Tráva — Víc než zeleň, po které chodíte

NĚKTEŘÍ lidé v ní vidí jen trávník kolem domu, který musí pokosit. Zemědělci a fotbalisté ji zase považují za své pracovní prostředí. A pro děti je to ideální hřiště. Jsou však výrazem tráva míněny pouze trávníky, louky a hřiště?

Jestliže bydlíte například v nějaké městské zástavbě, mohli byste se domnívat, že do styku s trávou přijdete zřídkakdy. Téměř každý z nás se však denně setkává s některými druhy trávy nebo s něčím, co je z ní vyrobeno. Co vlastně je tráva? A k čemu ji používáme?

Co je tráva?

Podívejme se na tyto nenápadné rostliny blíže. Všem druhům nízkých zelených rostlin se obvykle říká tráva. Kromě rostlin, které se botanicky řadí k čeledi trav (Gramineae nebo Poaceae), jsou za trávy považovány také některé šáchory a sítiny. Avšak opravdovou trávou je pouze ta, která je zahrnuta do čeledi trav. Rostliny této čeledi obvykle mají určité charakteristické rysy. Dobře si prohlédněte stéblo trávy.

Je stonek oblý a dutý a je přerušován uzlinami neboli kolénky? Jsou čepele listů dlouhé, ploché a úzké s rovnoběžnou žilnatinou a vybíhají z pochvy, která obepíná stonek? Vyrůstají listy postupně po obou stranách stonku, takže tvoří dvě vertikální řady? Mají kořeny spíše podobu spletité sítě tenkých vláken než rozvětveného hlavního kořene? Jsou květy — pokud ovšem vůbec nějaké uvidíte — malé a nenápadné a vytvářejí klásek, hrozen nebo latu? Jestliže na všechny tyto otázky odpovíte kladně, pravděpodobně se jedná o rostlinu, která patři k čeledi trav.

Třebaže rostliny z čeledi trav mají dost podobný vzhled, k této čeledi patří osm až deset tisíc neuvěřitelně rozmanitých druhů. Tráva může být vysoká dva centimetry, ale také třeba čtyřicet metrů, jak je to v případě některých bambusů. Trávy tvoří většinu rostlinstva, které pokrývá zemi. A není divu, protože patří k nejpřizpůsobivějším skupinám rostlin na zemi — rostou v polárních oblastech i v pouštích, v tropických deštných pralesech i na horských svazích bičovaných větrem. V některých oblastech — například ve stepích, v rozlehlých pláních nazývaných llanos, v pampách, prériích a savanách — vegetaci zcela dominují.

Jednou z nejdůležitějších vlastností, díky níž různé druhy trávy dobře prospívají, je jejich odolnost. Na rozdíl od mnoha jiných rostlin stonek trávy roste nad uzlinami, a ne na špičce. A ze stébel mohou vyrážet nové výhonky, které se plazí po zemi nebo rostou pod zemí. Když se tedy špička rostliny odřízne sekačkou nebo když  ji spase kráva, stonky trávy rostou dál, kdežto mnohé jiné rostliny růst přestanou. Proto časté sekání trávě prospívá a zároveň jiným rostlinám brání v rozšíření, díky čemuž váš trávník houstne a vypadá krásně.

Kromě toho u většiny trav se stéblo — jestliže se ohne větrem nebo jestliže je pošlapáno — dokáže opět samo narovnat, protože na straně obrácené k zemi roste rychleji. Z těchto důvodů se tráva po poškození obvykle rychle vzpřímí, takže v boji o sluneční paprsky má oproti jiným rostlinám určitou výhodu. Za to, že tráva je tak odolná, můžeme být opravdu vděční. Vždyť jsme na ní závislí.

Rostlina s mnohostranným využitím

Trávy jsou nejen nejrozšířenější, ale také nejdůležitější čeledí kvetoucích rostlin na zemi. Jeden botanik řekl, že tráva je základem naší potravy. Je „jako hráz, která lidstvo chrání před hladomorem“. Vzpomeňte si, co jste dnes jedli. Začali jste miskou obilnin — například jáhel, rýže, ovesných vloček nebo čiroku? V tom případě jste jedli trávní semena. Nebo jste si možná dali chléb, rohlík  či jiné pečivo. Mouka, z níž bylo upečeno, pocházela z obilných zrn — pšenice, žita, ječmene nebo dalšího obilí, a to všechno jsou trávy. Výjimkou nejsou ani kukuřičné lupínky a kukuřičný pudink stejně jako tortilly z kukuřičné mouky. Jistě jste už uhodli, že i kukuřice je tráva. Osladili jste si čaj nebo kávu cukrem? Více než polovina světové produkce cukru se získává z cukrové třtiny, což je rovněž tráva. I mléko a sýry jsou v určitém smyslu produkty z trávy, protože skot, ovce a kozy se běžně živí trávou.

