Pozorujeme svět

Antivirový čaj

Podle zdravotní informační služby agentury Reuters předběžné laboratorní studie ukazují, že „mnohé běžně prodávané čaje mají schopnost inaktivovat nebo zabíjet viry“. Na tkáních zvířat infikovaných herpetickými viry typu 1 a 2 a bakteriofágem T1 bylo testováno několik druhů zeleného i černého čaje, a to jak horkého, tak studeného. Podle dr. Miltona Schiffenbauera, výzkumného pracovníka na Paceově univerzitě ve státě New York, „studený i horký čaj zničí nebo inaktivuje [herpetické] viry během několika minut“. Podobné účinky byly pozorovány také u bakteriofágu T1. Není sice dosud jasné, jakým způsobem čaj narušuje schopnost přežití těchto virů, ale výzkumní pracovníci zjistili, že tento účinek má i čaj, který je značně zředěný. Černý čaj měl přitom poněkud silnější antivirový účinek než čaj zelený.

 Protelefonují se k dluhům

List The Sunday Telegraph uvádí, že australská mládež „už v 18 letech vyhlašuje bankrot kvůli vysokým účtům za používání mobilních telefonů“. Někteří mladí lidé dostali za volání z mobilního telefonu účet na tisíce dolarů, protože se nechali ovlivnit agresivní reklamou a také tím, že telefonování na úvěr je snadno dostupné. K tomuto trendu u mládeže se australský ministr obchodu John Watkins vyjádřil: „Někteří studenti nyní vycházejí ze školy zadluženi a se špatným hodnocením své úvěrové spolehlivosti. To není zrovna šťastné vykročení do života.“ List dává mladým lidem rady, jak se této léčce vyhnout: Zjistěte si přesně, kolik budou vaše hovory skutečně stát. Zvažte, zda by nebylo lepší pořídit si předplacenou službu, takže byste účet nemohli překročit. Snažte se telefonovat mimo špičku, kdy je volání levnější.

Skryté nebezpečí ve Francii

List Le Figaro uvádí, že ve Francii zůstalo v zemi odhadem 1,3 milionu tun munice z první a druhé světové války. Bývalá frontová linie je zamořena nevybuchlými bombami a granáty s bojovými chemikáliemi, které představují pro lidi i životní prostředí stálou hrozbu. Z mnoha kdysi nezastavěných ploch se nyní stávají obytné či průmyslové čtvrti, a proto skupiny pyrotechniků každoročně obdrží tisíce telefonátů. Přesto dochází ke stovkám nehod. V letech 1945 až 1985 bylo při výkonu služby zabito více než 600 pyrotechniků. Při současném tempu by podle odborníků mohlo odstraňování tohoto arzenálu trvat 700 let.

Voda pro turisty?

Londýnský list The Guardian uvádí, že „mnoho turistických středisek po celém světě má problémy s neustálým přílivem turistů, pro něž je třeba budovat stále více bazénů a golfových hřišť. Kvůli tomu dochází k vyčerpávání tamních vodních zdrojů.“ Tricia Barnettová z organizace Tourism Concern říká: „Problém je závažný a jeho rozsah je globální. Některé vesnice [v Africe] mají jen jediný vodovodní kohoutek, kdežto každý hotel má vodovodní kohoutek a sprchu ve všech pokojích.“ Podle propočtů jisté světové ochranářské organizace spotřebuje jeden turista ve Španělsku denně 880 litrů vody, kdežto místní obyvatel pouze 250 litrů. Na údržbu 18jamkového golfového hřiště v suché oblasti se obvykle spotřebuje stejné množství vody, kolik spotřebuje město, které má 10 000 obyvatel. Organizace OSN pro výživu a zemědělství odhaduje, že 100 turistů spotřebuje za 55 dnů tolik vody, kolik by stačilo na vypěstování rýže pro 100 vesničanů na 15 let.

Rizika kouření

„Každé osmé úmrtí na rakovinu plic je u nekuřáků způsobeno pasivním kouřením,“ tvrdí Naohito Jamaguči z Centra pro léčbu rakoviny v Japonském národním výzkumném ústavu. Tato zjištění se opírají o studii provedenou na 52 000 lidech, kteří zemřeli na rakovinu plic. A kromě toho podle novin Asahi Šimbun „dlouhodobý výzkum ukazuje, že v druhotném kouři je mnohem více toxického oxidu uhelnatého a karcinogenů než v kouři, který kuřáci vdechují“. V jedné japonské vládní studii provedené v roce 1999 na 14 000 lidech se zjistilo, že pasivnímu kouření je na pracovišti a ve škole vystaveno 35 procent lidí a doma 28 procent. Podle pana Jamagučiho „by si kuřáci měli uvědomit, že nekuřákům škodí natolik, že by se mělo cíleně usilovat o oddělení obou těchto skupin“.

