Pozorujeme svět

Umělé hmyzí oči

Podle novin The Australian „NASA zakoupila pro sondu na Mars umělé hmyzí oči, které vytvořili australští vědci“. Vědci z Australské národní univerzity vytvořili tyto umělé senzory podle očí kobylky. Ve zprávě se říká, že pracovníci biorobotické laboratoře této univerzity věnovali „řadu let pozorování toho, jak kobylky, včely a vážky používají svůj zrak při letu. Vyvodili zákonitosti, jimiž se létání řídí, a nalezli algoritmy, díky kterým je budou moci napodobit.“ Tyto umělé oči chce NASA umístit na malou sondu, která bude „kroužit nad skalnatým povrchem Marsu, aniž by do něčeho narazila, přesně jako to dělá hmyz“. Pokud se to podaří, bude sonda „zkoumat vrstvení hornin v největším kaňonu sluneční soustavy — Valles Marineris, který je 4 000 kilometrů dlouhý a 7 kilometrů hluboký. Cílem je odhalit geologickou historii rudé planety.“

 Kosatky přitahuje jiný dialekt

„Jak dokáže kosatka, která celý život tráví v rámci jedné rodinné skupiny, předejít příbuzenskému křížení?“ ptají se kanadské noviny The Vancouver Sun. „Na základě sedmi let genetického výzkumu a 340 vzorků DNA kosatek z Britské Kolumbie a Aljašky zkušený vědec Lance Barrett-Lennard, který pracuje ve Vancouver Aquarium, zjistil, že samice se páří výlučně se samci z jiných rodinných skupin“, ale pouze v rámci místní populace. U kosatek „neexistují žádné doklady o příbuzenském křížení,“ říká tento vědec. „Téměř všechny se páří mezi rodinnými skupinami, které komunikují jiným ‚dialektem‘.“ Článek dodává, že „kosatky si vybírají partnery, kteří jsou příbuzensky co možná nejvzdálenější, a při tom se řídí poslechem jejich zvukových projevů neboli ‚dialektu‘, přičemž si vybírají partnera, který má dialekt co možná nejodlišnější“.

Sledování velkého bílého žraloka

„Největší dravá ryba, velký bílý žralok, byl sledován satelitem a zjistilo se, že migruje tisíce kilometrů přes otevřený oceán,“ říká londýnský list The Daily Telegraph. Toto zjištění, které bylo publikováno v časopise Nature, změnilo dřívější názory na chování tohoto druhu žraloka. Velký bílý žralok se sice vyskytuje na celém světě, ale předpokládalo se, že se pohybuje podél pobřeží, kde loví tuleně a lachtany, a nikdy se příliš nevzdaluje od svého domovského území. Když však nedávno výzkumníci z Kalifornie označkovali čtyři samce a dvě samice, zjistili, že se jeden žralok dostal až k Havajským ostrovům, které jsou vzdáleny 3 700 kilometrů od pobřeží Kalifornie, a denně překonal vzdálenost nejméně 70 kilometrů. Ze studie také vyplynulo, že tito žraloci se u pobřeží jen zřídka potápějí do větší hloubky než 30 metrů, ale na otevřeném moři se někdy dostávají velmi hluboko.

Hospodářské problémy postihují i kliniky

Kvůli hospodářským problémům spojeným s prudkým poklesem hodnoty argentinské měny se mnoho Argentinců ocitlo v nemocnicích nebo ambulancích se zdravotními problémy spojenými se stresem. Podle listu Clarín jsou nyní tyto instituce přetížené. Ke zdravotním problémům patří „bolesti hlavy, vysoký krevní tlak, vředy, gastritida, nespavost a úzkost“. Jeden specialista uvedl, že někteří lidé ztrácejí vědomí „bez zjevných neurologických příčin“. Během několika dnů se na jedné klinice počet vyšetření kvůli potížím spojeným se stresem, depresí a fobiemi zvýšil o 300 procent. Lékaři a zdravotní sestry se museli potýkat nejen s přeplněnými čekárnami, ale také s pacienty, kteří byli kvůli finanční krizi rozzlobení. Někteří z nich navíc lékaře a sestry fyzicky napadli. Jedna sestra dokonce dostala ránu do hlavy.

