Svatba — Šťastné, ale náročné období

BIBLE ukazuje, že první manželskou dvojici oddal Jehova Bůh — ten, kdo zná lidi lépe než kdokoli jiný. Zavedl manželství jako základní jednotku lidské společnosti. (1. Mojžíšova 2:18–24) A v Božím inspirovaném slově, Bibli, najdeme různé zásady, jež nám při plánování svatby mohou pomoci.

Například Ježíš řekl, že křesťané by měli ‚splácet césarovy věci césarovi‘. (Matouš 22:21) Musí tedy poslouchat zákony země, v níž žijí. Manželství, které je v souladu s právními požadavky, chrání v mnoha směrech ty, kterých se týká, například vymezuje povinnosti vůči dětem (včetně práva na výživné a na vzdělání) a dědická práva. Existují také zákony, které mají rodinné příslušníky chránit před týráním a vykořisťováním. *

Přípravy

Když se snoubenci rozhodnou, že se vezmou a že chtějí, aby jejich sňatek odpovídal biblickým zákonům a zásadám, ale i zákonům dané země, o jakých praktických věcech musí uvažovat? Je to například otázka termínu a typu svatebního obřadu.

„Představy snoubenců nemusejí přesně odpovídat představám rodičů, a dvojice může váhat, zda se má řídit svým přáním, nebo rodinnou tradicí,“ říká jedna kniha rozebírající tento námět. Co udělat? „Žádné snadné řešení neexistuje. Jediné, co můžete udělat, je taktně naslouchat, promluvit si o tom a pak dospět ke kompromisu. Tato doba je pro všechny zúčastněné citově náročná, a proto trocha rozvážnosti a vzájemného pochopení může značně přispět k tomu, aby přípravy proběhly klidněji.“ (The Complete Wedding Organiser and Record, Organizace a plánování svatby od A do Z)

Milující rodiče sice mohou udělat hodně pro to, aby svatební den byl úspěšný, ale měli by odolat pokušení prosazovat svá přání. Na druhé straně, i když konečná rozhodnutí udělají nevěsta s ženichem, měli by naslouchat dobře míněným radám rodičů. Při rozhodování o tom, které podněty přijmout, by snoubenci měli pamatovat na biblickou radu: „Všechno je zákonné, ale ne všechno je výhodné. Všechno je  zákonné, ale ne všechno buduje. Ať nikdo nehledá svou vlastní výhodu, ale výhodu druhého.“ (1. Korinťanům 10:23, 24)

K přípravám patří různé činnosti — rozesláním pozvánek počínaje a zorganizováním hostiny konče. „Čím je tato příprava systematičtější, tím více prozíravosti a plánování je možné uplatnit, a tím méně únavy a napětí budou všichni zúčastnění pociťovat,“ říká H. Bowman ve své knize Marriage for Moderns (Manželství moderních lidí). Autor dále upozorňuje: „I za těch nejpříznivějších okolností se však určitá míra únavy objeví, a proto je moudré vynaložit veškeré rozumné úsilí, aby byla co nejmenší.“

Bude potřeba také zařídit různé věci a věnovat se hostům. Mohou svou pomoc v těchto záležitostech nabídnout přátelé a členové rodiny? Mohla by nevěsta s ženichem pověřit tím, co nutně nemusejí dělat sami, jiné odpovědné lidi?

Výdaje

Je nezbytné sestavit přijatelný rozpočet. Není rozumné ani láskyplné očekávat, že se snoubenci nebo jejich rodiče kvůli svatbě, která je nad jejich možnosti, zadluží. Mnohé dvojice si mohou dovolit nákladnou svatbu, ale přesto se rozhodly pro skromnější svatbu. Někteří snoubenci však zjistili, že je užitečné mít kompletní seznam předpokládaných i skutečných výdajů. Je také užitečné mít plán, do kdy je třeba jednotlivé věci zařídit. Když člověk spoléhá v tomto směru jen na svou paměť, je velmi pravděpodobné, že se dostane do stresující situace.

Kolik bude svatba stát? Ceny se na různých místech liší, ale ať žijete kdekoli, bude moudré položit si otázky: ‚Můžeme si všechny naplánované věci dovolit? Jsou skutečně nutné?‘ Novomanželka Tina řekla: „Některé věci se zdály ‚nezbytné‘, ale nakonec se ukázaly jako zbytečné.“ Uvažujme o tom, co radil Ježíš: „Kdo z vás..., který chce stavět věž, si nejprve nesedne a nespočítá náklady, aby viděl, zda má dost, aby ji dokončil?“ (Lukáš 14:28) Pokud si nemůžete dovolit všechno, co byste chtěli, něčeho se vzdejte. Ale i v případě, že si můžete dovolit mnoho, možná se rozhodnete pro jednodušší svatbu.

