Mnoho zkušeností, ale žádné ponaučení

„Přestože věda dosáhla v poslední době velkých úspěchů, lidé se za posledních dva tisíce let prakticky nezměnili. A tak potřeba, abychom se z dějin poučili, stále trvá.“ — Kenneth Clark, Civilisation—A Personal View (Osobní pohled na civilizaci)

BĚHEM staletí došlo ve vědě k pozoruhodnému pokroku. Časopis Time říká, že díky tomu „miliony z nás dosáhly nejvyššího životního standardu v dějinách“. Jedny z největších úspěchů jsou na poli medicíny. Středověká „medicína byla primitivní a brutální,“ říká historička Zoé Oldenbourgová. „Lékař mohl stejně snadno uzdravit jako zabít.“

Ne vždy jsme ochotni se poučit

Ne vždy byli lidé ochotni se poučit. Například koncem 19. století mnozí lékaři přehlíželi přesvědčivé důkazy o tom, že oni sami nějakým způsobem přenášejí nemoci na své pacienty. A tak tím, že si před lékařským zákrokem odmítali umýt ruce, dále ohrožovali život pacientů.

Věda a technologie však stále postupovaly kupředu. Je tedy logické, že lidé by se měli z minulých zkušeností poučit, jak vytvořit svět, který by byl šťastnější a bezpečnější. To ale nedokázali.

Podívejme se například na Evropu v 17. století. Toto období bylo označováno jako věk osvícenství a rozumu. Skutečností však zůstává, že „navzdory mimořádnému rozvoji umění a vědy stále docházelo k nesmyslnému pronásledování a bezohledným válkám, které byly vedeny s nebývalou krutostí,“ říká Kenneth Clark.

Ani dnes lidé nejsou ochotni poučit se z minulosti, a proto se nemohou vyhnout chybám, kterých se dopustily předchozí generace. V důsledku toho se zdá, že je ohrožena samotná existence člověka na této planetě. Podle spisovatele Josepha Needhama je situace tak nebezpečná, že ‚nám nezbývá než jen doufat a modlit se, aby nějaký fanatik nepoužil proti lidstvu prostředky, které by mohly úplně zničit život na zemi‘.

Proč jsme navzdory lidské genialitě a poznání uvízli ve světě plném násilí a brutality? Změní se to někdy? O těchto otázkách budou pojednávat následující dva články.

[Podpisky obrázku na straně 3]

TITULNÍ STRANA: děla: U.S. National Archives; oběti holocaustu: Robert A. Schmuhl, s laskavým svolením USHMM Photo Archives

Strany 2 a 3: bombardér B-17: USAF; žena: Instituto Municipal de Historia, Barcelona; uprchlíci: UN PHOTO 186797/ J. Isaac; výbuch o síle 23 kilotun: U.S. Department of Energy