Masajové — Pestrý život jedinečného národa

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V KENI

PRONIKAVÝ zpěv masajského chlapce se rozléhá údolím. Právě svítá, vzduch je vlhký a krajina je zahalena v mlžném oparu. Slunce vychází a chlapcův popěvek se rozeznívá ještě hlasitěji, jako by se připojoval ke šveholení ptáků, kteří si prozpěvují při prvních paprscích slunce.

V záři stoupajícího slunce naslouchám zpěvu masajského pasáčka stojícího uprostřed stáda dobytka, které patří jeho otci. Chlapec je zahalen do dlouhého pruhu červené látky, který částečně zakrývá jeho tělo. Stojí na jedné noze jako čáp, opírá se o násadu kopí a zpívá spokojenému stádu. Dovolte mi, abych vás s těmito jedinečnými lidmi blíže seznámil.

Vítejte v zemi Masajů

Masajové jsou národem pastevců, který žije na rozlehlých pláních Velké příkopové propadliny ve východní Africe. Obývají Keňu a Tanzanii a mají do značné míry stejný způsob života jako jejich předkové před staletími. Jako by se tu zastavil čas. Se sledováním času si hlavu nelámou, jejich život se řídí východem a západem slunce a střídáním ročních období.

Masajové vynikají schopností přežít v nehostinném prostředí a členitém terénu Příkopové propadliny. Dlouhým lehkým krokem překonávají velké vzdálenosti, když hledají zelené pastviny a napajedla pro svá stáda. Na svůj dobytek dohlížejí mezi stády pakoňů, zeber, žiraf a dalších stepních zvířat, se kterými svou rodnou zemi sdílejí.

Národ pastevců

Masajové věří, že všechen skot na světě patří jim. Tato představa pramení z pověsti, podle níž měl Bůh na počátku tři syny a každému z nich dal jeden dar. První syn dostal luk, aby jím lovil, druhý motyku, aby obdělával půdu, a třetí hůl, aby pásl dobytek. A právě ten třetí syn se podle pověsti stal otcem Masajů. Přestože dobytek mají i jiné kmeny, Masajové věří, že tato zvířata patří v podstatě jim.

 V masajské společnosti platí, že mužovo postavení i prestiž jsou dány velikostí jeho stáda a počtem jeho dětí. Muž, který má méně než padesát krav, je mezi Masaji považován v podstatě za žebráka. Když jeho děti a manželky přiloží ruku k dílu, může masajský muž shromáždit až tisícihlavé stádo.

Členové masajské rodiny jsou s jejich stádem citově spjati. Rodina zná charakteristické bučení a povahu každého zvířete. Skot je často ocejchován a pomalován dlouhými klikatými čarami a složitými vzory, které mají podtrhnout krásu těchto zvířat. Krásný vzhled určitých kusů ve stádě Masajové opěvují i ve svých písních, v nichž vyjadřují svou náklonnost k těmto zvířatům. Zvláště si cení býků s velkými zahnutými rohy, a o telata se starají a zahrnují je pozorností, jako by to byla miminka.

Masajské příbytky, jejichž stavbu mají na starost tradičně ženy, se staví z větví, které jsou protkány trávou a potom utěsněny i omítnuty kravským hnojem. Tyto příbytky mají zaoblený, podlouhlý tvar a stojí vedle sebe v kruhu, který tvoří ochranu vnitřního kraalu, kde krávy uléhají ke spánku. Celý tábor je obehnán špičatými, trnitými větvemi, které Masaje i jejich dobytek chrání před řáděním hyen, levhartů a lvů.

Na síle a zdraví stád závisí samotné přežití Masajů. Kravské mléko je nedílnou součástí jejich jídelníčku a hnojem utěsňují i omítají své chýše. Masajové svůj dobytek jen zřídkakdy porazí pro jídlo; k tomuto účelu obvykle chovají několik ovcí a koz. Když ale nějakou krávu přece jen porazí, upotřebí každou část jejího těla. Rohy použijí jako nádoby, z kopyt a kostí vyrobí ozdoby a vyčiněná kůže poslouží pro výrobu bot, oděvů, přikrývek a provazů.

