Výživné potraviny jsou na dosah

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V MEXIKU

ANGÉLICA a její desetičlenná rodina žila v malém venkovském městečku ve státě Oaxaca v Mexiku. Byli chudí, a jejich stravu proto tvořily hlavně kukuřičné tortilly, fazole, omáčky z pálivých paprik, jeden druh rýže, sladký chléb a čaj. „Moc jsme nevyrostli,“ říká Angélica. „Byli jsme malí a hubení. A často jsme bývali nemocní — mívali jsme žaludeční potíže, parazity a rýmu.“

Angélica a členové její rodiny se rozhodli, že se přestěhují do Mexico City. Doufali, že tam najdou práci a jejich ekonomická situace se tím zlepší. Angélica si myslí, že nyní mají  mnohem lepší stravu, protože obsahuje mléko, vajíčka, maso, smetanu, několik druhů zeleniny a množství konzervovaných potravin. Opravdu je ale jejich strava nyní výživnější?

Jak rozsáhlým problémem je špatná výživa?

Na celém světě je asi 800 milionů lidí v nebezpečí, že zemřou v důsledku podvýživy. Jak uvádí zpráva Světové zdravotnické organizace (WHO) za rok 1998, s podvýživou souvisí asi padesát procent úmrtí mezi dětmi mladšími pěti let. A ty děti, kterým se podaří přežít, mají často špatné zdraví.

Druhým extrémem je podle názoru některých odborníků to, že až 800 milionů lidí je v nebezpečí, že zemřou na následky přejídání. Nevyvážená strava může vést k chronickým nemocem, jako je obezita, ateroskleróza, vysoký krevní tlak, cukrovka, cirhóza a různé typy rakoviny. Světová zdravotnická organizace v souhrnu uvádí: „Špatná výživa tudíž zahrnuje širokou paletu nešvarů včetně podvýživy, nedostatku určitých výživných látek a nadměrného příjmu potravy. Tyto problémy pak u lidí na celém světě velmi často mají za následek smrt, zmrzačení, duševní zaostalost, tělesné postižení, oslepnutí či narušení vývoje.“

Ve stejné zemi mohou být lidé obézní i lidé trpící podvýživou. V téže domácnosti mohou být špatně živené děti, ale i obézní dospělí s chronickými problémy. V některých případech je člověk, který jako dítě trpěl podvýživou, potom v dospělosti obézní. To se může stát například lidem, kteří se přestěhují z venkova do města.

Mnozí lidé nechápou, že jejich zdravotní stav souvisí s jejich stravovacími návyky. Je to možná způsobeno tím, že se vliv špatné stravy na zdraví neprojeví ihned. Zdravou stravou však lze mnoha nemocem předejít. Světová  zdravotnická organizace odhaduje, že lepšími stravovacími návyky a cvičením by bylo možné předejít až čtyřiceti procentům rakoviny. Jak ale můžete svou stravu zlepšit?

Jak zlepšit svou stravu

Podle některých lidí se potraviny dělí do tří hlavních skupin. V první skupině jsou jednak obiloviny, jako například kukuřice, pšenice, rýže, oves, žito, ječmen a proso, a jednak hlízy, jako brambory a jamy. Uhlovodany v nich obsažené jsou okamžitým zdrojem energie. Do druhé skupiny patří luštěniny, jako jsou fazole, sója, čočka, cizrna a bob obecný, a některé potraviny živočišného původu, jako například maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky. Tato skupina je zdrojem bílkovin, železa, zinku a některých vitaminů. Do třetí skupiny patří ovoce a zelenina, které zajišťují nezbytné vitaminy a minerály. Také stravě dodává vlákniny, zajišťuje energii a je přirozeným zdrojem vitaminu C.

Podle dr. Héctora Bourgese, který je ředitelem mexického Státního ústavu Salvadora Zubirána pro lékařství a výživu (INCMNSZ), musí zdravá strava obsahovat všechny tři skupiny potravin, a to v dostatečném množství a ve vzájemné rovnováze. Doktor Bourges doporučuje, aby „jídlo vždy obsahovalo alespoň jednu potravinu z každé skupiny a aby byly co nejvíc obměňovány nejen jednotlivé potraviny, ale také forma jejich přípravy“.

Uvažujme o případu Marie. Žila se svou rodinou v Atopixcu, což je vesnice v mexickém státě Hidalgo. Byli velmi chudí a jejich základní stravou byly tortilly, fazole, těstoviny, rýže a pálivé papriky. Avšak na rozdíl od Angéliciny rodiny, o které byla zmínka na začátku, byly součástí jídelníčku Mariiny rodiny také tykve, čajot neboli mexická okurka, houby a některé kuchyňské byliny, jako například šrucha zelná a merlík, které lze nasbírat ve volné přírodě. Mariina rodina občas jedla i sezónní ovoce. Díky tomu byli zdravější.

Doktor Adolfo Chávez, vedoucí Oddělení aplikované výživy a vzdělávání v oblasti výživy při INCMNSZ, doporučuje používat živočišné produkty jako doplněk jídla, a ne jako základ stravy. Jídlo můžete připravit z několika vajec a k nim přidat brambory, zeleninu nebo fazole. „V [oblasti] výživy se to označuje jako ‚nastavení‘,“ říká dr. Chávez. Na jednu věc je však třeba pamatovat. Ovoce i zeleninu je třeba vždy pečlivě omýt, a to zvláště když je jíte syrové.

Strava musí rovněž odpovídat potřebám každého jednotlivce a je třeba vzít v úvahu takové faktory jako věk, pohlaví a životní styl. Podle názoru některých lidí by se každé jídlo dospělého člověka mělo ze dvou třetin skládat z ovoce nebo zeleniny a měla by se zvýšit spotřeba celozrnných obilovin a luštěnin. Doporučuje se, aby potraviny živočišného původu byly při každém jídle konzumovány pouze v malém množství, přičemž by se měla dávat přednost rybám, kuřecímu masu bez kůže a libovému masu. Má se také omezit spotřeba tuku a cukru.

Svou stravu mohou někdy zlepšit dokonce i lidé, kteří žijí v rozvojových zemích a jsou chudí. Jak? Tím, že dávají přednost výživným potravinám, obměňují je a kombinují, a to například tak, že smíchají obilniny s luštěninami. Výživnou hodnotu jídla lze zvýšit malým množstvím masa nebo vajec. Využívejte zelené rostliny, které je možné nasbírat ve vašem okolí, a ovoce jezte v době, kdy zraje.

Náš Stvořitel působí, ‚že ze země vychází potrava‘. (Žalm 104:14) V Kazateli 9:7 Bible říká: „Jdi, jez svůj pokrm s radostí.“ Pokud je člověk vyrovnaný a střídmý, může mít bezpochyby užitek z lahodné a výživné potravy, kterou nám Stvořitel poskytuje.

[Obrázek na straně 26]

PRVNÍ SKUPINA: obilniny a hlízy

[Obrázek na straně 26]

DRUHÁ SKUPINA: luštěniny, maso, ryby, vejce, mléko a mléčné výrobky

[Obrázek na straně 26]

TŘETÍ SKUPINA: ovoce a zelenina