Pozorujeme svět

Boty z rybí kůže

Limské noviny El Comercio uvádějí, že v peruánských Andách se objevilo nové průmyslové odvětví, které se zaměřuje na výrobu bot z kůže pstruhů. Kůže ryb z umělých líhní nebo rybích farem se očistí a přírodními prostředky se vyčiní. Poté se napustí olejem a obarví pomocí přírodních látek, jako je kurkuma, košenila nebo achiote. Toto zpracování neporuší atraktivní vzorek této kůže, který připomíná diamant. Kůže se potom využívá také k výrobě „peněženek, náprsních tašek, řemínků k hodinkám nebo pouzder na mobilní telefon“. Technoložka Barbara Leónová, která je průkopnicí tohoto oboru, říká: „Nejdůležitější je, že [při této výrobě] se k činění kůže nepoužívají žádné umělé prostředky, například chróm. Tím se předchází problémům se znečištěním, a kůže pstruhů se tak stává ryze ekologickým výrobkem.“

 Smích je stále nejlepší lék

„Zjistilo se, že pokud člověk ‚užívá‘ jednu komedii denně, a to po dobu čtyř týdnů, výrazně u něj ustoupí příznaky deprese,“ uvádí londýnský list The Independent. „Někteří z pacientů, jimž bylo řečeno, aby v rámci své léčby poslouchali 30 minut denně kazety s nahranými výstupy různých komiků, se vyléčili úplně, a u ostatních se příznaky zmírnily na polovinu.“ Více než 100 studií provedených ve Spojených státech ukázalo, jaký užitek může smích vyvolaný něčím humorným přinést. Těchto studií se zúčastnili nejen lidé trpící depresí, ale také alergici, lidé s vysokým krevním tlakem, s oslabeným imunitním systémem, a dokonce i pacienti s rakovinou či revmatoidní artritidou. Blahodárné účinky smíchu jsou známy už dlouho, i když stále ještě plně nechápeme jejich princip. Psychoterapeut dr. Ed Dunkleblau však upozorňuje: Vyvarujte se zraňujícího a sarkastického humoru ani nebuďte příliš vtipní. Pacienti by jinak mohli mít pocit, že jejich problémy neberete vážně.

‚Náboženství podružnou záležitostí‘

Nedávný průzkum provedený mezi dospělými chudými lidmi žijícími v brazilských městech ukázal, že ačkoli se 67 procent z těchto lidí hlásí ke katolické víře, pouze 35 procent vyznává, že věří v Ježíše, Marii a církevní nauky. Dokonce ještě nižší počet lidí — méně než 30 procent — navštěvuje každý týden bohoslužby. Průzkum, který si objednala Národní konference brazilských biskupů, také ukázal, že mnozí lidé nesouhlasí s oficiálním církevním učením o předmanželském sexu (44 procent), o rozvodu (59 procent), o novém sňatku (63 procent) a o používání antikoncepce (73 procent). Teolog Severino Vicente se domnívá, že církev ztrácí půdu pod nohama, a to kvůli nedostatku kněží, slábnoucímu vlivu na brazilský vzdělávací systém a povrchnímu, dogmatickému učení. Zmíněný teolog říká: „Nová generace katolíků je vedena k relativismu a na náboženství pohlíží jako na podružnou záležitost.“

Nebezpečí doma

Nemocniční statistiky za rok 1999, které zveřejnilo britské ministerstvo obchodu a průmyslu, ukazují, že „každý týden zemře při domácích nehodách 76 lidí, což převyšuje počet obětí dopravních nehod,“ uvádí londýnský list The Guardian. K nejčastějším příčinám smrtelných úrazů patří „nejrůznější nástroje pro kutily, dále schody, koberce a hrnce s vroucí vodou“. Každý rok přichází na pohotovost více než 3 000 lidí, kteří zakopli o koš na prádlo; více než 10 000 lidí je hospitalizováno kvůli nehodám, které se jim přihodily, když se pokoušeli natáhnout si ponožky nebo punčochy, a k více než 13 000 úrazů došlo při přípravě zeleniny. Přibližně 100 000 nehod lze připsat na vrub alkoholu. Mluvčí Královské společnosti pro prevenci nehod poznamenala: „Zatímco v práci a na cestách jsme přirozeně opatrní, doma si už takový pozor nedáváme. Vážné zranění můžete utrpět například tehdy, když vám při nalévání spadne poklička z čajové konvice a vy si horkou vodou opaříte nohu.“

