Pozorujeme svět

Vzácná orchidej zachráněna před vyhynutím

V Británii donedávna ve volné přírodě rostl jediný exemplář střevíčníku pantoflíčníku (Cypripedium calceolus). Celých padesát let byl střežen 24 hodin denně, aby ho nikdo neukradl. Nádherná orchidej s červenohnědými a žlutými květy byla od doby královny Viktorie tak oblíbená, že ji do poloviny minulého století lidé „vytrhali až k smrti“ a zbyla pouze jedna rostlina. Botanikové se snažili z této rostliny, která roste v hrabství North Yorkshire, vypěstovat sazeničky. Přirozené opylení ale nebylo možné, protože tato orchidej kvete velmi vzácně. Na počátku devadesátých let však vědci v Královské botanické zahradě v Kew v Londýně objevili metodu nazvanou mikropropagace, díky níž je možné vypěstovat nové rostliny ze semen získaných ručním opylením květů. Tyto rostliny pak byly vysazeny ve svém přirozeném vápencovém prostředí a podařilo se dosáhnout toho, že nyní v severní Anglii roste asi 200 až 300 exemplářů střevíčníku pantoflíčníku. Jak udává londýnský list The Independent, jedno takové naleziště je přístupné veřejnosti, ostatní však jsou tajná, aby se zajistila bezpečnost orchidejí. List dále píše, že „se vědci nyní snaží o to, aby rostliny byly dostatečně odolné proti škůdcům a houbám“.

 Alergie na lidi

„Mnoho zvířat je alergických na lidi,“ napsaly německé noviny Leipziger Volkszeitung. Jak se zde uvádí, Německé sdružení pro alergii a astma (DAAB) nedávno oznámilo, že „pobyt ve společnosti člověka vyvolá u jednoho z dvaceti domácích zvířat typické příznaky alergie, jako je vyrážka nebo neustálé kýchání“. Nejčastější příčinou jsou šupinky lidské kůže a výkaly roztočů, kteří se jimi živí. Pokud se zvíře stále škrábe, olizuje nebo si vytrhává srst, přestože nemá blechy, je to znamením toho, že je alergické na lidi. Alergie se potvrdí, zlepší-li se stav při změně prostředí nebo za nepřítomnosti vlastníka zvířete. U zvířat mohou vyvolat alergii také některé potraviny a pyl. Sdružení DAAB například zjistilo, že v posledních letech došlo ke zvýšení počtu případů, kdy koně mají sennou rýmu.

Jak se pozná „pořádný chlap“?

Chlapci „si stále myslí, že když budou vynikat ve sportu, nosit značkové oblečení a nebudou mít žádného důvěrného přítele, je to znamení toho, že jsou ‚pořádní chlapi‘, zatímco o tvrdé práci si myslí, že je ‚pod úroveň pořádného chlapa‘,“ píší londýnské noviny Independent. „Chlapci uznávají spolužáky, kteří ovládají druhé a mluví vulgárně. Dospívající, kteří se tomuto stereotypu nepřizpůsobí, riskují, že se stanou terčem šikanování anebo že budou považováni za homosexuály.“ Birkbeckova fakulta při Londýnské univerzitě provedla na 12 londýnských školách průzkum, který zahrnoval chlapce ve věku 11 až 14 let. Chlapci „přiznávali, že když si hrají na ‚tvrdého chlapa‘, často se potom cítí osamoceni a mají strach otevřeně se projevit,“ uvádějí noviny. Profesor Stephen Frosh, který průzkum řídil, řekl: „Chlapci potřebují jasně slyšet, že být mužem neznamená být bezohledný a maskovat či potlačovat své pocity.“

Červený kříž pod palbou kritiky

Těsně po událostech 11. září americký Červený kříž začal vybírat finanční dary a také vybízel lidi, aby darovali krev. Podařilo se mu tak nashromáždit asi 850 milionů dolarů a 400 000 krevních jednotek. Zatímco sbírka byla uskutečněna rychle, předání darů potřebným lidem už tak rychlé nebylo. „Americký Červený kříž měl humanitární prostředky rozdělit rodinám těch, kteří byli postiženi útoky, ale otálel s tím,“ píší The Washington Times. „Tyto prostředky byly použity na programy, které s událostmi 11. září nesouvisely,“ a velká část z nich byla dána stranou na „dlouhodobé projekty, jako je například program zmrazování krve, psychoterapie a pro případ budoucích útoků“. Nashromážděné krve bylo potřeba jen málo. Protože je použitelná pouze 42 dní, je nyní už „zbytečná a musí být spálena,“ píše se v článku. Noviny napsaly, že správní rada Červeného kříže se stala terčem silné kritiky a musela sesadit svou prezidentku. Koncem ledna roku 2002 pak rada oznámila, že oběti katastrofy 11. září dostanou 90 procent nashromážděných prostředků.