Život překypující barvami

Díky své vysoké a štíhlé postavě i hezkým rysům obličeje jsou Masajové pohlední lidé. Nosí velmi pestré oblečení. Své mrštné tělo volně zahalují sytě červenými a modrými látkami. Ženy se obvykle zdobí širokým korálkovým límcem, který připomíná plochý talíř, a různobarevnými čelenkami. Paže a kotníky mívají pevně omotané bezpočtem měděných kroužků. Jak muži, tak ženy si běžně prodlužují ušní lalůčky  těžkými náušnicemi a korálkovými ozdobami. Tělo si často pomalovávají směsí okru — červeného nerostu rozemletého na jemný prášek — a kravského tuku.

Jednoho večera pozoruji, jak se v záři plamenů skupina Masajů shromáždila k tanci. Stojí v kruhu a pohybují se do rytmu. Zatímco se tempo zrychluje, těžké korálkové límce začínají dívkám na ramenou rytmicky nadskakovat. Potom přicházejí na řadu masajští bojovníci — jeden po druhém přicházejí do středu kruhu, kde předvádějí řadu velkolepých výskoků. Tanec může pokračovat až dlouho do noci, dokud všichni nejsou úplně vyčerpaní.

Rodinný život

Za horkého dne sedím se skupinou masajských žen ve stínu akácie a pozoruji, jak na vyčiněnou kůži našívají korálky do složitých obrazců. Ženy se smějí, povídají si a příliš si nevšímají snovačů, kteří jim švitoří nad hlavou a ze suchých stébel trávy si splétají hnízda. Den plyne a ženy mají plné ruce práce — nosí vodu a palivové dříví, opravují své příbytky a starají se o malé děti.

Zapadající slunce se vzdává své vlády nad krajinou a pastevci se i s dobytkem začínají vracet. Stádo se pomalu vleče k domovu a kopyty víří mračna červeného prachu, který osvětlují poslední jantarové paprsky slunce zapadajícího za obzor. Jakmile ženy uvidí v dálce oblaka prachu, ihned všeho nechají a připraví se na příchod stáda.

Když je dobytek zahnán do bezpečí kraalu, muži procházejí mezi zvířaty, poplácávají býky po rozích a obdivují jejich krásu. Jistý chlapeček si z vemene jedné krávy stříká tenký pramínek teplého mléka přímo do úst, a je za to svou matkou okamžitě  vyplísněn. Mladé dívky, které se proplétají labyrintem rohů a kopyt, obratně krávy dojí do dlouhých tykvových nádob, jež plní mlékem až po okraj.

Večer se všichni choulíme kolem ohně, jehož plameny ohřívají studený vzduch. Voní to tu kouřem a pečeným masem, ale zároveň cítíme ostrý pach nedalekého stáda skotu. Jeden starší muž tu sedí a vypráví příběhy z dějin Masajů a o dřívějších hrdinských činech masajských bojovníků. Odmlčí se jen ve chvíli, kdy v dálce zařve lev, ale k radosti posluchačů pak zase nerušeně pokračuje v obšírném vyprávění svého příběhu. Nakonec všichni postupně zmizí v šeru svých klenutých hliněných příbytků, aby se uložili ke spánku. Až na mělké oddychování spícího dobytka je noc tichá, zahalená temnotou a ponořená do klidu otevřené buše.

Masajské děti

Už od svítání je ve vesnici rušno jako v úlu. V chladném ranním vzduchu si hrají malé děti, které mají na sobě jen náhrdelník a kolem pasu pruh látky zdobený korálky. Dětský smích zní Masajům jako rajská hudba, protože Masajové své děti opravdu milují a vkládají do nich své naděje. Vědí, že na dětech závisí jejich budoucnost.

