Parfémy v průběhu staletí
Parfémy v průběhu staletí
OD NAŠEHO DOPISOVATELE V MEXIKU
Parfémy se používají už od starověku. Předpokládá se, že výroba parfémů má původ v pálení různých pryskyřic v kadidle při náboženských obřadech. Proto slovo „parfém“ je odvozeno z latinského per fumum, což znamená „skrz kouř“. První zprávy o voňavkách pocházejí z Egypta. Když byla otevřena hrobka faraóna Tutanchamona, bylo v ní nalezeno více než 3 000 nádobek s parfémy, které i po 30 stoletích ještě trochu voněly.
Patnáct století před naším letopočtem byly „nejvybranější vonné látky“ také součástí předpisu, který dal Bůh pro svatý olej pomazání používaný izraelskými kněžími. (2. Mojžíšova 30:23–33) Hebrejci používali vonné masti pro kosmetické i lékařské účely, ale také když mrtvé tělo připravovali k pohřbu — což nepochybně sloužilo jako dezinfekce a jako deodorant. Například k Ježíšově hrobce ženy vzaly koření a vonné oleje, které chtěly použít na jeho tělo. (Lukáš 23:56; 24:1) Potření nohou vonným olejem bylo v izraelské domácnosti projevem pohostinnosti vůči hostovi. (Lukáš 7:37–46)
V prvním století se v Římě každý rok spotřebovalo údajně asi 2 800 tun vonné pryskyřice a 550 tun myrhy. Takové aromatické přísady dostal jako dar i malý Ježíš. (Matouš 2:1, 11) Říká se, že v roce 54 n. l. římský císař Nero zaplatil za voňavky použité při jednom večírku sumu odpovídající dnešním 100 000 dolarů. Z trubek ukrytých v jeho jídelnách byla rozprašována na hosty parfémovaná voda. Od sedmého století n. l. začali vůně, včetně parfémových prášků, používat i Číňané. Ve středověku se voňavky používaly také v islámské kultuře, a to zvláště vůně růží.
Během 17. století byla výroba parfémů ve Francii tak rozšířená, že dvoru Ludvíka XV. se říkalo navoněný dvůr. Parfémy se nanášely nejen na kůži, ale také na oblečení, rukavice, vějíře a nábytek.
V 18. století byla vynalezena kolínská voda, která se dávala do koupele, do vína, lidé ji jedli s cukrem jako ústní deodorant a lékaři ji také přidávali do klystýrů a teplých obkladů. V 19. století pak byly vyvinuty syntetické vůně. A tak se na trhu objevily první voňavky, které se již nepoužívaly pro lékařské účely. Dnešní výroba voňavek a parfémů představuje mnohamiliardový obchod. *
[Poznámka pod čarou]
^ 7. odst. Otázku přecitlivělosti na parfémy rozebíralo Probuďte se! z 8. srpna 2000.
[Obrázek na straně 31]
Egyptská nádobka s parfémem ze 14. století př. n. l. nalezená v Tutanchamonově hrobce
[Podpisek]
Werner Forman/Egyptian Museum, Káhira, Egypt/Art Resource, NY
[Obrázek na straně 31]
Řecko, 5. století př. n. l.
[Podpisek]
Musée du Louvre, Paříž
[Obrázek na straně 31]
Francie, 18. století n. l.
[Podpisek]
Avec lʹaimable autorisation du Musée de la Parfumerie Fragonard, Paříž
[Obrázek na straně 31]
Moderní lahvička s parfémem