Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Bezesné cestování vesmírem

Astronaut Jerry Linenger, který v roce 1997 strávil pět měsíců na palubě ruské vesmírné stanice Mir, řekl, že když tato stanice obíhala v devadesátiminutových intervalech kolem Země, mělo rychlé střídání denního světla s tmou velmi nepříznivý vliv na jeho spánek. Proč? Astronauti se snažili šetřit energií, a hlavním osvětlením stanice proto bylo sluneční světlo procházející okny. Takže „když se den a noc střídá patnáctkrát za den, naruší vám to spánek,“ říká Linenger. O vlivu neuspořádaného spánkového režimu na další dva astronauty řekl: „Pospávali a vznášeli se kolem mě.“ Podle časopisu New Scientist „mají-li být příští cesty na dlouhou vzdálenost úspěšné, bude nutné“ najít způsob, jak astronautům zachovat denní rytmus. A tak „u dálkových letů by hlavním problémem mohlo být to, jak zabránit astronautům, aby stále nepospávali“.

Octomilky to dokázaly dříve

Vytvořit motor, v němž by se mísilo správné množství paliva s kyslíkem a který by poháněl automobil při různých rychlostech tak, aby přitom vznikaly čisté výfukové plyny, je náročným technickým problémem. Konstruktéři automobilů toho docilují použitím „systému ventilů, které při změně rychlosti mohou okamžitě změnit průtok paliva i vzduchu,“ uvádějí noviny The New York Times. Vědci, kteří na univerzitě ve Würzburgu v Německu studují octomilku, však nedávno zjistili, že tato muška používá podobnou metodu již dlouhou dobu. Přijímá potřebné množství kyslíku a vylučuje oxid uhličitý, a přitom neztrácí mnoho vodní páry. Octomilka má na hrudníku a na břiše malinké otvory, kterými reguluje „správnou výměnu dýchacích plynů a přitom omezuje ztráty vody,“ uvádějí noviny a dodávají, že tyto otvory „mohou být široce otevřené nebo úplně uzavřené a mohou svou velikost postupně měnit během několika sekund“.

Opilí láskou

Podle novin El Universal, které vycházejí v Mexico City, může zamilovanost vést u mnoha lidí k euforii. V mozku se přitom zvyšuje hladina určitých neurotransmiterů, jako například dopaminu. Psycholog Giuseppe Amara uvádí, že někteří lidé nechtějí tento opojný pocit ztratit, proto střídají partnery a nevytvářejí si žádný trvalý vztah. Euforický vliv může trvat několik měsíců nebo až dva roky. Potom pomalu ustupuje a člověk se může dostat do další fáze, kdy stoupá hladina hormonu oxytocinu, který vytváří pocit vřelosti a silné příchylnosti. I když je euforický stav při romantické lásce velmi příjemný, může podle Amary zatemnit úsudek a zabránit člověku, aby viděl chyby svého partnera. Podle citovaných novin odborníci doporučují, aby dvojice vstupovaly do manželství až potom, co se „vzájemně poznají tak dobře, že si dokážou dobrý vztah udržet“.

Ve Španělsku prudce přibývá rozluk a rozvodů

„Není nutné se rozhodnout pro jedno manželství na celý život,“ říká Inés Alberdiová, socioložka a autorka knihy La nueva familia española (Nová španělská rodina). Podle novin El País má stejný názor mnoho španělských dvojic. Z nedávné studie, kterou provedlo ministerstvo spravedlnosti, vyplývá, že ve Španělsku dochází k rozluce nebo rozvodu u každého druhého manželství. Odborníci předpovídají, že v důsledku měnícího se náhledu na manželský svazek a v důsledku větší ekonomické nezávislosti žen bude k rozpadu manželství docházet ve stále větší míře. „Dvojice neprojevují příliš mnoho obětavosti, [a] mladí lidé nejsou připraveni čehokoli se vzdát,“ vysvětluje Luis Zarraluqui, prezident Španělské asociace právníků pro záležitosti rodiny. „K rozpadu manželství dokonce dochází i u starších lidí, a to zvláště v době, kdy jdou do důchodu.“ Tento trend nedokázaly zastavit ani tradiční náboženské názory. Přestože se 85 procent Španělů hlásí ke katolíkům, počet rozluk a rozvodů se za posledních 20 let zvýšil o 500 procent.