A co jste měli k obědu? Těstoviny i těsto na pizzu se dělají z pšeničné mouky. Kuřata a jiná drůbež se často krmí obilím. Dobytek se živí všemi druhy trávy. Jestliže tedy jíme vejce a drůbeží či hovězí maso, vzpomeňme si, že tyto potraviny jsou do značné míry výsledkem látkové výměny probíhající ve zvířatech, jež se živí trávou. A trávu můžete také pít. Získává se z ní nejen mléko, ale také se z ní vyrábí mnoho oblíbených alkoholických nápojů: pivo, whisky, rum, saké, kvas a většina druhů vodky.

Možná si říkáte, že jsme se nezmínili o vašem oblíbeném jídle. Nelze však vyjmenovat všechny potraviny vyráběné z trávy. Podle některých odhadů více než polovinu kalorií, které lidé na celém světě spotřebují, přijmou z trávy. A není divu, vždyť tráva pokrývá až 70 procent veškeré obdělávané půdy.

Tráva se však hodí nejen k jídlu. Jsou-li zdi vašeho domu postavené ze směsi hlíny a slámy, potřebnou pevnost jim určitě dodává tráva. V různých končinách světa bývají střechy pokryté došky z trávy. A v jihovýchodní Asii se mnoho věcí vyrábí z bambusu — například lešení, potrubí, nábytek, zástěny a další věci. Tráva, z níž se pletou rohože a košíky, je zároveň surovinou k výrobě lepidla a papíru. Nezapomeňte ani na své šaty. Trávou se živí většina zvířat, z nichž získáváme vlnu a kůži. Z trávy druhu Arundo donax se vyrábí jazýček dřevěných dechových nástrojů, například klarinetu. Dosud se nenašel žádný jiný materiál, který by byl k tomuto účelu stejně vhodný.

Tráva pokrývá a zdobí velkou část povrchu země. A pohled na zelenou louku nebo dobře udržovaný trávník je opravdu nádherný, uklidňující a občerstvující. Tráva je také významným zdrojem kyslíku, protože tvoří ohromné plochy zeleného porostu. Její hustě svazčité kořeny chrání půdu před erozí. Jestliže si připomeneme mnohostranné uplatnění trávy, nepřekvapí nás, že její využívání a pěstování má dlouhou historii.

Tráva v historii

První zmínku o trávě nacházíme v biblické zprávě o stvoření. Ve třetím stvořitelském dnu Bůh řekl: „Ať ze země vyrazí tráva.“ (1. Mojžíšova 1:11) * Všechny velké civilizace byly závislé na některém druhu trávy. Například základními složkami potravy Egypťanů, Řeků a Římanů byly pšenice a ječmen, u Číňanů to bylo proso a rýže, u Indů pšenice, ječmen a proso, a Mayové, Aztékové a Inkové zase jedli hlavně kukuřici. A nezbytné krmení pro koně mongolské jízdy poskytovala tráva rostoucí na nekonečných stepích. Ano, tráva byla pro lidstvo vždy velmi důležitá.

Až tedy příště uvidíte vlnící se obilné pole, svěže zelenou louku nebo jen stébla obyčejné trávy vyrůstající mezi dlažebními kostkami chodníku, možná se zastavíte a zamyslíte se nad touto obdivuhodnou a nejuniverzálnější rostlinnou čeledí. Snad vás to také podnítí, abyste stejně jako žalmista děkovali jejímu Velkému Konstruktérovi, Jehovovi Bohu. Žalmista s vděčností zpíval: „Jehovo, můj Bože, prokázal ses jako velmi veliký. ... Nechává zelenou trávu rašit pro zvířata a rostlinstvo ke službě lidstvu, aby způsobil, že ze země vyjde potrava. ... Chvalte Jah.“ (Žalm 104:1, 14, 31–35)

[Poznámka pod čarou]

[Nákres a obázky na straně 16 a 17]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Struktura trávy

Hlavní druhy květenství trav

Klas

Hrozen

Lata

Vláknité kořeny

Pochva

Čepel listu

Stéblo

Kolénko

 [Obrázky na straně 18]

Už jste dnes měli svou porci travin?

[Obrázek na straně 18]

Nebo jste si je dali v tekuté podobě?

[Obrázek na straně 18]

Rovněž se živí travinami

[Obrázek na straně 18]

Můžete je použít také jako stavební materiál