Nejrychlejší horská dráha

„Nejrychlejší horská dráha byla otevřena v zábavním parku Fujikyu Highland,“ uvádí japonský list IHT Asahi Šimbun. „Během dvou sekund po startu dosáhne rychlosti 172 kilometrů za hodinu, takže to není nic pro bázlivé lidi. Máte pocit, jako byste byli vystřeleni raketou. Při jízdě je člověk vystaven takovému přetížení jako piloti vojenských stíhaček.“ Heith Robertson, vedoucí projekce ve firmě, která dráhu stavěla, řekl: „Letadlo při startu může dosáhnout přetížení 2,5 g [2,5krát větší, než je zemská přitažlivost]. Tady dosahujeme 3,5 g.“ Vozíky na této horské dráze se pohybují na „kolech z malých letadel“ a dráha je poháněna třemi vzduchovými kompresory o výkonu 50 000 koňských sil, což je „srovnatelné s malou raketou“.

Srdeční nemoci způsobené tabákem

„Zkušení kardiologové [v Indii] říkají, že stoupá výskyt onemocnění koronárních tepen,“ uvádí agentura Mumbai Newsline. „Podle doktora Ashwina Mehty, přednosty kardiologie v nemocnici Jaslok, mají Indové k onemocněním srdce genetickou dispozici.“ Obzvlášť znepokojující je to, že „srdeční potíže v důsledku kouření“ má stále více mladých lidí. Doktor P. L. Tiwari, kardiolog z Bombajské nemocnice, je přesvědčený, že pokud se nepodniknou radikální kroky, Indie jednoho dne bude mít světové prvenství v počtu pacientů se srdečními chorobami. Deník The Times of India píše, že v sousedním Bangladéši kouří více než 70 procent mužů ve věku mezi 35 až 49 lety a že „s klesajícími příjmy počet kuřáků stoupá“. Každý kuřák průměrně „utratí za cigarety více než dvojnásobek toho, kolik průměrný obyvatel vydá na oblečení, bydlení, zdravotní péči a vzdělání dohromady“. Odhaduje se, že deset a půl milionu podvyživených lidí v této chudé zemi by mělo dostatek jídla, pokud by za peníze, které utratí za tabák, kupovali potraviny.

Zájem o výškové budovy trvá

„Zřícení newyorských Dvojčat vyděsilo architekty a inženýry, kteří si tak uvědomili hrozivé souvislosti,“ uvádí časopis U.S.News and World Report. „Navzdory přechodné obezřetnosti zájem o mrakodrapy stále trvá.“ Jedním z důvodů je to, že v některých oblastech je pozemků málo a jsou velmi drahé. Navíc města chtějí mít něco, čím by se mohla pochlubit. Supervysoké budovy „dodávají městu na významnosti a jsou považovány za známku pokroku,“ říká William Mitchell, děkan fakulty architektury a plánování při Technologickém institutu v Massachusetts. Architekti však diskutují o tom, jak budovám zajistit větší bezpečnost. Pevnost staveb lze zvýšit stěnami a okny, které jsou odolné vůči výbuchům, čímž se však zvyšuje váha stavby a její cena. Stavební zákony v Číně vyžadují, aby každé patnácté patro bylo otevřené a sloužilo jako únikové. Podle stavebních zákonů jiných zemí musí být v budově jednak výtah, který sahá od nejnižšího až do nejvyššího patra a je vyhrazen pouze pro hasiče, a jednak schodiště, kde je udržován vyšší tlak vzduchu, čímž se zabrání vniknutí kouře. Architekti šanghajského Světového obchodního centra, které se možná stane nejvyšší budovou světa, již zvláštní bezpečnostní opatření do svého projektu zahrnuli.

Hluk z okolního prostředí a poruchy sluchu

„Každé páté školou povinné dítě a každý třetí dospělý člověk v Polsku má problémy se sluchem,“ uvádí polský týdeník Polityka. Průzkumy ukázaly, že nejškodlivější je dopravní hluk, hlasitý provoz audio a video zařízení a hluk ze spotřebičů v domácnosti. Zpráva o stavu životního prostředí uvedla, že kvůli nárůstu dopravy ve Varšavě dosáhla hladina hluku na jedné z hlavních ulic sto decibelů. Křik dětí při hře má stejnou hlasitost. Zesilovače na diskotékách mohou dosáhnout až 120 decibelů, tedy těsně pod prahem bolestivosti, což je 130 až 140 decibelů. Odborníci říkají, že tyto silné zvuky jsou přímou příčinou poruch sluchu. Profesor Henryk Skarżyński, otolaryngolog v Institutu fyziologie a patologie sluchu, uvádí: „Poruchy sluchu mají za následek závažné sociální potíže. Lidé s těmito poruchami se snadno podráždí, mají problémy s učením [a] hůře se učí cizí jazyky.“