Přejít k článku

Přejít na obsah

Může globalizace skutečně vyřešit naše problémy?

Může globalizace skutečně vyřešit naše problémy?

Může globalizace skutečně vyřešit naše problémy?

„Naše dnešní globální sousedství je jako většina sousedství daleko od ideálu; je v mnohém nedokonalé. Ne všem jeho obyvatelům se dostává spravedlivého zacházení; ne všichni mají tytéž příležitosti. Miliony lidí [žijí] v takové nouzi, že si ani nemyslí, že k nějakému sousedství přináleží.“ — „NAŠE GLOBÁLNÍ SOUSEDSTVÍ“

FATIMA, která bydlí v africkém velkoměstě, se domnívá, že je na tom dobře. Má alespoň ledničku. Dům, v němž její rodina bydlí, je pouze kovová chatrč stojící vedle tří mramorových hrobek. Podobně jako půl milionu dalších obyvatel bydlí na jednom obrovském hřbitově. Ale i ten začíná být přeplněný. „Stěhuje se sem příliš mnoho lidí,“ stěžuje si Fatima, „zvláště sem, ke hrobkám.“

Asi patnáct kilometrů odtamtud leží nový přepychový obytný komplex s luxusními restauracemi a sedmadvacetijamkovým golfovým hřištěm. Za jednu hru se tady platí vyšší suma, než je v této africké zemi průměrný měsíční příjem. Toto město vždy sužovala chudoba, avšak golfová hřiště — symbol elity — jsou něčím novým a pobuřujícím. Luxus a chudoba nemohou v našem globálním společenství existovat vedle sebe bez problémů.

Vyprahlou krajinou Jemenu na Středním východě se vine vádí Hadramaut. Tato stará karavanní cesta je lemována starobylými městy. Na první pohled se zdá, že se v tomto odlehlém údolí zastavil čas. Vnější zdání však může být klamné. Muzeum v nedalekém městě Say’un požádalo jednu absolventku univerzity, aby vytvořila webovou stránku uvádějící seznam všech muzejních cenností. Byla to sice místní dívka, ale studia absolvovala v Ohiu v USA. V dnešní době se mohou nejen lidé, ale i různé názory dostat kamkoli na naší zeměkouli, a to tak snadno jako nikdy předtím.

Na Sahaře, která je několik tisíc kilometrů západním směrem, míří na jih po jedné odloučené silnici konvoj tří nákladních aut. Mašala, jeden z řidičů, říká, že přepravuje televize, videorekordéry a satelitní antény. Má přehled o světových událostech, protože sleduje americká zpravodajství. V našem městě „máme satelit všichni,“ vysvětluje. Jen málo míst na světě je mimo dosah globálních médií.

Neustálým pohybem lidí, názorů, zpráv, peněz a technologie na celém světě vzniklo jakési nové globální společenství, jež může být prospěšné. Díky globalizaci se může šířit místní jemenská kultura a Mašala může vydělat za třítýdenní cestu až 3 000 dolarů. Peníze se však nedostanou ke každému. Fatima a lidé v jejím okolí pozorují, že několik lidí má sice z globalizace užitek, ale oni sami uvízli v chudobě.

Přestože naše globální sousedství zdaleka není ideální, proces globální integrace je pravděpodobně nevratný. Vypnou snad lidé své televize, zahodí mobilní telefony, zničí své počítače a přestanou cestovat do jiných zemí? Pokusí se snad národy politicky a hospodářsky úplně izolovat od zbytku světa? To je velmi nepravděpodobné. Nikdo nechce přijít o výhody globalizace. Ale co problémy, které ji doprovázejí? Vyvolávají stále větší obavy a dotýkají se života každého člověka. Zamysleme se krátce nad několika závažnějšími vedlejšími účinky globalizace.