Vikinský způsob konzervace potravin

Před tisícem let si Vikingové na své plavby brali vodu z rašeliniště, protože po dobu několika měsíců vydržela čerstvá. Na souši tito Seveřané tradičně konzervovali také ryby a zeleninu, například mrkev a tuřín, a to opět s využitím rašelinišť, kam tyto potraviny ukládali. Badatelé se dlouho domnívali, že zpomalení rozkladu organické hmoty je způsobeno tříslovinami nebo nedostatkem kyslíku v močálech. Stanice CNN však podala zprávu o tom, že dr. Terence Painter z norské Univerzity vědy a techniky se svými spolupracovníky izoloval z rašeliníku složitý cukr, který považují za přírodní konzervační prostředek. Aby dokázali jeho účinnost, vzali několik lososů a některé z nich jen zabalili do buničiny, kdežto jiné uložili do rašeliny nebo je potřeli výtažkem z rašeliníku. Zpráva uvádí: „Ryby, které byly uloženy v rašelině nebo byly natřeny zmíněným výtažkem, vydržely až měsíc čerstvé, zatímco ryby, které takto konzervovány nebyly, už po dvou dnech zapáchaly.“

Smog zvyšuje riziko infarktu

„Hustý smog, kterým je v létě zahaleno mnoho kanadských měst, může člověku během dvou hodin způsobit srdeční infarkt,“ uvádějí kanadské noviny National Post. Smog obsahuje drobné, neviditelné částečky znečisťujících látek, které jsou vypouštěny do vzduchu hlavně automobily, elektrárnami a kamny. „U pacientů, kteří jsou náchylní k infarktu, jako jsou diabetici, lidé trpící srdečními chorobami nebo starší lidé, došlo až k 48procentnímu zvýšení rizika, že je do dvou hodin poté, co se nadýchali silně kontaminovaného vzduchu, postihne infarkt,“ píše zmíněný list. „Během 24 hodin trvání smogové situace toto riziko vzrostlo na 62 procent.“ Když je obyvatelstvo upozorňováno na smogovou situaci, „snažte se trávit co nejvíce času doma, pokud možno se zapnutou klimatizací,“ doporučuje dr. Murray Mittleman z lékařské fakulty Harvardovy univerzity. „Tyto částečky jsou tak nepatrné, že se mohou dostat i do místnosti. V takovém případě se jich můžete zbavit právě díky klimatizaci.“

Zdřímnout si neuškodí

Podle profesora Jima Horna z Loughboroughské univerzity, britského odborníka na problematiku spánku, je nejlepším lékem proti odpolední únavě „deset minut si zdřímnout,“ uvádí londýnský list The Times. Profesor Horne tvrdí: „Je to jako kterákoli jiná léčba: čím kratší je doba mezi podáním léku a očekávanou krizí, tím je lék účinnější.“ Některé společnosti ve Spojených státech tedy zřídily pro svůj personál místnosti určené speciálně k tomuto účelu — zaměstnanci zde najdou postele, přikrývky i polštáře a mohou se nechat ukolébat nějakou příjemnou melodií. O jejich včasné procitnutí se postará budík, který je nastaven tak, aby zazvonil každých 20 minut. Profesor Horne však varuje, že pokud dřímáte příliš dlouho — řekněme 25 minut —, nebudete po probuzení zrovna ve své kůži. „Jakmile přetáhnete zmíněných deset minut, tělo bude mít pocit, že už je noc, a zahájí pochody, které jsou spojeny s hlubokým spánkem.“

Obezita a rakovina

„V západním světě je obezita hlavní příčinou rakoviny u nekuřáků, pokud pomineme příčiny, kterým se nedá předcházet,“ uvádí londýnský list The Times. Výzkum trvající padesát let prokázal, že změna životního stylu — včetně snížení nadváhy — může pravděpodobnost výskytu rakoviny u nekuřáků snížit na polovinu. „Pokud jste nekuřák, dávejte si v souvislosti s rakovinou pozor na dvě věci: na nadváhu a na viry, které mohou způsobit rakovinu žaludku nebo rakovinu děložního čípku u žen,“ říká profesor Julian Peto z britského Institutu pro výzkum rakoviny. „Pokusy provedené na zvířatech, kterým byl omezen příděl potravy, ukázaly, že se u těchto zvířat značně snížilo riziko rakoviny.“ Z lékařského hlediska je člověk obézní tehdy, když jeho tělesná hmotnost překročí o více než 20 procent jeho optimální hmotnost vzhledem k věku, pohlaví, výšce a tělesné stavbě.

Společné předmanželské soužití

„U rodičů, kteří spolu žili ještě před svatbou, je dvakrát vyšší pravděpodobnost, že se nakonec rozejdou,“ uvádí kanadský list National Post. Podle Heather Jubyové, která je spoluautorkou studie vedené kanadským statistickým úřadem, výzkumní pracovníci očekávali, že děti jsou považovány za symbol vzájemného závazku mezi oběma rodiči. Paní Jubyová však říká, že „dvojice, kterým více vyhovuje společné předmanželské soužití, jsou také náchylnější k rozchodu“. Výzkumní pracovníci zjistili, že dvojice, které spolu již nějakou dobu žily „na hromádce“, se rozejdou ve 25,4 procenta případů, kdežto rodiče, kteří spolu začali žít až po svatbě, se rozejdou jen ve 13,6 procenta případů. „Ti, kdo spolu žijí už před manželstvím, nemají tak trvalý vztah,“ říká Heather Jubyová, „protože lidé, kteří jsou ochotni [žít spolu ‚na hromádce‘], si možná méně váží manželského slibu.“