Na jedné výstavě, jež se konala v Itálii a jež propagovala svatební služby a zboží, byly uvedeny některé přibližné částky, které zaplatí průměrná italská nevěsta. Nalíčení a kadeřník stojí 450 dolarů, pronájem luxusního auta 300 dolarů, videonahrávka svatebního dne 600 dolarů, svatební album (bez fotografií) 125–500 dolarů, svatební kytice přes 600 dolarů, hostina 45–90 dolarů na osobu a svatební šaty přes 1 200 dolarů. Vzhledem k významu takové události je pochopitelné, že lidé touží po něčem mimořádném. Ať se však rozhodnete pro cokoli, mělo by to být v rozumných mezích.

Někteří lidé utratí za svatbu celé jmění, kdežto jiní jsou raději šetrnější — anebo zkrátka nemají jinou možnost. „Oba jsme byli průkopníci [celodobí evangelisté] a neměli jsme žádné peníze, ale na tom nezáleželo,“ řekla jedna nevěsta. „Tchyně mi koupila látku na šaty a moje přítelkyně mi je jako svůj svatební dar ušila. Manžel ručně napsal pozvánky a jeden křesťan nám půjčil auto. To nejnutnější na hostinu jsme si koupili a víno jsme dostali. Svatba byla sice  obyčejná ale nám to stačilo.“ Jeden ženich říká, že pokud vám příbuzní a přátelé poskytnou praktickou pomoc, „výdaje se výrazně sníží“.

Bez ohledu na svou finanční situaci se křesťanské dvojice jistě budou chtít vyhnout jakékoli nestřídmosti, světskosti nebo okázalosti. (1. Jana 2:15–17) Bylo by velmi smutné, kdyby při takové radostné události, jako je svatba, někdo nejednal podle biblických zásad umírněnosti, jež varují před přejídáním, opíjením nebo jiným způsobem chování, kvůli kterému by člověk nebyl „bez výtky“. (Přísloví 23:20, 21; 1. Timoteovi 3:2)

Nepodlehněte trendu chtít větší a lepší svatbu než ostatní. Představte si, jaký výstřední závoj s vlečkou měly dvě nevěsty v jisté zemi — jeden měl v průměru 13 metrů a vážil asi 220 kilogramů, a druhý byl 300 metrů dlouhý a muselo jej nést 100 družiček. Bylo by napodobování takové okázalosti v souladu s biblickou radou o rozumnosti? (Filipanům 4:5)

Je třeba dodržovat tradice?

Tradiční svatební zvyky se v různých zemích liší, a proto není možné vyjádřit se ke každému z nich. Při rozhodování, zda jednat podle určitého zvyku, by si měli snoubenci položit otázky: ‚Co tento zvyk znamená? Je založen na pověře, že zajistí náklonnost Štěstěny a plodnost — jako například sypání rýže na novomanžele? Je spojen s falešným náboženstvím nebo jinými zvyklostmi, které Bible odsuzuje? Je tento zvyk nerozumný nebo nelaskavý? Mohl by uvést lidi do rozpaků nebo by o něj mohli klopýtnout? Mohl by vyvolat pochybnosti o pohnutkách snoubenců? Je nevkusný?‘ Pokud snoubenci mají v kterékoli z těchto otázek nějaké pochybnosti, bylo by lepší se takové tradici vyhnout a bude-li to nutné, své rozhodnutí dopředu oznámit hostům.

Radost a emoce

V ten velký den mohou emoce přecházet od euforie až po slzy. „Měla jsem obrovskou radost, bylo to jako sen, který se stal skutečností,“ říká jedna nevěsta. Jistý ženich však vzpomíná: „Byl to ten nejhorší, ale zároveň i ten nejlepší den mého života. Příbuzným z manželčiny strany tekly po tvářích slzy jako hrachy, protože jsem si odváděl jejich prvorozenou dceru. Když moje manželka viděla plakat své rodiče, rozbrečela se také, a nakonec jsem se dal do pláče i já, protože jsem to již nedokázal unést.“

