Zahradničení na ekologické bázi

ZKUSTE nabrat hrst půdy z vaší zeleninové zahrádky. Je natolik prosycena herbicidy, insekticidy, rodenticidy a fungicidy, že to vypadá, jako by byla téměř sterilní? Nebo se naopak hemží žížalami, hmyzem a všemožnými mikroorganismy? Pokud vaše půda „žije“, možná — ať vědomě či nevědomě — využíváte principů ekologického zahradničení.

V ekologickém zahradničení se často uplatňují metody, kterými se kvalita půdy zvyšuje pomocí přírodních látek. Jedním z cílů je vytvořit ekosystém, ve kterém jsou rostliny dostatečně odolné proti škůdcům a chorobám. V zemích, kde se při zahradničení obvykle používají syntetické látky, zájem o ekologické zahradničení vzrůstá. Proč? Z několika důvodů.

 V první řadě, pesticidy, které ulpí na ovoci a zelenině, mohou znamenat vážné zdravotní riziko. Pro představu, kniha Pesticide Alert (Nebezpečné pesticidy) uvádí, že „v létě roku 1985 se téměř 1 000 lidí žijících v několika státech na západě USA a v Kanadě otrávilo zbytky pesticidu zvaného Temik, kterým byly kontaminovány melouny“.

Mnoho lidí navíc považuje ekologické zahradničení za součást ochrany životního prostředí. Po opakovaném použití chemických pesticidů si totiž někteří škůdci proti nim vytvořili imunitu, a proto vědci vyvíjejí jedy, které jsou ještě nebezpečnější. Tyto silné chemikálie potom prosáknou půdou do spodních vod a kontaminují naše drahocenné vodní zdroje.

Další výhodou ekologického zahradničení je skutečnost, že na naše skládky vyvážíme méně odpadu. Jak to? Podstatnou část našich odpadků totiž tvoří zbytky potravin a odpad ze zahrádky. Místo toho, abyste tyto organické zbytky vyhodili, můžete je navršit na hromadu a nechat je rozkládat, čímž získáte úrodnou směs zvanou kompost. Představa takové směsice není zrovna nic příjemného, ale pro rostliny je to hotová delikatesa.

V neposlední řadě je ekologické zahradničení pro mnohé lidi určitým druhem cvičení, při kterém se zároveň mohou vyhřívat na slunci, pracovat s půdou a pozorovat, jak z nepatrných semínek vyrůstají zdravé rostliny. Zní vám to lákavě? V tom případě můžeme začít. Nejdříve se podíváme na kvalitu půdy ve vaší zahradě.

Co prospívá kořenům?

Půda mnoha zahrad je buď jílovitá nebo písčitá. Písčitá půda obsahuje velké částice, které propouštějí vodu a živiny příliš rychle, než aby z nich kořenový systém rostlin mohl mít nějaký užitek. Jílovitá půda je zase tvořena tenkými vrstvami, které jsou tak těsně spojeny, že voda buď odteče po tvrdém povrchu pryč, aniž by se vsákla, nebo se vsákne jen do určité hloubky, kde se potom dlouho drží a dusí kořeny rostlin.

Kořenům se nejlépe daří v půdách, které mají vyrovnaný podíl jednotlivých částic, takže udrží dostatečné množství vláhy, aby kořeny nevyschly, a zároveň umožní přebytečné vodě odtéct. Tuto směs zahrádkáři označují jako hlinitopísčitou půdu. V ní může volně kolovat vzduch, což umožňuje mikroorganismům, aby se staraly o dodávky živin.

Jak do jílovitých, tak i do písčitých půd by se měl přidávat kompost, protože obsahuje množství organických látek, a tím pomáhá dosáhnout vyváženosti půdy. Pokud se do půdy přidá kompost, její kvalita se zvýší. Kompost funguje jako houba a je schopen zadržovat vlhkost, a proto se půda nemusí tolik zalévat.  V kompostu žijí také miliony užitečných bakterií, jež neustále pokračují v rozkládání kompostovaných látek, čímž je přeměňují na živiny, které rostliny potřebují k intenzivnímu růstu. Kompost také napomáhá tomu, aby půda nebyla ani příliš kyselá, ani příliš zásaditá.

Pro zkypření těžké půdy a pro zvýšení množství organických látek se mohou do půdy zaorat krycí plodiny s dlouhými kořeny, jako je jetel a vojtěška. Pokud je zapotřebí změnit  složení půdy, lze použít i takzvané mulčování neboli nastýlání, kdy se půda pokryje například vrstvou řezané trávy nebo pilin.

