Pozorujeme svět

Jak zachránit novorozencům život

Ročně zemřou čtyři miliony dětí během prvního měsíce po narození. Tato neonatální úmrtí „představují více než 40 procent všech úmrtí dětí do pěti let,“ píše se v německém časopise Bild der Wissenschaft. Co lze udělat pro záchranu života novorozenců? Ve studii „Stav novorozenců ve světě“ je doporučeno několik ekonomicky výhodných metod, které jsou navíc velmi jednoduché. Dítě by například mělo být udržováno v teple a kojeno ihned po porodu, aby získalo imunitu proti nemocem. Úmrtím novorozenců lze předejít také tím, že se dbá na zlepšení zdravotního stavu nastávajících matek, které jsou často přepracované a podvyživené, a navíc se ještě úplně nevzpamatovaly z předchozího porodu. „V rozvojových zemích, v nichž dochází k 98 procentům všech úmrtí novorozenců“, by bylo možné vyškolit místní obyvatele, aby získali porodnickou praxi. „Hlavním úkolem těchto lidí by bylo dávat nastávajícím matkám instrukce, pečovat o správnou hygienu a provádět očkování,“ uvádí se ve studii.

 Majáků ubývá

„Právě tak jako žárovka nahradila svíčku, automatické majáky nahradily statné strážce majáků. A nyní se zdá, že jsou dokonce i dny automatických majáků sečteny,“ píší noviny Financial Post. „Moderní maják sice vydává silné světlo, které lze z moře vidět na vzdálenost 32 kilometrů, a je vybaven automatickou mlhovou sirénou k varování námořníků, že je blízko země, ale pomocí satelitní technologie mohou námořníci dokonce stanovit přesnou polohu lodi. Plavidla jsou nyní vybavena globálními navigačními systémy, jež jim slouží jako oči, když posádka nevidí, co je před nimi. Mike Clements, vedoucí programu Kanadské pobřežní hlídky v newfoundlandském městě St. John, říká, že globální navigační systémy „mohou způsobit, že majáky budou nepotřebné. [Těmto systémům] se nic nevyrovná. Podle majáku už loď řídit nemůžete.“

Dětské žvatlání

Londýnské noviny The Times uvádějí, že „tak jako začnou děti slyšících rodičů přibližně ve věku sedmi měsíců žvatlat, ... i děti vyrůstající v domácnosti neslyšících žvatlají beze slov svýma ručičkama, čímž napodobují hlavní formu komunikace svých rodičů“, a to i v případě, že tyto děti mají sluch v pořádku. Z výzkumu provedeného profesorkou Laurou Petittovou z montréalské McGillovy univerzity vyplývá, že děti se rodí s citem pro rytmus a styl vyjadřování, které jsou typické pro všechny jazyky včetně jazyka znakového. Profesorka říká, že děti, které slyší, ale mají „neslyšící rodiče, kteří používají znakový jazyk, pohybují rukama specifickým rytmickým stylem, který je odlišný od jiných pohybů rukou. ... Žvatlají totiž svýma rukama.“ Děti, které pozorují znakový jazyk rodičů, používají dva typy pohybů rukou, kdežto děti, jejichž rodiče s nimi mluví, používají pouze jeden typ. Výzkumný tým použil systém zaznamenávající pozice rukou u dětí ve věku 6, 10 a 12 měsíců.

Zveřejnění svitků od Mrtvého moře

„Více než půl století po tom, co byly v jeskyních Judské pouště objeveny svitky od Mrtvého moře, vědci oslavují vydání posledního z těchto náboženských textů, které jsou dva tisíce let staré,“ říká časopis U.S.News & World Report. Profesor Emanuel Tov, jenž vedl tým vědců, kteří svitky zkoumali, oznámil vydání edice o 37 svazcích. Toto dílo se podařilo dokončit díky moderní technologii, k níž patří i digitální fotografie a multispektrální zobrazovací technika, která vědcům umožňuje rozluštit vybledlé písmo. Tyto spisy přeložené z hebrejštiny, aramejštiny, řečtiny a latiny pocházejí z let 250 př. n. l. až 70 n. l.

