Pozorujeme svět

Škodliví vetřelci

Noviny International Herald Tribune prohlašují, že „invaze určitých ‚cizinců‘ každoročně stojí globální ekonomiku možná stovky miliard dolarů, ale také vede k šíření nemocí a ke značným ekologickým škodám“. Stává se totiž, že řada rostlin a zvířat, která jsou ve svém domovském prostředí neškodná, je úmyslně či bezděčně přenesena do nových teritorií. Například pakobra hnědá, had pocházející z Austrálie a Indonésie, již vyhubila lesní ptáky žijící na Guamu a šíří se do dalších oblastí Tichého oceánu, a to někdy tak, že se skryje v prostoru pro podvozek letadla. Řasa Caulerpa taxifolia a jihoafrický vodní hyacint se dostaly do jiných vodních systémů, a tam v rozsáhlých oblastech ničí původní mořský a sladkovodní život. Zatímco v Číně se nekontrolovaně rozrůstá tráva, která byla pro golfová hřiště exportována ze Spojených států, tesařík Anoplophora glabripenis dopravený z Číny v paletách dřeva zase působí velké škody v lesích Severní Ameriky. K dalším druhům, jež působí škody, patří indická promyka mungo, slávička mnohotvárná, strom miconia, okoun nilský, severoamerická šedá veverka Sciurus carolinensis, sumec rodu Clarias batrachus, dravý plž druhu Euglandina rosea a také mravenci druhu Paratrechina longicornis.

 Kosmetika pro děti

Noviny The Japan Times uvádějí, že výrobci kosmetiky v Japonsku nabízejí řadu líčidel speciálně určených pro děti. Pod vlivem tohoto kosmetického šílenství, které se Japonskem šíří, proudí do obchodních domů velké množství mladých dívek, ale i prepubertálních děvčat, aby si koupily takové věci jako lesklou rtěnku nebo průhledný make-up, a podobaly se tak svým oblíbeným zpěvačkám. V minulosti se děvčátka malovala rtěnkou jen pro zábavu, nyní jim však stále více záleží na tom, aby měly make-up, a zajímají se o to, jak zvýraznit nebo potlačit některé rysy své tváře. Jistá redaktorka časopisu pro děti poznamenala: „Věk lidí trpících komplexem méněcennosti se snižuje. Dnešní děti si uvědomují své slabosti v mladším věku než jejich předchůdci.“ Jedna firma tomuto trendu však nepodlehla a prohlásila: „V japonské kultuře není zvykem, aby žákyně základní a střední školy používaly kosmetiku. Z hlediska společenské morálky kosmetiku (pro ně) vyrábět nebudeme.“

„Syndrom třesení kojencem“

Noviny El Universal, které vycházejí v Mexico City, uvádějí, že při třesení dítětem za ruce, nohy nebo ramena by mohlo dojít k závažným zdravotním problémům. „Někteří lékaři jsou přesvědčeni, že mnozí lidé s poruchou učení jsou vlastně obětí syndromu třesení kojencem.“ Podle Juana José Ramose Suáreze, odborníka v pediatrii, „může toto trauma být příčinou krvácení do mozku a mozkového poškození, i když nejsou zjevné žádné vnější známky týrání“. Doktor Suárez dodává, že by také mohlo dojít ke ztrátě sluchu, zraku, poškození míchy, ochrnutí, křečím, a dokonce i ke smrti. Důvodem je to, že dítě má relativně těžkou hlavu, ale šíjové svaly nejsou příliš silné, takže nemohou vydržet zátěž při třesení. Je pravda, že pláč dítěte může člověka znervózňovat. Těm, kdo se o dítě starají, však mohou pomoci „tři jednoduché kroky, jež netrvají ani minutu: (1) zastavte se, (2) posaďte se a (3) uvolněte se. Nenechte se dítětem rozčílit, ale ovládněte své emoce.“ Potom se buď zabývejte tím, proč dítě pláče — snad je třeba jej nakrmit či přebalit —, anebo dělejte něco, čím jej uklidníte a zabavíte.

Gondoly končí?

„Starověkému umění stavitelů gondol v Benátkách hrozí pomalý zánik,“ říkají londýnské noviny The Independent. „Gondoly v budoucnu možná postaví amatéři, kteří neznají tradici, materiály a nemají řemeslnou zručnost, jež zrcadlí historii jednoho z nejúchvatnějších měst na světě.“ Je známo, že umění stavět tyto proslavené lodě existuje od 11. století, ale nyní hrozí, že zanikne, „protože starobylý zvyk předávat toto umění z otce na syna nebo z mistra na učně byl přerušen“. Důvodem jsou vysoké pracovní náklady a fakt, že mladí Benátčané nejsou ochotni věnovat dvacet let života, aby se učili tomuto řemeslu. Zdá se tedy, že až několik současných mistrů dosáhne důchodového věku, nikdo je již nenahradí. Postavit gondolu, jež na rozdíl od ostatních lodí má levou stranu širší než pravou, což je vyvažováno hmotností gondoliéra a jeho vesla, trvá 500 pracovních hodin. Díky tomuto asymetrickému tvaru lodi může gondoliér projet i těmi nejužšími benátskými kanály.