Nebezpečí body piercingu

Mezi mladými lidmi je velmi populární propichování různých částí těla, aby si tam mohli dát šperk. „Žel, jen velmi zřídka uvažují o tom, jaké následky tento krok bude mít,“ píše polský časopis Świat Kobiety. „Období mladistvé vzpurnosti pomine a obočí ozdobené kousky kovu přestane být pokládáno za ozdobu.“ A i když je kov odstraněn, zůstanou jizvy. Piercing obličeje navíc může poškodit nervy a krevní cévy a může vést ke „ztrátě citlivosti“, ale také k „infekci a ranám, které se dlouho hojí“. Ve „vlhkém a teplém prostředí“ ústní dutiny se dobře daří baktériím, takže piercing v těchto místech často vede k infekcím, a dokonce i k zubnímu kazu. Pokud je piercing proveden v oblasti, kde je mnoho tukových buněk jako například u pupku nebo na uchu, mohou se vytvářet tukové cysty, které vypadají jako tuhé hrbolky. Článek varuje, že „kovové ozdoby často obsahují příměs niklu. U lidí, kteří jsou přecitlivělí na kovy, se mohou objevit alergické příznaky jako například otok a svědivá vyrážka.“

„Nekvalitní kosmetické operace“

Časopis Le Point uvádí, že počet soudních případů kvůli „zfušovaným“ kosmetickým operacím stoupl ve Francii za minulých deset let o 117 procent. Každý třetí případ se týkal plastiky prsou. Podle odborníků až 30 procent kosmetických operací vyžaduje další léčbu, a některé pacientky dokonce zemřely na pooperační komplikace. Doktor Pierre Nahon, který je plastickým chirurgem, odsuzuje tyto nekvalitní kosmetické operace a říká: „Operaci, která normálně trvá dvě hodiny, můžeme provést za dvacet minut. Ale výsledek není stejný.“ Podle časopisu Le Point „věnují některé kliniky více pozornosti výběru svých právníků než chirurgů“.

Znepokojení nad zdravotnictvím v Evropě

V některých evropských zemích vládne velká nespokojenost se zdravotnickými službami. Z údajů, které uvedla Evropská komise, je patrné, že mnoho lidí v Portugalsku, Řecku a Itálii se domnívá, že zdravotnictví u nich nefunguje dobře. Je pravda, že zdravotní služby v Evropě jsou velmi přetíženy, protože populace stárne a stoupá počet lidí s takovými nemocemi, jako je Alzheimerova choroba. Představitelé zdravotnictví se naproti tomu domnívají, že Evropané by mohli o své zdraví lépe pečovat. Podle informačního bulletinu EUR-OP News „je zdůrazňováno, že držení různých diet, sedavý způsob života a nadměrný přísun nasycených tuků představuje nebezpečný trend“ a že „počet mužů s nadváhou a počet žen s podváhou ... stoupá“.

Násilnosti proti farářům

Londýnské noviny The Sunday Telegraph píší: „Když agresivní farníci ze střední vrstvy ztratí sebeovládání ve sporech ohledně svatebního obřadu a křtu, slovně i fyzicky napadají faráře.“ Ve studii týkající se 1 300 duchovních v jihovýchodní Anglii se zjistilo, že v období dvou let jich bylo více než 70 procent napadeno slovně, 22 procentům duchovních bylo vyhrožováno násilím a asi 12 procent jich bylo napadeno fyzicky. Doktor Jonathan Gabe, který provedl výzkum na Royal Holloway College Londýnské univerzity, dává tento problém za vinu „farníkům, kteří přinejmenším slovně zaútočí tehdy, když si nemohou dělat to, co chtějí“. Mezi příčinami vzpurnosti farníků dr. Gabe také uvedl „čím dál sebevědomější konzumní postoje a to, že veřejnost ztrácí úctu a důvěru k veřejným činitelům“. Některé diecéze na to reagují tak, že kněžím zajišťují například trénink v sebeobraně, aby se násilným farníkům ubránili.