Prohlubující se propast

Rozdělení globálního bohatství nikdy nebylo spravedlivé, ale ekonomickou globalizací se propast mezi bohatými a chudými ještě prohlubuje. Je pravda, že pro některé rozvojové země bylo jejich začlenění do globální ekonomiky zřejmě užitečné. Podle odborníků se v Indii počet lidí žijících pod hranicí chudoby během posledních deseti let snížil z 39 na 26 procent a k podobnému zlepšení došlo v celé Asii. Jedna studie ukazuje, že v roce 1988 muselo 27 procent obyvatel východní Asie vystačit s jedním dolarem na den, kdežto o deset let později jich bylo pouze 15 procent. Celosvětová situace však zdaleka není tak růžová.

Příjmy v subsaharské Africe a v několika dalších méně rozvinutých oblastech za posledních třicet let v podstatě klesly. „Ve světě nepředstavitelného bohatství mezinárodní společenství nechává ... skoro tři miliardy lidí — tedy téměř polovinu celého lidstva — živořit s necelými dvěma dolary na den,“ uvádí generální tajemník OSN Kofi Annan. Jednou z hlavních příčin těchto obrovských sociálních rozdílů jsou sobecké finanční zájmy. „Privátní finanční trhy na celém světě přehlížejí zájmy chudých lidí,“ vysvětluje Larry Summers, bývalý americký ministr financí. „Běžné banky se nezaměřují na chudé komunity — tam totiž nejsou peníze.“

Obrovský rozdíl mezi příjmy bohatých a chudých vytváří rozdíly nejen mezi lidmi, ale i mezi zeměmi. Jmění jednoho z nejbohatších lidí ve Spojených státech nedávno převýšilo úhrnný čistý příjem více než 100 milionů jeho spoluobčanů. Globalizace také napomáhá růstu bohatých nadnárodních společností, které tak prakticky ovládají světový trh s určitými produkty. Například v roce 1998 vlastnilo 86 procent telekomunikačních akcií v hodnotě 295 miliard eur pouze deset společností. Ekonomický vliv těchto nadnárodních společností často přesahuje vliv vlád a — jak uvádí organizace Amnesty International — „lidská práva a právo na práci nejsou prioritou“ těchto společností.

Organizace prosazující lidská práva pochopitelně mají obavy z toho, že světové bohatství je soustředěno v rukou několika privilegovaných lidí. Chtěli byste žít ve společenství, kde 20 procent nejbohatších vydělává 74krát více než 20 procent těch nejchudších? Ve společenství, kde i ti nejchudší díky televizi velmi dobře vědí, jak se žije těm bohatým, ale sami nemají žádnou možnost svůj úděl změnit? Hrubá nespravedlnost, která v našem globálním sousedství panuje, je samozřejmě živnou půdou nepokojů a frustrace.

Globalizace kultury

Další znepokojující oblastí je střet kultur a šíření materialistických hodnot. Důležitým rysem globalizace je výměna názorů, což nejlépe dokládá internet. Žel, internet není používán jen k obchodování a k šíření užitečných informací či kultury. Některé webové stránky propagují pornografii, rasismus a hazardní hraní. A několik stránek dokonce poskytuje návod na domácí výrobu bomb. Thomas L. Friedman upozorňuje, že „na internetu může mít jen několik kliknutí myši za následek problémy. Můžete narazit na virtuální neonacistickou pivnici nebo na pornografickou knihovnu, ... a není tam nikdo, kdo by vás zastavil nebo nasměroval jinam.“

Ohromný vliv na to, jak lidé uvažují, má také televize a filmy. Poselství na plátnech kin po celém světě často pocházejí z Hollywoodu — hlavní světové továrny na sny. Hodnoty, které tento ohromný zábavní průmysl zrcadlí, často propagují materialismus, násilí nebo nemravnost, jež mohou být místní kultuře mnoha zemí světa naprosto cizí. Vlády, pedagogové i rodiče nicméně zjišťují, že tento trend nelze zastavit.