Výchova dětí je záležitostí všech — kterýkoli starší obyvatel vesnice může neposlušné dítko ukáznit a potrestat. Dětem se vštěpuje úcta ke starším lidem a již od útlého věku jsou poučovány o zásadách masajského rodinného uspořádání. První léta života jsou pro ně bezstarostná. Když ale povyrostou, dívky se začnou učit, jak plnit domácí povinnosti, a chlapci se připravují na to, aby dokázali ochránit dobytek a postarat se o něj. Rodiče svým dětem předávají poznatky o tradiční medicíně a poučují je o masajských rituálech i tradicích, které se dotýkají každé oblasti jejich života.

Vstup do dospělosti

Během dospívání se mladí Masajové dozvídají o zvycích a rituálech, které budou provázet jejich přechod z dětství do dospělosti. Některé z těchto rituálů souvisejí s nemocemi, neblahým osudem, s manželstvím či se smrtí. Masajové věří, že kdyby tyto obřady zanedbali, byli by prokleti.

Za koho se jejich dcera provdá, mohou masajští rodiče vyjednat již v době, kdy je ještě dítětem. Dívka je přislíbena muži, který má dostatek skotu, aby zaplatil cenu za nevěstu — cenu požadovanou otcem dívky. Ta je často provdána za muže mnohem staršího, než je ona, a připojí se k ostatním ženám jeho domácnosti.

Když masajští chlapci dospívají, pěstují úzké společenství s ostatními mladíky svého věku. Takový neobyčejný vztah k vrstevníkům může trvat po celý život. Společně se z nezkušených chlapců stanou bojovníci. Ti pak přijmou odpovědnost chránit vesnici, zajišťovat pro její obyvatele zdroj vody a střežit dobytek před šelmami i zloději. Masajové jsou pověstní svou odvahou — málokdy je uvidíte bez dobře naostřeného kopí.

Když je bojovníkům přibližně třicet let, čeká je poslední krok na cestě k dospělosti. Za velkého nadšení a slavnostní nálady jsou přijati mezi kmenové starší a dostávají svolení oženit se. V tomto váženém postavení se potom soustředí na získání nevěsty a zvětšování svého stáda dobytka. Navíc se od nich očekává, že budou poskytovat rady a řešit spory.

Co Masajům přinese budoucnost?

Jedinečné zvyky a kultura Masajů se dnes rychle vytrácí. V některých oblastech se Masajové už nemohou volně toulat se svým dobytkem a hledat nové pastviny. Rozsáhlé oblasti země, jež byly jejich odvěkým domovem, se stávají přírodními rezervacemi nebo zemědělskými či stavebními pozemky, které mají uspokojit potřeby rostoucí populace. Sucho a hospodářské těžkosti nutí mnohé Masaje k tomu, aby svůj milovaný dobytek prodali, chtějí-li vůbec přežít. A potom, co se přestěhují do velkoměst, zápasí se stejnými problémy, jaké dnes sužují i celý okolní svět.

V řadě masajských vesnic ve východní Africe dnes slouží svědkové Jehovovi. V masajském jazyce bylo vytištěno přes 6 000 brožur Navždy se těšte ze života na zemi! Masajové tak dostávají pomoc, aby pochopili rozdíl mezi nepodloženými pověrami a biblickou pravdou. Je skutečným povzbuzením vidět, že náš Stvořitel, Jehova Bůh, dává těmto jedinečným lidem příležitost, aby patřili k těm mnoha ‚národům a kmenům a lidem a jazykům‘, jež přežijí zničení tohoto nepokojného systému věcí. (Zjevení 7:9)

[Obrázek na straně 25]

Tradiční masajský příbytek

[Obrázek na straně 26]

Masajové se scházejí k tanci

[Obrázky na straně 26]

Dvě masajské svědkyně