Mazlíček, nebo bestie?

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V POLSKU

ČLOVĚK, který si šel zaběhat, je napaden agresivním psem a následkem toho vykrvácí a zemře. Dívku usmrtí její vlastní rotvajler. Devítiletý chlapec je před očima svých rodičů smrtelně zraněn zatoulaným německým ovčákem. To jsou jen některé z tragédií, které v Polsku způsobili čistokrevní psi.

Ve snaze předejít takovým neštěstím úřady na některých místech vyžadují, aby lidé měli pro chov určitých plemen psů povolení. Členka polského kynologického svazu Barbara Zaleska tvrdí, že spíše by měl být povolen majitel než pes, „protože je to vlastník, kdo rozhoduje o tom, zda dotyčný mastif, rotvajler nebo bulteriér zůstane přítelem člověka, nebo zda se z něho stane zabiják“.

V některých případech jsou psi záměrně cvičeni, aby se z nich stali zabijáci. Mezi metody cvičitelů údajně patří bití, hladovění, a dokonce „nácvik zabíjení“, při kterém je pes cvičen, aby zaútočil na figurínu a roztrhal ji. Dalším krokem je to, že psa přimějí, aby zaútočil na slabší psy, u nichž je jisté, že je zabije. Když je výcvik u konce, pes je připraven pro psí zápasy, které se konají pro potěchu sázkařů a krvežíznivých fanoušků.

Bible jasně uvádí Boží názor na kruté zacházení se zvířaty. Říká: „Spravedlivý pečuje o duši svého domácího zvířete, ale projevy milosrdenství ničemných jsou kruté.“ (Přísloví 12:10) Ti, kdo se chtějí líbit Bohu, nezacházejí se zvířaty sadisticky. Můžeme mít radost z toho, že v Božím novém světě už nikdo nebude cvičit zvířata, aby se z nich stali zabijáci — ať už pro sport nebo z jiného důvodu. (Žalm 37:9–11)