Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Rizika pasivního kouření

„Pouhých 30 minut pasivního kouření může zdravému nekuřákovi poškodit srdce,“ píše kanadský list Globe and Mail ve zprávě o průzkumu nedávno prováděném v Japonsku. Pomocí nového způsobu využití ultrazvuku se výzkumníkům z Ósacké univerzity podařilo změřit přímé nežádoucí účinky pasivního kouření na buňky epitelu, jímž jsou vystlány srdeční síně a komory i krevní cévy. Jsou-li tyto buňky zdravé, podporují dobrý krevní oběh tím, že pomáhají zamezit vzniku povlaku na cévních stěnách a tvorbě krevních sraženin. Výzkumníci zjistili, že tok krve v srdci nekuřáků „byl asi o 20 procent lepší než u kuřáků. Avšak po pouhých 30 minutách pasivního kouření“ tok krve nekuřáků poklesl na stejnou úroveň jako u kuřáků. Jak říká výzkumník dr. Rjo Ocuka, „to je přímým dokladem toho, že pasivní kouření má u nekuřáků nepříznivý vliv na cirkulaci krve věnčitými tepnami“.

Nový atlas světa znečištěného světlem

Jak uvádí zpráva v časopise Science, „Mléčná dráha se ztrácí, ne však proto, že by v kosmu došlo k nějaké převratné změně, ale proto, že jasná světla našich rozrůstajících se měst znemožňují většině Evropanů a Američanů pozorovat hvězdy naší Galaxie. Tato záplava umělého světla souží astronomy, protože může narušit jejich pozorování.“ Vědci v Itálii a ve Spojených státech chtěli sklíčené pozorovatele hvězd podpořit, a proto sestavili nový atlas, v němž je zaneseno celosvětové znečištění světlem. Na rozdíl od dřívějších map, na nichž byla zobrazena pouze poloha „bílých světel roztroušených v noci po kontinentech“, tento nový atlas — přístupný na internetu — „obsahuje mapy světadílů a několik podrobnějších map, zobrazujících například viditelnost hvězd z různých částí Evropy,“ píše časopis Science.

Mapování dna oceánu

Vědci z Bedfordského oceánografického institutu v Novém Skotsku iniciativně upravují existující technologii tak, aby bylo možné mapovat dno oceánu, sděluje kanadský list Financial Post. Tato technologie, při níž se využívají vícesměrové zvukové vlny, umožňuje vědcům vytvořit trojrozměrný obraz mořského dna. V poslední etapě „se na dno oceánu dopraví dálkově ovládané videokamery a odeberou se vzorky surovin“. Jak uvádí tato zpráva, „mapování dna oceánu může přinést obrovské výhody“. Na mořském dně žije mnoho druhů živočichů a rostlin, které je možné „vylovit, aniž se při tom naruší jiné oblasti dna oceánu. Telekomunikační společnosti mohou také vytyčit nejbezpečnější a nejvýhodnější trasu pro položení podmořského kabelu. Naftařské společnosti budou moci stavět těžební věže v oblastech, kde to bude bezpečné a kde bude těžba výnosná.“ Takové zmapování snad také umožní těžit písek a štěrk, kterého je na mořském dně nadbytek. Tento způsob těžby „možná bude levnější a v některých případech i bezpečnější“ než těžba v horských svazích, píše list Post.

Mějme pochopení pro duševně nemocné

„Každého čtvrtého člověka na světě v určitém období jeho života postihne duševní nebo neurologická porucha,“ sděluje Světová zdravotnická organizace (WHO). Ačkoli se mnoho duševních chorob dá léčit, téměř dvě třetiny postižených nikdy nevyhledají odbornou pomoc. Doktorka Gro Harlem Brundtlandová, generální ředitelka WHO, říká: „Duševní choroba není osobní selhání člověka. Ve skutečnosti, jde-li o nějaké selhání, je možné ho najít ve způsobu, jak jsme dosud reagovali na lidi s duševními a mozkovými poruchami.“ A dodává: „Doufám, že tato zpráva rozptýlí zakořeněné pochybnosti a dogmata a že bude znamenat začátek nové zdravotnické éry v oblasti duševního zdraví.“ Podle současných trendů ve zdravotnictví „se do roku 2020 očekává, že ... depresivní poruchy zaujmou druhé místo za ischemickou chorobou srdeční, a to přede všemi ostatními chorobami,“ uvádí WHO. S vhodnou léčbou však lidé, kteří trpí duševní chorobou, „mohou vést produktivní život a mohou být důležitou součástí společnosti, v níž žijí“.