Poradili si s nejistotou

Kanadské noviny The Globe and Mail uvádí, že počet Biblí, které prodali členové Kanadské křesťanské asociace knihkupců, vzrostl po teroristickém útoku na Spojené státy o 30 procent. „Lidé hledají odpovědi,“ říká Marlene Loghlinová, výkonná ředitelka této asociace. „Jedním z faktorů je pocit strachu. Lidé mají v srdci a mysli mnoho nezodpovězených otázek.“ Zpráva dodává, že i v malých knihkupectvích došlo ke „zvýšení prodeje veškeré nábožensky laděné literatury, která mohla lidem pomoci, aby pochopili, proč k těmto tragickým událostem došlo“. Podle jedné profesorky teologie na Torontské univerzitě je taková reakce běžná. Řekla, že „v době velké nejistoty si lidé začínají klást základní náboženské otázky“ a „hledají biblické odpovědi, které jim mohou pomoci“.

AIDS — Hlavní příčina smrti v Jižní Africe

„V Jižní Africe se AIDS stal hlavní příčinou smrti, přičemž zvlášť těžce jsou postiženi mladší dospělí lidé,“ říkají noviny The New York Times v komentáři ke studii provedené Lékařskou výzkumnou radou Jižní Afriky. Výzkumní pracovníci odhadují, že během příštího desetiletí zemře v Jižní Africe na AIDS pět až sedm milionů lidí. Umírá více dvacetiletých žen než šedesátiletých. V Jižní Africe „je více lidí, o nichž se ví, že jsou infikováni virem HIV způsobujícím AIDS, než v kterékoliv jiné zemi,“ dodává článek. „Vládní představitelé předpokládají, že virem HIV je nyní nakažen každý devátý Jihoafričan a každý čtvrtý dospělý [ve věku 30 až 34 let].“

Život ve městech

„Londýnské noviny The Sunday Times uvádějí, že „v roce 1900 byly největšími městy Londýn, New York, Paříž, Berlín a Chicago“. Ale podle nových výhledů „budou v roce 2015 západní města překonána. Největšími městy budou Tokio, Bombaj, Lagos, Dháka v Bangladéši a São Paulo v Brazílii.“ Tato města a 25 dalších budou mít více než 20 milionů obyvatel. Nicméně „odhady ukazují, že do roku 2015 Londýn ztratí své postavení mezi 30 nejlidnatějšími městy a bude v čele těch měst, jejichž populace se bude zmenšovat,“ říkají noviny. Prudký růst měst s sebou nese mnoho problémů. „Stále bude přibývat chudých lidí, a to právě v těch čtvrtích, pro které je typická vysoká kriminalita, násilí a společenské nepokoje,“ řekl Douglas Massey, profesor sociologie na Pennsylvánské univerzitě v USA. Tokio, které má nyní 26 milionů obyvatel a brzy dosáhne 30 milionů, se s tím vyrovnává dobře, protože toto město roste pomaleji a má nezbytnou infrastrukturu i síť služeb. Podle profesora Masseye žilo ve městech od dob Říma až po viktoriánské období maximálně 5 procent světové populace. Tento profesor však odhaduje, že v roce 2015 bude ve městech žít 53 procent světové populace.

Nadobro skončete s kouřením

„Všichni kuřáci se musí snažit, aby s kouřením skončili. Pokud se vám to podaří, buďte rozhodnuti, že s tím už znovu nezačnete,“ varuje profesor Bo Lundback z Národního institutu pro záležitosti produktivního věku ve Stockholmu ve Švédsku. Proč? Protože u bývalých kuřáků, kteří začnou znovu kouřit, se funkce plic zhoršuje rychleji než u těch, kteří vůbec kouřit nepřestali. Deset let trvající studie provedená na 1 116 mužích a ženách ve věku od 35 do 68 let ukázala, že u těch, kdo v průběhu studie kouřili, došlo ke tříprocentnímu poklesu funkce plic, kdežto u těch, kdo více než jeden rok nekouřili, a potom opět začali, došlo ke snížení pětiprocentnímu. „Když bývalý kuřák opět začne kouřit, dojde v prvních několika letech k mnohem většímu snížení funkce plic,“ varoval profesor Lundback. „A toto snížení je nevratné.“ Podle londýnských novin The Times u těch, kdo během této desetileté studie s kouřením úspěšně skončili, došlo pouze k jednoprocentnímu snížení funkce plic.