Pirátství na vzestupu

Francouzský časopis Valeurs Actuelles píše, že „pirátství dnes prosperuje lépe než kdykoli dříve“. Počet pirátských útoků se za poslední dva roky více než zdvojnásobil. Zvláště špatná je situace v jihovýchodní Asii, kde se nejchudší lidé kvůli finanční krizi stávají zločinci. Pirátství je však na vzestupu také u pobřeží Afriky a Jižní Ameriky. Podle Edouarda Berlheta, představitele Francouzského ústředního výboru vlastníků lodí, „v roce 1998 dosáhly ztráty 16 miliard dolarů. Některé lodě úplně zmizí i se svým nákladem. Když jsou uneseny, dostanou nový vzhled a potom se znovu objeví ve vytipovaných přístavech, a to pod vlajkou země, v níž je výhodné loď zaregistrovat.“ Piráti používají rychlé čluny, důmyslná komunikační zařízení, jsou těžce ozbrojeni a jednají čím dál násilněji.

Mladí pijani

„Mladí lidé v Evropě se začínají opíjet v nižším věku a také stále častěji,“ uvádějí německé noviny Süddeutsche Zeitung. Tento zneklidňující trend vzbudil nedávno pozornost ministrů zdravotnictví států Evropské unie. Jak závažný je tento problém? Z jedné studie provedené v roce 1998 například vyplynulo, že v některých zemích pravidelně pije pivo 40 až 50 procent patnáctiletých chlapců, avšak v Anglii, Skotsku a ve Walesu děvčata stejného věku předčí chlapce ve spotřebě vína a lihovin. Více než polovina patnáctiletých v Dánsku, Finsku a Británii se nejméně jednou úplně opila. V Evropské unii je alkohol každý rok také příčinou smrti několika tisíců mladých lidí ve věku od 15 do 29 let. Rada ministrů doporučila, aby mladí lidé byli ohledně alkoholu poučeni, a tak si více uvědomovali, jaké následky může pití mít.

Jsou úmrtí kuřáků výhodná pro ekonomiku?

„Zástupci firmy Philip Morris v České republice zveřejnili ekonomickou analýzu, na základě níž dospěli k závěru, že ... kuřáci brzo umírají, a proto se ušetří na zdravotních výdajích,“ říkají noviny The Wall Street Journal. „Zpráva, kterou nechal tento výrobce cigaret vypracovat..., předkládá výčet pozitivních účinků kouření na státní finanční prostředky, včetně příjmů plynoucích ze spotřební daně a dalších daní z prodeje cigaret a také ‚úspor nákladů na zdravotní péči v důsledku předčasných úmrtí‘.“ Článek dodává: „Na základě porovnání výdajů a příjmů dochází zpráva k závěru, že v roce 1999 kouření přineslo vládě čistý zisk 5,82 miliardy korun (147,1 milionu dolarů).“ Reakce na tuto zprávu byla rychlá. „Tabákové společnosti neustále popíraly, že cigarety zabíjejí lidi. Teď se tím naopak chlubí,“ napsala jedna novinářka. Ekonom Kenneth Warner řekl: „Existuje nějaká jiná firma, která by se chlubila, že do veřejného rozpočtu přináší peníze tím, že zabíjí své zákazníky? Myslím si, že žádná taková není.“ Následující týden vyjádřila firma Philip Morris omluvu. „Uvědomujeme si, že to byla nejen hrozná chyba, ale bylo to špatné,“ řekl viceprezident Steven C. Parrish. „Říct, že to bylo nepatřičné, by bylo podceňováním.“

Pomoc dětem, aby nebyly tak hmotařské

Zpráva v kanadských novinách Globe and Mail uvádí, že děti jsou „snem všech obchodníků“, protože „posedlými zákazníky“ se stávají i malé děti, „a tento trend nedokáže nic zastavit“. Tým profesorů na lékařské fakultě Stanfordovy univerzity se však domnívá, že našel řešení: šestiměsíční studijní plán, který má za cíl pomoci dětem nejen, aby omezily sledování televize, ale také aby si více vybíraly, na co se budou dívat. Děti zapojené do tohoto programu měly na konci školního roku menší tendenci požadovat na svých rodičích nové hračky. Podle uvedených novin „průměrné dítě zhlédne každý rok 40 000 reklam, kdežto v sedmdesátých letech jich ročně bylo 20 000“.