Dlouhý boj proti otroctví

„Být otrokem znamená být týrán a snášet to, být násilím donucen podrobit se bezpráví.“ (Eurípidés, řecký dramatik z pátého století př. n. l.)

DĚJINY otroctví jsou dlouhé a ohavné. Již od doby prvních civilizací v Egyptě a Mezopotámii mocné národy zotročovaly své slabší sousedy. Tak začal jeden z nejsmutnějších příběhů o lidské nespravedlnosti.

Během druhého tisíciletí př. n. l. Egypt zotročil celý národ čítající možná několik milionů lidí. (2. Mojžíšova 1:13, 14; 12:37) Když Řecko ovládalo Středomoří, měly mnohé řecké rodiny nejméně jednoho otroka — stejně jako dnes má typická rodina v některých zemích auto. Řecký filozof Aristoteles to ospravedlňoval tvrzením, že „lidstvo je rozděleno na dvě třídy — na pány a otroky“ — a že ti první „mají právo rozkazovat“, kdežto ti druzí „jsou zrozeni k tomu, aby poslouchali“.

Ještě více než Řekové podporovali otroctví Římané. V době apoštola Pavla snad polovina obyvatel Říma, tedy zjevně statisíce lidí, byli otroci. Zdá se, že Římská říše potřebovala každý rok získat půl milionu otroků, kteří by stavěli monumentální díla, pracovali v dolech, obdělávali pole a sloužili v obrovských vilách bohatých lidí. * Otroky se obvykle stávali váleční zajatci, takže nenasytná touha Říma po dalších otrocích určitě byla pro tuto říši mocným popudem k válčení.

 Zotročování lidí sice po pádu Římské říše již nebylo tak rozšířené, ale přesto přetrvávalo dále. Podle pozemkové knihy Domesday Book (Kniha posledního soudu) z roku 1086 n. l. tvořili ve středověké Anglii otroci deset procent pracovní síly. A i v tomto případě byli získáváni prostřednictvím výbojů. Anglické slovo pro otroka — „slave“ — pochází ze jména „Slav“, protože v raném středověku tvořili převážnou část otroků v Evropě Slované.

Od Kristovy doby však žádný kontinent nebyl obchodováním s otroky pustošen tolik jako Afrika. Starověcí Egypťané obchodovali s etiopskými otroky dokonce ještě před tím, než žil Ježíš. Odhaduje se, že k uspokojení poptávky po otrocích bylo v průběhu asi 1 250 let přivezeno do Evropy a na Střední východ 18 milionů Afričanů. V 16. století začala kolonizace amerického kontinentu, čímž se otevřel nový trh s otroky, a brzy se dovážení otroků přes Atlantský oceán stalo jednou z nejvýnosnějších obchodních činností na zemi. Historikové odhadují, že v letech 1650  až 1850 bylo z Afriky odvlečeno více než 12 milionů otroků. * Mnozí z nich byli prodáni na trhu s otroky.

Boj proti otroctví

Během staletí se jak jednotlivci, tak celé národy snažili z otroctví osvobodit. V prvním století před Kristem vedl Spartakus armádu 70 000 římských otroků do neúspěšného boje za svobodu. Revoluce haitských otroků, která proběhla před dvěma stoletími, byla úspěšnější a v roce 1804 vedla k nastolení nezávislé vlády.

Ve Spojených státech ovšem existovalo otroctví mnohem déle. I zde někteří otroci odhodlaně bojovali za svobodu svou i svých bližních. Proti otroctví se upřímně stavěli i někteří svobodní lidé a žádali, aby bylo zrušeno, nebo pomáhali zběhlým otrokům. Otroctví tam však bylo zakázáno teprve na konci 19. století. Jak je to ale s otroctvím dnes?

Byl boj zbytečný?

„Nikdo nesmí být držen v otroctví nebo nevolnictví; všechny formy otroctví a obchodu s otroky jsou zakázány,“ uvádí Všeobecná deklarace lidských práv. Není pochyb o tom, že tento záměr, jenž byl s nadšením vyhlášen v roce 1948, je ušlechtilý. Tomuto cíli věnují mnozí upřímní lidé čas, energii a prostředky. Dosáhnout úspěchu však není tak snadné.

Jak ukazuje předcházející článek, miliony lidí se dosud bez jakékoli mzdy lopotí v hrozných podmínkách a mnozí z nich jsou proti své vůli kupováni nebo prodáváni. Bez ohledu na dobře míněné úsilí o zrušení otroctví a podepsání mezinárodních dohod, které by jej postavily mimo zákon, zůstává skutečná svoboda stále jen nedostižným cílem. Globální ekonomika vedla k tomu, že tento pokoutní obchod s otroky je ještě výnosnější. Zdá se tedy, že otroctví má v určitých vrstvách společnosti stále hlubší kořeny. Je situace beznadějná? Podívejme se.

[Poznámky pod čarou]

[Obrázky na straně 4 a 5]

Lidé přivezení z Afriky na otrokářských lodích (nahoře) byli kdysi běžně prodáváni na amerických trzích s otroky

[Podpisky]

Godo-Foto

Archivo General de las Indias