Od našich čtenářů

Posttraumatická stresová porucha Když jsem dostala Probuďte se! z 22. srpna 2001 a uviděla název „Jak zvládnout posttraumatický stres“, byla jsem tak překvapená, že jsem se rozplakala. Předtím jsem se neustále modlila k Jehovovi, aby mě naučil vyrovnávat se s posttraumatickou stresovou poruchou. Připadala jsem si bezcenná a začala jsem ztrácet sebeúctu. Teď byly mé modlitby vyslyšeny. Nemohu ani vyjádřit, co pro mě tyto články znamenaly jak duchovně, tak citově.

C. K., Japonsko

Je mi čtyřicet let a následkem toho, co jsem prožil v dětství, trpím posttraumatickou stresovou poruchou. Vaše články byly odpovědí na mé modlitby. Byly povzbudivé a praktické. Tyto články skutečně hluboce pronikají do podstaty problému. Děkuji Vám za ně. Uveřejňujte další podobné články!

R. D. M., Spojené státy

Jak je život s touto poruchou bolestný a jaké utrpení přináší, se dá jen velmi těžko vyjádřit. Můj otec byl alkoholik, a já jsem byla od dětství terčem jeho hněvu a násilí. Také jsem byla sexuálně zneužívána. Udělalo mi velkou radost, když jste v tomto článku ukázali, že lidé trpící posttraumatickou stresovou poruchou mají sklon vyčítat si svůj stav a že velmi potřebují povzbuzení. Srdečně děkuji Jehovovi i Vám všem za tyto nádherné články.

Y. S., Japonsko

odobné články nám pomáhají citově zvládat náročné situace a také nás duševně posilují, aby se nám to dařilo lépe. Prosím, pište dále takové články. Opravdu je potřebujeme, protože nám pomáhají porozumět sami sobě.

C. L., Spojené státy

Byla mi zjištěna posttraumatická stresová porucha, ale věděla jsem o ní jen to, že člověka trápí živé vzpomínky. Vaše články vysvětlovaly podrobnosti o příznacích této poruchy. Obvykle jsem obviňovala sebe sama a domnívala se, že jsem duchovně velmi zeslábla. Moc mi pomohla myšlenka, že bychom se neměli zaměřovat na to, jak se na sebe díváme my, ale měli bychom myslet na to, jak se na nás dívá Jehova.

J. S., Japonsko

Tyto články jsem četla se slzami v očích. Minulé dva roky mě v noci trápily děsivé sny a živé vzpomínky na tu noc, kdy mi v náručí zemřel na infarkt dědeček. Hodně času na křesťanských shromážděních jsem proplakala. Tyto informace mi však pomohly pochopit, proč pořád tak trpím. Teď už vím, kde mám hledat pomoc — u svého nejláskyplnějšího a nejstarostlivějšího nebeského Otce a u jeho organizace.

P. T., Austrálie

Před pěti lety mi při dopravní nehodě zahynul manžel a o rok později jsem začala pociťovat neobvyklé tělesné příznaky. Když jsem dostala tento článek, jasně jsem se přesvědčila, že Jehova a jeho organizace tomu rozumějí nejlépe. Už jen tento pocit mi dodal novou sílu, kterou jsem potřebovala, abych mohla žít dál. Upřímné díky za všechnu práci, kterou děláte!

A. K., Japonsko

Čtení Bible Upřímně Vám děkuji za článek „Mladí lidé se ptají... Jak mohu docílit toho, aby čtení Bible bylo příjemnější?“. (22. srpna 2001) Je mi sedmnáct let. Až dosud jsem Bibli pokaždé přestala číst asi tak v polovině. Někdy jsem to udělala, protože jsem měla pocit, že mám příliš málo času, a jindy jsem si zase myslela, že to pro mě nebude doopravdy užitečné. Ale mladé lidi, o nichž se píše v tom článku, opravdu těší číst Bibli a mají z toho užitek. To mě přimělo, abych s tím také zase začala. Teď jsem rozhodnuta stále se o to snažit a nevzdat se.

Y. T., Japonsko