‚Kadidlo by vám mohlo poškodit zdraví‘

„Sladká vůně kadidla by vám mohla poškodit zdraví,“ píše časopis New Scientist. „Pálení kadidla je oblíbený prostředek, který buddhisté, hinduisté a křesťané mnohdy používají k rozjímání a léčbě ve svých domácnostech a na místech uctívání. Lidé jsou tak ale vystaveni nebezpečí, protože kouř kadidla obsahuje karcinogenní chemikálie.“ Skupina výzkumných pracovníků pod vedením Ta Čchang Lina z Čcheng Kchungovy státní univerzity v Tchaj-nanu na Tchaj-wanu „shromáždila vzorky vzduchu zevnitř a z okolí chrámu v Tchaj-nanu a porovnala je se vzorky z jedné rušné křižovatky,“ říká tato zpráva. „Uvnitř chrámu bylo celkové množství PAH [polycyklických aromatických uhlovodíků] 19krát vyšší než v jeho okolí a ještě o něco vyšší než na křižovatce.“ Jak uvádí zmíněný časopis, jedné z těchto složek, „benzopyrenu považovaného za příčinu rakoviny plic u kuřáků“, tam bylo naměřeno „až 45krát vyšší množství než v bytech, kde obyvatelé kouřili“.

Moderní renovace mramoru

„Vědci objevili převratnou techniku, která jim umožňuje v průběhu několika dní vypěstovat mramor z bakterií,“ píše londýnský list The Times. V laboratoři se vypěstují kolonie drobounkých bakterií, které se za normálních podmínek vyskytují v půdě a které působí vápenatění. Tyto bakterie se pak nechají růst v tekutém médiu obsahujícím pektin. Až se zásoby jejich minerální potravy vyčerpají, bakterie zahynou a vyprodukují čistý uhličitan vápenatý — mramor — v roztoku. Když se tímto roztokem postříkají sochy a povrch jiných mramorových předmětů, které jsou zničené stářím nebo vlivem povětrnosti, vytvoří se na nich tenká vrstvička. Ta pronikne pod povrch a drží kámen pohromadě. John Larson, vedoucí restaurátorů sochařských děl při Národních muzeích a galeriích v hrabství Merseyside v Anglii, říká, že nyní, při nedostatku vysoce kvalitního mramoru, je tato nová technika velmi výhodná, protože rychle a levně vytváří velké množství mramorového roztoku bez škodlivých vedlejších účinků.

Krádeže ve jménu Boha

„Dvacet let jsem byla kontrolorkou cenných papírů a viděla jsem, že ve jménu Boha bylo ukradeno víc peněz než jiným způsobem,“ říká Deborah Bortnerová, prezidentka Severoamerické asociace burzovních správců. „Chcete-li investovat, neměli byste polevit v bdělosti pouze proto, že vás k tomu někdo přemlouvá s odvoláním na vaše náboženství nebo vaši víru.“ Podle zprávy časopisu Christian Century „v uplynulých třech letech podnikli kontroloři cenných papírů ve 27 státech určité kroky proti stovkám osob a společností, které k získání důvěry investorů zneužívaly duchovní nebo náboženské přesvědčení. ... V jednom nechvalně známém procesu, který se táhl [více než pět let],“ jedna protestantská nadace „vylákala z více než 13 000 investorů v celých Spojených státech přes 590 milionů dolarů. V roce 1999 státní kontroloři tuto nadaci zrušili a tři z jejích úředníků byli obviněni z podvodů a přiznali svou vinu.“ Ve třech dalších případech byli úředníci „zodpovědní za ztráty v celkové výši 1,5 miliardy dolarů,“ píše časopis Christian Century.

Globální oteplování zvyšuje počet katastrof

„Na základě zpráv o tom, že koncem 90. let minulého století došlo k prudkému vzrůstu počtu katastrof způsobených počasím“, se Červený kříž domnívá, že „mezinárodní pomoc nebude schopna zvládnout účinky globálního oteplování,“ píše britský list Guardian Weekly. „Mezinárodní federace společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce ve své výroční zprávě o světových pohromách uvádí, že počet záplav, ničivých bouří, sesuvů půdy a období sucha, jichž bylo do roku 1996 za rok asi 200, do roku 2000 vzrostl až na 392 za rok.“ Roger Bracke, který ve zmíněné federaci organizuje humanitární pomoc při katastrofách, vyjádřil obavy, že dojde k ještě výraznějšímu vzrůstu přírodních katastrof, a konstatoval: „Existuje určitá přirozená hranice, kam až může dosahovat humanitární pomoc; obáváme se, že nastane situace, kdy už tuto pomoc nebudeme nadále schopni poskytovat.“ Jak uvádí list Guardian, „z lidí, kteří byli během uplynulých deseti let v průměru postiženi přírodními katastrofami, byly dvě třetiny [211 milionů] poškozeny záplavami. Hladomor způsobený suchem poškodil téměř pětinu těchto lidí a byl příčinou většiny ztrát na životech: asi 42 % všech lidí, kteří zemřeli na následky přírodní katastrofy.“