„Americká kultura se nám líbí,“ řekl návštěvníkovi ze Severní Ameriky jeden obyvatel Havany na Kubě. „Známe všechny vaše hollywoodské hvězdy.“ Západní kultura také propaguje stravování formou rychlého občerstvení a určité nealkoholické nápoje. Jistý malajský obchodník si povšiml: „Lidé zde milují vše západní, obzvláště americké. ... Chtějí tak nejen jíst, ale i takoví být.“ Rektor vysoké školy v Havaně smutně připustil: „Kuba již není ostrov. Již neexistují žádné ostrovy. Je pouze jeden svět.“

Razantní západní kultura ovlivňuje také naděje a touhy lidí. „[Anglické] rčení ‚vyrovnat se Jonesovým‘ již nevyjadřuje touhu mít stejnou úroveň jako nejbližší sousedé, ale úsilí dosáhnout životní úrovně bohatých a slavných, které lidé vidí ve filmech a v televizních show,“ uváděla publikace Human Development Report 1998 (Zpráva o rozvoji lidstva 1998). Je zřejmé, že velká většina lidstva takového životního stylu nikdy nedosáhne.

Je globalizace řešením?

Podobně jako mnoho lidských projektů je globalizace jak užitečná, tak i škodlivá. Nastolila éru globální komunikace a některým lidem přinesla ekonomické výhody. Zvýhodňuje však bohaté a mocné před chudými a potřebnými. Navíc daleko účinněji než vlády využívají výhod globalizace zločinci. V důsledku globalizace se také mohou snadněji šířit nebezpečné viry. (Viz rámečky na stranách 8 a 9.)

Problémy, které v našem nedokonalém světě již existovaly, nyní díky globalizaci značně narůstají. Místo aby globalizace poskytla řešení světových potíží, sama se stala součástí těchto problémů. Zvětšují se sociální rozdíly a narůstá frustrace. Vlády na celém světě se snaží využít výhod globalizace a zároveň občany svých zemí chránit před jejími negativními důsledky. Podaří se jim to? Mohla by být řešením globalizace ‚s lidskou tváří‘? Tyto otázky bude rozebírat následující článek.

[Rámeček a obrázky na straně 8 a 9]

GLOBALIZACE ZLOČINNOSTI A TERORISMU

Žel, nástroje sloužící trhu a obchodnímu styku se snadno mohou změnit ve zločinecké nástroje. „O globalizaci světové ekonomiky usilovaly nadnárodní korporace, ale okamžitě toho využily i zločinecké nadnárodní organizace — organizované zločinecké syndikáty,“ vysvětluje publikace Human Development Report 1999. Jaký užitek z globalizace má organizovaný zločin?

Drogovým kartelům se otevírá mnoho nových možností, jak své miliardové zisky převést do legálního oběhu. Přepravu drog mezi zeměmi či kontinenty kartelům velmi usnadnilo i to, že bylo odstraněno mnoho celních kontrol a že lidé více cestují. Je zajímavé, že v devadesátých letech se produkce kokainu zdvojnásobila a produkce opia ztrojnásobila. Mezinárodní mafiánské skupiny udělaly lukrativní obchod také z prostituce. Za tímto účelem posílají do západní Evropy každoročně asi 500 000 žen a dívek — většinu proti jejich vůli.

V posledních letech zločinecké syndikáty — podobně jako nadnárodní korporace — upevnily svou moc. Mnohé z nich působí v globálním měřítku a jejich celkový výdělek se odhaduje na 1,5 bilionu dolarů ročně — což je více než hrubý národní produkt Francie. *

Také internet se v rukou počítačových podvodníků ukazuje jako ideální nástroj. V roce 1995 jeden hacker ukradl informace údajně v hodnotě více než milion eur a navíc 20 000 čísel soukromých kreditních karet. „Krádeže pomocí této nové technologie jsou méně riskantní a více vynášejí,“ řekl španělský bankéř José Antonio Soler.

