Čím může být člověk na pracovišti ohrožen

„Pracovní prostředí je příčinou smrti více lidí, než kolik jich zahyne na silnicích,“ oznamuje tučně vytištěný nápis na jednom plakátu distribuovaném organizací WorkCover, jež se zabývá otázkami bezpečnosti a sídlí v Novém Jižním Walesu v Austrálii.

SMRTELNÉ nehody představují samozřejmě pouze část tohoto problému. Miliony lidí každý rok utrpí na pracovišti vážný úraz, dokonce takový, který natrvalo změní jejich život. Mnozí další předčasně zemřou kvůli tomu, že v zaměstnání přicházejí do kontaktu s nebezpečnými látkami, nebo kvůli tomu, že jsou v práci ve stresu.

Vzhledem k tomu, že ke smrti nebo závažnému zranění, jež souvisí s prací, dochází ve všech odvětvích průmyslu a obchodu, je na místě položit si otázky: Jak bezpečné je moje pracoviště? Jaké situace zde mohou ohrožovat mé zdraví a život?

Mimořádně náročné prostředí

Pracovníci jsou často pod ohromným tlakem, aby byli v zaměstnání produktivní. Termín karoši — smrt z přepracování — byl v Japonsku poprvé použit, když rodiny pozůstalých žádaly o odškodnění. Podle jednoho průzkumu, který byl v Japonsku před lety proveden, se smrti z přepracování bojí čtyřicet procent kancelářských pracovníků. Jistý právník zabývající se těmito případy odhaduje, že „v Japonsku je každý rok nejméně 30 000 obětí karoši“.

Japonská policie uvádí, že problémy související s prací jsou klíčovým faktorem, který přispívá k rostoucímu počtu sebevražd lidí ve věku od 50 do 59 let. V knize The Violence-Prone Workplace (Pracoviště, kde hrozí násilí) se píše, že jistý zaměstnavatel byl soudem volán k odpovědnosti za sebevraždu zaměstnance, kterého pronásledoval pocit úzkosti související s prací.

Australské noviny The Canberra Times uvedly, že ‚Američané mají nejdelší pracovní dobu na světě, takže v tomto směru překonali Japonce‘. V tisku se tedy objevují titulky typu „Udřeli se k smrti kvůli dlouhé pracovní době“, po nichž následují zprávy zmiňující se o vyčerpaných pracovnících — řidičích sanitek, pilotech, stavebních dělnících, řidičích kamionů a o lidech pracujících na směny —, které jejich zaměstnání zabilo.

Když podniky procházejí restrukturalizací a zeštíhlováním, aby si udrželi finanční zisk, zaměstnanci jsou tlačeni k vyšší produktivitě. Časopis British Medical Journal uvedl, že zeštíhlování podniků má na zdraví zaměstnanců negativní vliv.

 Násilí na pracovišti

Přepracovaní a vystresovaní zaměstnanci nejsou nebezpeční jen sami sobě. Při jednom britském průzkumu se zjistilo, že mnozí zaměstnanci v kancelářích jsou většinu pracovního dne rozzlobeni na své kolegy, a to často vyvolává násilné reakce.

„V Americe je každý týden zavražděno v zaměstnání asi patnáct pracovníků,“ uvádí časopis Business Week. Publikace Harvard Business Review k tomu říká: „Žádný vedoucí nemluví rád o násilí na pracovišti. Faktem ale zůstává, že každý rok stovky zaměstnanců zaútočí na své kolegy, nebo je dokonce zabijí.“

Na druhé straně mnozí lidé jsou na svém pracovišti napadeni svými klienty nebo zákazníky. Podle jedné australské kriminologické zprávy se někteří lékaři obávají napadení do té míry, že pacienty navštěvují v doprovodu ochranky. K dalším lidem, kteří jsou v nebezpečí, patří policisté a učitelé.

Jinou podobou násilí na pracovišti je citové týrání, které Mezinárodní organizace práce klasifikuje jako psychické násilí. Hlavní formou tohoto týrání je šikanování.

Profesor Robert L. Veninga z Minnesotské univerzity v USA uvádí, že „stres a nemoci, které jsou jím vyvolány, postihují pracující téměř ve všech částech světa“. Prohlásil, že „podle zprávy, kterou v roce 1993 vydala Mezinárodní organizace práce při OSN, je hlavním problémem stres pramenící z neosobních, neustále se měnících a často nepřátelských podmínek na pracovišti“.

Otázkou tedy je, co mohou zaměstnavatelé i zaměstnanci udělat pro to, aby jejich pracoviště bylo bezpečnější. Tím se bude zabývat příští článek.