a vzájemně si přáli ‚šťastný nový rok‘.“

Podobně se i dnes mnozí lidé domnívají, že mohou slavit Nový rok, aniž by překročili určitou hranici. Křesťané by ale přesto měli původ a význam této populární oslavy prozkoumat. Je slavení Nového roku v rozporu s tím, co učí Bible?

 Fakta z minulosti

Oslavy Nového roku nejsou nic nového. Starověké nápisy ukazují, že v Babylóně probíhaly již ve třetím tisíciletí př. n. l. Konaly se v polovině března a měly zásadní význam. „V tomto období bůh Marduk rozhodoval o tom, jaký bude osud té země v příštím roce,“ říká dílo The World Book Encyclopedia. Oslavy babylónského Nového roku trvaly jedenáct dnů a patřily k nim oběti, procesí a rituály plodnosti.

Nějakou dobu i Římané začínali rok v březnu. Ale v roce 46 př. n. l. římský císař Julius Caesar vydal výnos, že rok by měl začínat prvním lednem. Tento den, který již byl zasvěcen Janovi, bohu počátků, nyní také označoval první den římského roku. Datum se změnilo, ale karnevalová atmosféra zůstala. McClintockova a Strongova Cyclopedia uvádí, že prvního ledna lidé „holdovali prostopášné nestřídmosti a různým druhům pohanských pověr“.

Pověrečné rituály patří k oslavám Nového roku i dnes. V některých částech Jižní Ameriky například mnozí lidé vítají Nový rok tím, že stojí na pravé noze. Jiní lidé troubí na roh a odpalují dělobuchy. Podle českého zvyku se má na Silvestra jíst čočková polévka, kdežto na Slovensku si lidé dávají pod ubrus peníze nebo rybí šupiny. Tyto rituály, které mají odvrátit neštěstí a zajistit blahobyt, jsou pouze pokračováním starověkého názoru, že přelom roku je dobou, kdy bohové rozhodují o osudu lidí.

Co říká Bible

Bible křesťany vybízí, aby ‚chodili slušně, ne v hýření a pitkách‘. * (Římanům 13:12–14; Galaťanům 5:19–21; 1. Petra 4:3) Vzhledem k tomu, že pro oslavy Nového roku je často typická právě nestřídmost, kterou Bible odsuzuje, křesťané se na těchto oslavách nepodílejí. To neznamená, že křesťané jsou morousové. Je jim naopak známo, že Bible opakovaně říká ctitelům pravého Boha, aby se radovali. A mají k tomu mnoho důvodů. (5. Mojžíšova 26:10, 11; Žalm 32:11; Přísloví 5:15–19; Kazatel 3:22; 11:9) Bible také uznává, že radování je často spojeno s jídlem a pitím. (Žalm 104:15; Kazatel 9:7a)

Ukázali jsme si však, že oslavy Nového roku vycházely z pohanských zvyků. Falešné uctívání je v očích Jehovy Boha nečisté a odporné, a proto křesťané odmítají zvyklosti, které mají takový původ. (5. Mojžíšova 18:9–12; Ezekiel 22:3, 4) Apoštol Pavel napsal: „Co má společného spravedlnost a nezákonnost? Nebo jaké podílnictví má světlo s tmou? Jaký je dále soulad mezi Kristem a Belijalem?“ A oprávněně dodal: „Přestaňte se dotýkat nečistého.“ (2. Korinťanům 6:14–17a)

Křesťané si rovněž uvědomují, že účast na pověrečných rituálech jim nezajistí štěstí a úspěch — zvláště proto, že podíl na takových oslavách může vést k Boží nelibosti. (Kazatel 9:11; Izajáš 65:11, 12) Bible kromě jiného křesťany vybízí, aby byli ve svém chování umírnění a projevovali sebeovládání. (1. Timoteovi 3:2, 11) Je tedy jasné, že by bylo nevhodné, aby se člověk hlásící se ke Kristovu učení podílel na oslavách, pro něž je typická prostopášná nestřídmost.

Oslavy Nového roku jsou sice poutavé a působí na smysly, ale Bible nám říká, abychom ‚se přestali dotýkat nečistého‘ a ‚očistili se od každé poskvrny těla a ducha‘. Těm, kdo to udělají, dává Jehova toto vřelé ujištění: „Já vás přijmu. ... budu vám otcem a vy mi budete syny a dcerami.“ (2. Korinťanům 6:17b–7:1) Těm, kdo mu jsou věrně oddaní, totiž slibuje věčné požehnání a blahobyt. (Žalm 37:18, 28; Zjevení 21:3, 4, 7)

[Poznámka pod čarou]