Novodobý obchod s otroky

V současnosti „se podle posledního výzkumu jednoho britského akademika objevuje otroctví na celém světě daleko častěji než kdykoli dříve v lidských dějinách,“ uvádí londýnský list The Independent. Tento list uvádí, že Kevin Bales, profesor sociologie na Surreyské univerzitě v Roehamptonu, „spočítal, že v otrockých podmínkách nyní žije 27 milionů lidí, což je více než v době Římské říše nebo v období největšího transatlantického trhu s otroky“. I když se dnešní metody zotročení mohou lišit od těch, které existovaly před 150 lety, miliony lidí „ovládá nějaký jiný člověk prostřednictvím násilí nebo hrozby násilí a tito lidé nedostávají prakticky nic zaplaceno,“ říká profesor Bales. Dnes nejběžnější formou otroctví je smluvní otroctví, kdy gangy lidem zajistí za určitou sumu přepravu do jiné země, ve které slibují dobře placenou práci. Když jsou tam tito dělníci propašováni, jsou vykořisťováni tím, že dluh musí splácet vykonáváním nekvalifikované práce.

Cvičení může snižovat depresi

„V léčbě deprese může být u některých pacientů účinnější tělesné cvičení než standardní léky,“ uvádějí noviny The Harvard Mental Health Letter v komentáři k výzkumu v lékařském centru Dukeho univerzity ve Spojených státech. Sto padesát pacientů trpících těžkou depresí bylo rozděleno do tří skupin po 50 lidech a po dobu čtyř měsíců dostávali různou léčbu. Jedna skupina užívala antidepresiva, druhá cvičila a třetí měla oboje. Noviny uvádějí, že po čtyřech měsících 60 až 70 procent pacientů ve všech třech skupinách „nemělo již žádné klinické projevy deprese“. Během následujících šesti měsíců však pacienti, kteří pouze cvičili, „byli v lepším emocionálním i fyzickém stavu a k recidivě došlo jen u osmi procent z nich“. Naproti tomu u pacientů, kteří brali pouze léky, došlo k recidivě u 38 procent a u těch, kteří brali léky i cvičili, to bylo 31 procent.

Vzpamatovaly se jamajské korálové útesy?

Článek v novinách The Dallas Morning News uvádí, že u severního pobřeží Jamajky se znovu objevují ježovky. Dále „vědci zjistili, že vedle ježovek se zde dobře daří mnoha mladým korálům, včetně některých odolných typů, jež vytvářejí útesy.“ V letech 1983 a 1984 ježovky Diadema antillarum náhle vymřely a také korálové útesy od té doby živořily. Některé druhy ježovek totiž regulují růst mořských řas, jejichž přemnožení může způsobit zánik korálových útesů. „Nové studie ukazují, že ježovka Diadema se zde rozmnožila, a tak se snad bude dařit i korálům,“ píšou noviny. Mořská bioložka Nancy Knowltonová říká, že tato obnova je „to nejpozitivnější, co se za několik desetiletí na karibských útesech objevilo“.

Umělohmotné kuličky jsou pro mořské živočichy jedovaté

Časopis New Scientist uvádí, že „po celé zeměkouli byli mořští živočichové otráveni drobnými umělohmotnými kuličkami, které plavou v oceánu“. Chemické firmy posílají výrobcům po celém světě polymery ve tvaru malých kuliček, a ti je roztaví a vylisují z nich umělohmotné výrobky. Tisíce tun těchto kuliček se však dostanou do moře z odpadních vod továren a měst a také z lodního nákladu, který lodě ztratí nebo vyhodí. Výzkumní pracovníci z Tokijské zemědělské a technologické univerzity zjistili, že v těchto kuličkách je vysoká koncentrace toxických chemických látek, které se do kuliček dostaly z mořské vody. Tyto chemické látky poškozují imunitu, plodnost a hormonální systém zvířat. Ptáci, ryby a želvy kuličky sežerou, protože je mylně pokládají za jikry nebo jinou potravu, a tak vyvstávají obavy, že to bude mít dalekosáhlé následky v potravním řetězci.