Smrtonosné přírodní pohromy

„Přírodní pohromy v roce 2001 způsobily smrt nejméně 25 000 lidí, což je více než dvojnásobek počtu v předešlém roce,“ udává agentura Reuters. Podle největší světové zajišťovny Munich Re, ztráty dosáhly 36 miliard dolarů, což jsou mnohem větší ztráty než při útocích 11. září ve Spojených státech. Došlo k 700 větších katastrof, přičemž dvě třetiny z nich byly bouře a povodně. Extrémní povětrnostní podmínky jsou připisovány pokračujícím globálním klimatickým změnám. „Lesní požáry v Austrálii, záplavy v Brazílii a Turecku, sněhové kalamity ve střední i jižní Evropě a tajfun v Singapuru, který meteorologové považovali za vyloučený, to všechno jsou signály toho, že existuje spojitost mezi klimatickými změnami a rostoucím množstvím přírodních pohrom,“ uvedla společnost Munich Re. Poznamenala, že rok 2001 byl druhý nejteplejší rok od doby, kdy se vedou záznamy, což je asi 160 let. Nejvíce obětí způsobila zemětřesení — jen v lednu při zemětřesení v Indii zahynulo více než 14 000 lidí. Dohromady došlo v průběhu roku k 80 větším zemětřesením.

Bezpečnostní pásy zachraňují životy

„Jestliže se spolujezdec na zadním sedadle nepřipoutá, pětinásobně tím zvýší riziko, že připoutaný cestující na předním sedadle bude při srážce usmrcen,“ uvádí londýnský list The Guardian. Výzkumníci na Tokijské univerzitě prozkoumali záznamy z více než 100 000 automobilových nehod, k nimž došlo v Japonsku v průběhu pěti let. Zjistili, že téměř v osmdesáti procentech případů bylo možné úmrtím cestujících na předních sedadlech předejít, kdyby spolujezdec vzadu byl také připoután. Dojde-li k nehodě, nepřipoutaný spolujezdec je vymrštěn dopředu takovou silou, že pasažér na předním sedadle je v mnohem větším ohrožení, že bude vážně, nebo dokonce smrtelně zraněn. I když používání bezpečnostních pásů na zadním sedadle je v Británii povinné od roku 1991, průzkumy ukazují, že v průměru 40 procent dospělých je stále ještě nepoužívá.

Znečištěné ovzduší v Asii

„V důsledku znečištěného ovzduší v Indii ročně umírá 40 000 lidí,“ píše ekologický časopis Down to Earth. Výzkum, který provedla Světová banka a stockholmský Institut životního prostředí, ukázal, že znečištění ovzduší v Asii vysoko převyšuje znečištění v Evropě a Americe dohromady a je odpovědné za tisíce úmrtí v Soulu, Pekingu, Bangkoku, Jakartě a Manile. Například v Manile umírá více než 4 000 lidí ročně na nemoci dýchacích cest a 90 000 trpí těžkou chronickou bronchitidou. V Pekingu a Jakartě je úmrtnost ještě vyšší. Problém je připisován „používání nekvalitních paliv, neefektivním metodám výroby energie, vozidlům ve špatném technickém stavu a dopravním zácpám,“ říká časopis.

Přechod na euro — zlatý důl?

Když se přešlo na euro, italská katolická církev toho využila a zaokrouhlila ceny nahoru, aby kompenzovala klesající příspěvky, píše Corriere della Sera. Římské vikářství zaslalo všem svým farnostem oběžník, v němž se hovoří o „úpravě cen. Mše, která dříve stála 15 000 lir, nyní podraží na 10 euro (19 363 lir). Maximální příspěvek za svatbu, který předtím činil 450 000 lir, nyní vzroste na 270 euro (523 000 lir).“ V oběžníku se zdůrazňuje, že „tento poplatek za svatbu se vztahuje na ty, kdo nepatří do farnosti, zatímco farníci mohou přispět podle svého uvážení, stejně jako je tomu v případě křtů a pohřbů“. Přesto však kněží v Římě stále zápasí s problémem, že kostelní pokladničky jsou depresivně prázdné. Je to způsobeno „určitou lakotou ze strany věřících a také poklesem návštěvnosti [kostelů],“ píší noviny.