Prostředků globalizace využívají i teroristé. Protože zprávy mají globální dosah, lze únosem několika západních turistů v nějakém zapadlém koutě naší planety okamžitě obrátit pozornost veřejnosti k jakékoli politické stížnosti.

NEŽÁDOUCÍ „CESTUJÍCÍ“

Kolem světa mohou cestovat nejen lidé, ale i nemoci, přičemž některé z nich jsou smrtelné. „Prudký vzestup celosvětového pohybu lidí, zboží a názorů je hybnou silou globalizování nemocí,“ vysvětluje epidemiolog profesor Jonathan M. Mann. „Svět se rychle stal daleko bezbrannějším, a to nejen vzhledem k propuknutí starých i nových infekčních nemocí, ale co je nejzávažnější, i k jejich celosvětovému rozšíření.“

Nic nesymbolizuje tuto zranitelnost v globálním měřítku tak výrazně jako pandemie AIDS, která ročně zabíjí asi tři miliony lidí. V některých afrických zemích se zdravotníci obávají, že nakonec na tuto nemoc zemřou dvě třetiny mladých mužů a žen. „Ačkoli k epidemiím, válkám a hladu dochází již po tisíciletí, nikdy v dějinách nebyla úmrtnost mezi mladými dospělými lidmi tak vysoká,“ uvádí Spojený program OSN pro HIV/AIDS.

Mikroby a viry však nejsou jedinými nežádoucími globálními „cestovateli“. Zvířata, rostliny a hmyz se dostávají ze svého přirozeného prostředí na jiné kontinenty. Zřejmě jako černý pasažér v letadle přiletěl z Austrálie na tichomořské ostrovy jeden druh jedovatého hada, a nyní se tam šíří. Vyhubil již prakticky všechny lesní ptáky na Guamu. Vodní hyacint z Jižní Ameriky se rozšířil do 50 tropických zemí, kde blokuje průplavy a ničí rybníky. Noviny International Herald Tribune uvádějí, že „invaze určitých ‚cizinců‘ každoročně stojí globální ekonomiku možná stovky miliard dolarů, ale také vede k šíření nemocí a ke značným ekologickým škodám“.

[Poznámka pod čarou]

^ 26. odst. „Hrubý národní produkt“ znamená celkovou tržní hodnotu zboží a služeb, které daná země vyprodukuje za rok.

[Obrázky]

PAŠOVÁNÍ PENĚZ

V zásilce plyšových medvídků

PAŠOVÁNÍ KOKAINU

Na hranici byl v obytném přívěsu nalezen kokain v hodnotě 4 500 000 eur

BIOTERORISMUS

Vojáci hledají antrax v budově na Capitol Hill, Washington, USA

PUMOVÉ ÚTOKY

Exploze bomby uložené v autobuse, Izrael

GLOBÁLNÍ ŠÍŘENÍ AIDS

Epidemie AIDS je tak rozsáhlá, že některé veřejné nemocnice v Jižní Africe odmítají přijmout další pacienty

INVAZE NĚKTERÝCH DRUHŮ

Pakobra hnědá téměř vyhubila lesní ptáky na Guamu

VODNÍ HYACINT

Tato rostlina blokuje průplavy a břehy řek asi v 50 zemích

[Podpisky]

Pašování peněz a kokainu: James R. Tourtellotte a Todd Reeves/U.S. Customs Service; bioterorismus: AP Foto/Kenneth Lambert; hořící autobus: AP Foto/HO/Israeli Defense Forces; dítě: AP Foto/Themba Hadebe; had: Foto T. H. Fritts, USGS; vodní hyacint: Staff CDFA, California Dept. of Food & Agriculture, Integrated Pest Control Branch

[Obrázky na straně 7]

Ekonomickou globalizací se propast mezi bohatými a chudými prohlubuje

[Podpisek]

UN FOTO 148048/J. P. Laffont - SYGMA

[Obrázky na straně 10]

Internet se používá k podpoře terorismu