Záhadné slapové proudy v Evrípu

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V ŘECKU

NA VÝCHODNÍ straně Řecka blízko města Chalkida leží ostrov Évvoia, který je od pevniny oddělen úžinou. Tato úžina se nazývá Evrípos. Je osm kilometrů dlouhá a její šířka kolísá od čtyřiceti metrů až po jeden a půl kilometru. V nejmělčím místě je pouze šest metrů hluboká. Název Evrípos znamená „rychlý proud“ a dobře vystihuje, že zde bývá silný proud, který často dosahuje rychlosti skoro dvacet kilometrů za hodinu. Je však překvapivé, že někdy je proud slabý a během dne opakovaně změní svůj směr, nebo se dokonce úplně zastaví. Mnozí návštěvníci Chalkidy přicházejí na jeden most nad úžinou, aby tento neobvyklý slapový jev pozorovali.

K přílivu a odlivu dochází působením gravitace Slunce a Měsíce na světové oceány. Proto se tyto slapové pohyby mění v závislosti na postavení Země vzhledem ke Slunci a Měsíci. Když je Měsíc v novu, jsou Slunce i Měsíc na stejné straně Země. Při úplňku je každé těleso na opačné straně Země. V obou případech působí Slunce i Měsíc současně a příliv je nejvyšší.

V úžině Evrípos obvykle dochází ke dvěma přílivům a dvěma odlivům během dvaceti čtyř hodin. Voda se pohybuje jedním směrem šest hodin a třináct minut, krátce se zastaví, a potom proudí opačným směrem. Toto se pravidelně opakuje během dvaceti tří nebo dvaceti čtyř dnů lunárního měsíce. Avšak během zbylých čtyř nebo pěti dnů lunárního měsíce dochází k neobvyklým jevům. Některé dny voda proudí jen jedním směrem, ale jindy změní směr až čtrnáctkrát denně.

 Snahy vysvětlit tento jev

Tento záhadný jev upoutává pozornost lidí již tisíce let. Podle populární tradice se zde ve čtvrtém století př. n. l. utopil Aristoteles, když se ze zoufalství, že tento rébus nedokázal rozluštit, vrhl do vln. Ve skutečnosti k ničemu takovému nedošlo, protože ve svém díle Meteorologica se pokusil tuto hádanku vysvětlit. Napsal: „Zdá se, jako by moře proudilo touto úzkou štěrbinou kvůli tomu, že je obklopena suchou zemí. Proud se pohybuje z menší vodní nádrže do větší z toho důvodu, že pevnina se pohybuje sem a tam.“ Aristoteles se mylně domníval, že pevnina se pohybuje vlivem mořských vln a vlivem zemětřesení, která se v těchto oblastech často vyskytují. Asi o sto let později si však řecký astronom Erastothenés všiml, že „na každé straně [úžiny] má moře jinou výšku“. Domníval se, že proudy vznikají kvůli rozdílné výšce obou břehů.

Proč zde k výkyvům slapových proudů dochází, se přesně neví ani dnes. Zdá se však, že pravidelné proudění vody vzniká v důsledku rozdílu výšky vodní hladiny na obou koncích úžiny. Rozdíl může být až čtyřicet centimetrů a z mostu u Chalkidy je dokonce viditelný.

Čím je rozdíl způsoben?

Jak by se dal rozdíl ve výšce hladiny vysvětlit? Z východního Středomoří se sem dostává slapový proud, který se u ostrova Évvoia rozdělí na dvě větve. Západní větev proudí do úžiny od jihu. Východní větev však musí ostrov obejít, než se dostane do úžiny od severu. Tato cesta je delší a tak se východní proud dostává do Evrípu asi o hodinu a čtvrt později. V důsledku těchto okolností může být hladina moře a také tlak vody na jedné straně úžiny vyšší než na druhé. Vyšším tlakem vody se síla pravidelných proudů v Evrípu ještě zvětšuje.

Jak ale vznikají nepravidelné proudy? Během první a poslední čtvrti měsíční fáze se gravitační síla Slunce a Měsíce nesčítá, ale obě síly působí proti sobě. Měsíc vyvolává odliv, zatímco Slunce vyvolává příliv. Výsledkem je to, že rozdíl ve výšce mořské hladiny mezi severním a jižním koncem úžiny je menší. Proto je i síla proudu menší. Když navíc začne foukat vítr, proud se zastaví úplně.

O tomto záhadném chování slapových proudů by se toho samozřejmě dalo říci mnohem víc. Pokud někdy budete v Řecku, přijeďte na Évvoiu, abyste osobně mohli pozorovat tento fascinující jev v Evrípu.

[Mapy na straně 12 a 13]

(Plně formátovaný text — viz publikaci)

STŘEDOZEMNÍ MOŘE

EGEJSKÉ MOŘE

ÉVVOIA

Chalkida

úžina Evrípos

ŘECKO

ATÉNY

[Podpisek]

Mountain High Maps® Copyright © 1997 Digital Wisdom, Inc.

[Obrázek na straně 13]

Letecký pohled na úžinu Evrípos