Pomocníky k nezaplacení při zkvalitňování půdy na vaší zahradě jsou žížaly. Tím, jak se zavrtávají do země — někdy až čtyři metry hluboko —, půdu provzdušňují, vynášejí směrem k povrchu nejrůznější minerály a zajišťují lepší odtok vody. Podle knihy Step by Step Organic Vegetable Gardening (Ekologické pěstování zeleniny krok za krokem) navíc jejich exkrementy „obsahují pětinásobné množství dusíku, fosforu a draslíku než ostatní půda“.

Ropuchy, ptáci a brouci — přátelé vaší zahrady

Možná si řeknete: Co si ale počnu se škůdci? Jak se jich mám bez pesticidů zbavit? Nezapomeňte na to, že pesticidy zlikvidují nejen obtížné škůdce. Vyhubí rovněž užitečné organismy, jako jsou žížaly a houby. Uvědomte si také, že například ropuchy zahradě prospívají. Jedna ropucha může za tři měsíce zkonzumovat až 10 000 hmyzích škůdců. Ropuchy jsou vděční strávníci. S potěšením si smlsnou na nejrůznějších škůdcích, jako jsou cvrčci, ploštice, housenky bourovců a bekyní, larvy některých škodlivých můr, a dokonce i slimáci.

Také ptáci jsou skvělými likvidátory škůdců. Jak uvádí kniha Gardening Without Poisons (Zahradničení bez jedů), zjistilo se, že jeden střízlík obecný nalovil pro své mladé „během jediného letního odpoledne 500 pavouků a housenek“. Pokud byste rádi nějaké střízlíky nebo jiné hmyzožravé ptáky přilákali i na svou zahradu, zavěste na viditelném místě nějakou potravu nebo materiál pro stavbu hnízda. Zanedlouho možná bude vaše „pozvání“ přijato. A co brouci? Mnoho druhů hmyzu je užitečných tím, že se živí jinými hmyzími škůdci. Pokud si například nakoupíte slunéčka a vypustíte je do zahrady, okamžitě se začnou poohlížet po své oblíbené pochoutce, po mšicích. Do své zahrady si také můžete koupit vajíčka kudlanky nábožné. Až se z vajíček vylíhnou kudlanky, běda hmyzu, který by se jim odvážil zkřížit cestu.

Rostliny a ochrana před škůdci

Jako ochranu před škůdci můžete ve vaší zahradě využít i některé rostliny. Ty, jež škůdce odpuzují, umístěte vedle rostlin, které je nutné před škůdci chránit. Například hlísti, kteří napadají kořeny mnoha rostlin a tak je oslabují, se širokým obloukem vyhýbají měsíčku lékařskému. A pokud vedle zelí zasejete rozmarýn, šalvěj nebo tymián, zbavíte se tím bělásků. Na místě je ale také varování: Některé rostliny škůdce naopak přitahují.

Praktickou metodou ochrany rostlin před škůdci a chorobami je také střídání plodin v osevním postupu. Místo toho, abyste na jednom záhonu pěstovali rok co rok stejné plodiny, můžete rostliny na jednotlivých záhonech prostřídat. Tím narušíte cyklus zamoření chorobami a škůdci.

Ekologické zahradničení může být náročné a zřejmě si vyžádá čas a trpělivost. Může to trvat celé měsíce, než pomocí přírodních prostředků uvedete půdu do dobrého stavu. Možná se budete potýkat s mnoha překážkami, a tak budete mít sto chutí znovu sáhnout po chemických postřicích. Před tím, než to uděláte, se však zastavte a přemýšlejte, jaký dlouhodobý užitek to přinese, když se bez chemických postřiků obejdete. Pokud totiž budete trpěliví, možná už zanedlouho začne vaše zahrada plodit chutnou zeleninu. Zeleninu, která nebude tolik napadána škůdci a nemocemi. Vaše zahrada sice nebude dokonalá, ale s výsledky budete určitě spokojeni. Pokud jste tedy zahrádkáři, proč byste i vy nevyzkoušeli ekologické zahradničení?

[Obrázek na straně 17]

Jílovitá půda

[Obrázek na straně 17]

Písčitá půda

[Obrázek na straně 17]

Hlinitá půda

[Obrázky na straně 18]

Přátelé vaší zahrady

Jedna ropucha může za tři měsíce zkonzumovat až 10 000 hmyzích škůdců

Jeden střízlík obecný nalovil pro své mladé „během jediného letního odpoledne 500 pavouků a housenek“

Žížaly provzdušňují půdu a vynášejí směrem k povrchu nejrůznější minerály

Oblíbenou pochoutkou slunéček jsou parazitující mšice

[Obrázek na straně 18]

Pokud se do půdy přidá kompost, její kvalita se zvýší