Takové reakce by člověka neměly zneklidňovat — jsou vyvolány napětím. Nemělo by nás překvapovat ani to, že rodinné vztahy, a to dokonce i mezi snoubenci, jsou někdy trochu napjaté. „Vždyť je to možná poprvé, kdy společně plánují nějakou velkou událost, a rozrušení, které je s tím spojeno, se téměř zákonitě do jejich vztahu nějak promítne,“ uvádí publikace The Complete Wedding Organiser and Record. „Nemá tedy cenu se rozčilovat, když se věci nedaří tak, jak si člověk představoval. Pokud v takové chvíli snoubenci požádají o radu a pomoc, může to velmi přispět k uvolnění napjaté atmosféry.“

Jeden ženich prohlásil: „To, čeho bych si býval velmi vážil, ale co jsem vždy postrádal, byl rádce, kterému bych mohl důvěřovat a kterému bych mohl říct, co cítím.“ Kdo se může této úlohy ujmout lépe než některý zralý přítel nebo příbuzný či jiný zkušený člen křesťanského sboru?

Když rodiče vidí, jak jejich dítě opouští rodné hnízdo, mohou mít smíšené pocity — radost, hrdost, ale i stesk a úzkost. Měli by si však nesobecky uvědomit, že nastal čas, aby jejich dítě ‚opustilo svého otce a svou matku‘, přidrželo se svého manželského partnera a aby se ti dva ‚stali jedním tělem‘, jak to zamýšlel Stvořitel. (1. Mojžíšova 2:24) O své reakci na manželství prvorozeného syna jedna matka říká: „Poplakala jsem si, ale kromě slz zármutku to byly i slzy radosti, protože jsem získala skutečně skvělou snachu.“

Má-li být taková událost, jakou je svatba, příjemná a povzbudivá, musí rodiče, ale také nevěsta s ženichem, projevovat křesťanské vlastnosti, jako například ochotu spolupracovat, klid, nesobeckost a toleranci. (1. Korinťanům 13:4–8; Galaťanům 5:22–24; Filipanům 2:2–4)

 Některé nevěsty se obávají toho, že ve svatební den se přihodí něco hrozného — že auto bude mít defekt a přijedou pozdě na obřad, bude ošklivé počasí nebo si na poslední chvíli zničí svatební šaty. K ničemu takovému pravděpodobně nedojde. Buďte však realističtí. Ne všechno musí probíhat perfektně. Je třeba smířit se s tím, že mohou nastat komplikace. (Kazatel 9:11) Snažte se neztratit při těžkostech smysl pro humor a zachovat si pozitivní náhled. Pokud se něco nezdaří, uvědomte si, že v budoucnu se tomu při vyprávění této příhody možná zasmějete. Nenechte si radost ze svatby zkazit maličkostmi.

[Poznámka pod čarou]

 [Praporek na straně 7]

„Některé věci se zdály ‚nezbytné‘, ale nakonec se ukázaly jako zbytečné.“ — NEVĚSTA TINA

[Rámeček a obrázky na straně 7]

VZOROVÝ PLÁN PŘÍPRAV *

Alespoň 6 měsíců předem

❑ S budoucím manželským partnerem, příbuznými i s rodiči prodiskutujte vaše plány

❑ Rozhodněte se, jaký typ svatby chcete mít

❑ Sestavte rozpočet

❑ Zjistěte si právní požadavky

❑ Rezervujte si místo pro konání hostiny

❑ Objednejte fotografa

4 měsíce předem

❑ Svatební šaty: vyberte si je (ze svého šatníku) nebo si je kupte či si je nechte ušít

❑ Objednejte květiny

❑ Vyberte si a objednejte svatební oznámení a pozvánky

2 měsíce předem

❑ Rozešlete oznámení a pozvánky

❑ Kupte snubní prsteny

❑ Opatřete si potřebné doklady

1 měsíc předem

❑ Vyzkoušejte si svatební šaty

❑ Potvrďte objednávky a rezervace

❑ Písemně poděkujte za dary, které jste již dostali

2 týdny předem

❑ Začněte stěhovat své osobní věci do svého nového bydliště

1 týden předem

❑ Ujistěte se, že všichni, kdo vám budou pomáhat, znají své úkoly

❑ Zajistěte, aby se někdo postaral o vrácení všech pronajatých či vypůjčených věcí

❑ Pověřte druhé úkoly, které mohou vykonat za vás

[Poznámka pod čarou]

[Obrázek na straně 8]

‚Co Bůh jhem spojil, ať žádný člověk neodděluje‘