Mladí lidé se ptají...

Co mi pomůže vydávat svědectví spolužákům?

„V kazatelské službě jsem z ničeho nic narazil na jednoho známého. Zůstal jsem stát jako opařený. Můj spolupracovník musel zakročit a mluvit místo mě.“ (Alberto)

 „Věděl jsem, že někde v té ulici bydlí můj spolužák, a tak jsem bráchovi řekl, ať u všech dveří mluví on. Za chvíli ho to docela zmohlo, a proto mě poprosil, abych příště začal já. Tak jsem tedy zaklepal, a kdo byste řekli, že otevřel — můj spolužák. Totálně jsem zpanikařil.“ (James)

MLADÍ lidé mají často dojem, že mluvit o náboženství „je passé“. Naproti tomu mladí, kteří patří mezi pravé křesťany, si váží toho, že od Boha dostali výsadu dělit se o svou víru s druhými. Tisíce mladých svědků Jehovových se proto účastní kazatelské služby dveře ode dveří. Někteří z nich ale při tom mají obavy, že by mohli potkat někoho ze školy. „Stále ještě bývám nervózní, když potkám lidi, se kterými jsem chodila do školy,“ říká Jennifer, přestože od chvíle, kdy ukončila střední školu, už uplynul nějaký ten rok.

Jako mladý křesťan se někdy možná cítíš stejně. Všichni se samozřejmě obáváme odmítnutí, takže je úplně normální, jestliže cítíš lehkou úzkost, když máš o náboženství mluvit se svými spolužáky. * Není ale důvod, aby ses nechal strachem ochromit. Vzpomínáš si na muže, o kterém se v Bibli mluví jako o ‚Josefovi z Arimatie‘? Josef věřil tomu, co se naučil od Ježíše. Bible však o něm říká, že sice „byl Ježíšovým učedníkem, ale tajným ze strachu před Židy“. (Jan 19:38) Jak bys pohlížel na přítele, který by se snažil udržet vaše přátelství v tajnosti? (Lukáš 12:8, 9) Není proto divu, že Bůh ode všech křesťanů očekává, že budou činit „veřejné prohlášení“ své víry. (Římanům 10:10) K tomu patří i to, že budeš mluvit se svými spolužáky.

Josef z Arimatie svůj strach překonal alespoň do té míry, že požádal o povolení pohřbít Ježíšovo tělo. Jak můžeš svůj strach překonat ty?

Prohlubuj v sobě dychtivost kázat

Apoštol Pavel se rozhodně neostýchal mluvit o své víře s druhými. V Římanům 1:15 o sobě napsal, že je dychtivý oznamovat biblické poselství. Co v něm tuto dychtivost vyvolalo? V 16. verši říká: „Nestydím se ... za dobrou zprávu; je vskutku Boží mocí k záchraně pro každého, kdo má víru.“ A co ty? Opravdu sis sám ověřil, co je pravda? (Římanům 12:2) Jsi osobně přesvědčen, že biblické poselství je „Boží mocí k záchraně“?

To, že se svými rodiči navštěvuješ křesťanská shromáždění, samo o sobě nestačí. „Je snadné pouze chodit na shromáždění,“ říká dívka jménem Deborah, „protože vás k tomu vedou rodiče. Když mi ale lidé položili nějakou otázku ohledně Bible, nevěděla jsem, jak odpovědět.“ Také dívka jménem Mi Jing připouští: „Musíme si sami ověřit, že to, co říká Bible, je pravda.“

Co tě může podnítit k tomu, aby ses o své biblické poznání dělil s druhými? Osobní studium. Mladík jménem Sean říká: „Jakmile se pustíš do osobního studia Bible, začneš si pravdu osvojovat. Děláš to sám pro sebe.“ Je pravda, že ne každý je studijní typ. „Nerada čtu,“ přiznává Shevon. „Ze začátku mi proto bylo zatěžko číst Strážnou věž a Probuďte se! nebo si denně číst Bibli. Postupem času se mi to ale začalo dařit.“

Jaké ovoce takové pilné studium přináší? Apoštol Pavel říká: „Víra ... následuje za slyšeným.“ (Římanům 10:17) Jak tvá víra a přesvědčení porostou, tvůj postoj se určitě změní. Brazilská dívka jménem Elisângela došla k závěru: „Být křesťanem je čest, a ne něco, za co by se měl člověk stydět.“ Jestliže tedy tvá víra poroste, bude tě to podněcovat, abys mluvil s druhými — včetně tvých spolužáků. Pavel řekl: „Projevujeme víru, a proto mluvíme.“ (2. Korinťanům 4:13) Navíc, jak bys mohl být „čistý od krve“ druhých, kdybys mladým lidem, s nimiž se vídáš každý den, odepřel životodárné poznání? (Skutky 20:26, 27)

Někteří mladí křesťané si však netroufají na to, aby s druhými mluvili o Bibli. „Když nevíte, co říct,“ vysvětluje mladík jménem Joshua, „není to žádná legrace, pokoušet se kázat.“ K tomu, abys dokázal správně zacházet s Božím slovem, ti znovu pomůže, když budeš prohlubovat své porozumění Bibli. (2. Timoteovi 2:15) Ve sborech svědků Jehovových se mohou mladí také obrátit na sborové starší a požádat je o osobní pomoc při rozvíjení učitelských schopností. Německý mladík jménem Matthias vypráví: „Když jsem s lidmi začal skutečně rozmlouvat — a ne jim jen nabízet biblickou literaturu —, začala mě služba opravdu bavit.“

