Útěcha pro truchlící

TERORISTICKÝ útok, k němuž došlo 11. září 2001 v New Yorku a ve Washingtonu, vyděsil lidi na celém světě. V jediném dnu zahynuly tisíce lidí včetně stovek hrdinných požárníků, policistů a zdravotníků.

Od této události svědkové Jehovovi soustřeďují své úsilí na to, aby poskytli skutečnou útěchu lidem, kteří v této tragédii ztratili někoho blízkého. Chtějí totiž ‚ovázat lidi se zlomeným srdcem‘ a také ‚utěšit všechny truchlící‘. (Izajáš 61:1, 2)

Během let svědkové Jehovovi zjistili, že ti, kterým zemřel někdo blízký, obvykle uvažují o níže uvedených otázkách. Bible na ně dává odpověď. Mohli byste si ve své vlastní Bibli ověřit následující odkazy?

Je smrt člověka předurčena?

V Bibli je u Kazatele 9:11 uvedeno, že všechny lidi postihuje „čas a nepředvídaná událost“ („náhoda“, Heger). Kdyby byla smrt nějak předurčena, proč by nás Bible vybízela k tomu, abychom dodržovali bezpečnostní opatření? (Viz například 5. Mojžíšova 22:8.)

Proč umíráme?

Adam a Eva, první lidská dvojice, žili v pozemském ráji. Kdyby lidé zůstali poslušní, nemuseli by umírat. Smrt měla být pouze důsledkem lidské neposlušnosti. (1. Mojžíšova 1:28; 2:15–17) Žel, Adam s Evou svého Stvořitele neposlechli. Proto byli potrestáni — a to smrtí. A protože všichni lidé jsou potomky Adama a Evy, všichni také zdědili hřích a smrt. Bible vysvětluje: „Skrze jednoho člověka [Adama] vstoupil do světa hřích a skrze hřích smrt, a tak se smrt rozšířila na všechny lidi.“ (Římanům 5:12)

V jakém stavu jsou mrtví?

Když se Adam vzbouřil, Bůh řekl: ‚Vrátíš se do zemské půdy, neboť z ní jsi byl vzat. Jsi totiž prach a do prachu se vrátíš.‘ (1. Mojžíšova 3:19) Smrt je tedy stav úplného bezvědomí — faktická neexistence. Bible prohlašuje: „Živí si totiž uvědomují, že zemřou; ale pokud jde o mrtvé, ti si neuvědomují naprosto nic.“ (Kazatel 9:5) Bible také říká, že když člověk zemře, „jde zpět do své zemské půdy; v ten den opravdu zanikají jeho myšlenky“. (Žalm 146:3, 4)

Existuje duše, která přežívá smrt?

Bible jasně učí, že duše jste zkrátka vy, ne cosi abstraktního, co přežije vaši smrt. (1. Mojžíšova 2:7; Přísloví 2:10; Jeremjáš 2:34) Vzhledem k tomu můžeme říci, že když zemře člověk, zemře duše. Bible jednoznačně říká: „Duše [tedy osoba], která hřeší ... zemře.“ (Ezekiel 18:4)

Jakou naději mají ti, kdo zemřeli?

Bible odhaluje, že Božím záměrem je vrátit mrtvé k životu prostřednictvím vzkříšení na rajskou zemi, kde již nebudou nemoci ani smrt. Ježíš řekl: „Přichází hodina, kdy ti všichni v pamětních hrobkách uslyší jeho hlas a vyjdou.“ (Jan 5:28, 29; Zjevení 21:1–4)

Když Ježíš mluvil o svém příteli Lazarovi, který krátce předtím zemřel, přirovnal smrt ke spánku. (Jan 11:11–13) Navíc, když jej Ježíš vzkřísil, Lazar neřekl nic o tom, že by během krátké doby své smrti byl v nějakém místě muk či naopak blaženosti. (Jan 11:37–44) Je to pochopitelné, protože mrtví si nejsou ničeho vědomi. Neprožívají žádné utrpení, ale čekají na „hodinu“, kdy budou vzkříšeni. Skutečnost, že Ježíš vzkřísil Lazara, každopádně ukazuje, že mrtví mohou opět žít. Ježíš totiž tímto zázrakem ukázal v malém měřítku, k čemu pod vládou Božího Království dojde na celé zemi. (Skutky 24:15) Pro lidi, kteří v této neklidné době ztratí někoho blízkého, je to velkou útěchou.