Můžeš se také modlit k Bohu, aby ti pomohl mluvit se smělostí. (Skutky 4:29) Apoštol Pavel osobně zažil právě takovou pomoc. V 1. Tesaloničanům 2:2 říká: „Sebrali jsme  prostřednictvím našeho Boha smělost, abychom k vám o Boží dobré zprávě mluvili s velkým bojem.“ Podle jednoho slovníku by uvedený výrok mohl být přeložen takto: „Bůh odňal strach z našeho srdce.“ Proč bys tedy v modlitbě nepožádal Boha, aby odňal strach z tvého srdce?

Dej druhým najevo, kdo jsi

V souladu se svou modlitbou můžeš podniknout jeden velmi smělý krok. Mladá Britka jménem Chic radí: „Řekněte svým spolužákům, že jste křesťané.“ Jistě nechceš být ‚tajným učedníkem‘. Dívka jménem Rebecca přiznává, že se dříve děsila toho, že v kazatelské službě narazí na někoho známého. Zjistila však: „Když druhým řeknete, že jste křesťan a že chodíte dveře ode dveří, někdy se vás zeptají: ‚A přijdeš někdy i k nám?‘“

Proč ale čekat na to, až budeš mít náhodou někdy možnost říct, kdo jsi? Chceš-li ve škole mluvit o své víře, vyhlížej po příležitostech. Vzpomeň si na otázku, kterou položil apoštol Pavel: „Jak ... uvěří v toho, o němž neslyšeli? Jak zase uslyší, nebude-li někdo kázat?“ (Římanům 10:14) V tomto ohledu můžeš svým spolužákům pomoci lépe než kdokoli jiný. Dívka jménem Iraida říká: „Škola je obvodem, ve kterém nikdo jiný sloužit nemůže.“ Mnozí mladí tuto příležitost tedy využívají k neformálnímu vydávání svědectví.

Kromě toho můžeš ve škole dostat nějaký úkol, který ti otevře dveře k tomu, aby ses podělil s ostatními o biblické pravdy. Britská dívka jménem Jaimie vypráví: „V přírodopise jsme mluvili o evoluci, a tak jsem vysvětlila, čemu věřím. Jeden kluk se mi začal posmívat. Říkal, že svědkové Jehovovi to nemají v hlavě v pořádku a že nemají ve škole co pohledávat. Ostatní spolužáci se mě ale okamžitě zastali.“ To, že měla pověst příkladné křesťanky, se jí očividně vyplatilo. Jaimie dodává: „Nakonec jsem díky tomu mohla jedné spolužačce předat knihu Existuje Stvořitel, který se o vás stará?“ *

Čtrnáctiletá Rumunka jménem Roxana má podobný zážitek: „Naše učitelka nám oznámila, že budeme ve třídě diskutovat o alkoholu, tabáku a drogách. Tak jsem si přinesla Probuďte se! z 22. března 2000, které pojednávalo o námětu ‚Jak můžete přestat s kouřením?‘. Jakmile ten časopis uviděla moje spolužačka, ‚zabavila‘ mi ho a nechtěla mi ho vrátit. Potom, co si ho přečetla, řekla, že se rozhodla přestat kouřit.“

Pokaždé se asi nesetkáš s tak příznivou reakcí. V knize Kazatel 11:6 však dostáváme tuto vybídku: „Ráno zasévej své semeno a nenech svou ruku odpočinout až do večera; neboť nevíš, kde to bude mít úspěch.“ I kdyby to nepřineslo nic jiného, tak tím, že ve škole mluvíš o svém přesvědčení, pokládáš základ pro příjemnější rozhovor, ke kterému může dojít, pokud na některého svého spolužáka narazíš ve službě dům od domu. Mladá Britka jménem Jessica říká: „Vydávat svědectví těm, které znáš ze školy, je snazší, protože si nejste cizí.“ Možná budeš překvapen, jaký zájem o tvé přesvědčení tvoji spolužáci mají.

Je pravda, že ne každý tě přijme vlídně. Ježíš však dal tuto praktickou radu: „Kdekoli vás někdo nepřijme ani nevyslechne vaše slova, až budete vycházet z toho domu..., setřeste prach ze svých nohou.“ (Matouš 10:14) Jinými slovy, odmítnutí si neber osobně. Zkrátka v klidu odejdi a hledej někoho, kdo má větší zájem naslouchat. Dříve či později najdeš upřímné lidi, kteří hladoví po pravdě a ti budou naslouchat s radostí. Nebylo by krásné, kdyby jedním z nich byl i někdo z tvých spolužáků? V takovém případě by tě určitě těšilo, že jsi překonal strach a mluvil jsi se spolužáky o své víře.

[Poznámky pod čarou]

[Praporek na straně 12]

„Jakmile se pustíš do osobního studia Bible, začneš si pravdu osvojovat.“ (Sean)

[Obrázek na straně 10]

Neboj se dát najevo, že jsi křesťan

[Obrázek na straně 10]

Úkoly, které ve škole dostáváš, jsou často příležitostí podělit se s druhými o biblické pravdy