Pozorujeme svět

„Sny o zbohatnutí“

Agresivní reklamní kampaně svedly mnoho chudých lidí k víře, že od chudoby je osvobodí hazardní hry, přestože šance vyhrát větší obnos peněz je vlastně velmi malá, uvádí list Times of Zambia. V článku se píše, že „reklamy na propagaci loterií vzbuzují v lidech sny o zbohatnutí, blahobytu a o rychlé cestě k bezproblémovému životu,“ zatímco „se zřídka mluví ... o tom, jak zanedbatelně malá je možnost vyhrát“. Autor článku dospěl k tomuto závěru: „Ať se proti tomu předkládají jakékoli argumenty, hazardní hraní je loupeží za bílého dne a v každé morální společnosti by mělo být postaveno mimo zákon.“

 Strach ze tmy

„Dnešní děti mají ze tmy větší strach než děti z generace jejich rodičů. Tráví totiž více času při umělém osvětlení, a tak se jen zřídka ocitnou v úplné tmě,“ uvádí zpráva v londýnském listu The Times. Psycholog a spisovatel Aric Sigman při analýze výzkumného programu zjistil, že téměř dvě třetiny dětí ve věku do deseti let chtějí spát při rozsvícené stolní lampě. Doktor Sigman tvrdí, že když děti nejsou vystavovány tmě — a to se týká i doby, kdy jsou v noci v posteli —, potlačuje se tím jejich představivost. „Dětská představivost potřebuje prostor k tomu, aby se mohla rozvíjet,“ podotýká se ve zprávě. „Pro děti může být velmi podnětné hrát si ve tmě, protože si tak vytvářejí jedinečné myšlenkové obrazy.“ Dnes však „televize, filmy a počítačové hry vtiskávají do mysli dětí hotové obrazy“, které je děsí. Doktor Sigman říká: „Více číst a méně se dívat na televizi může znít jako otřepaná fráze, ale je potřeba to opakovat stále znovu.“

Antarktické pobřežní ledovce se lámou

Národní středisko pro výzkum sněhu a ledu při Coloradské univerzitě uvedlo, že od konce ledna roku 2002 se ve východní části Antarktického poloostrova během 35 dní rozlámala část Larsenova pobřežního ledovce o rozloze 3,25 čtverečního kilometru. Staly se z ní tisíce plovoucích ker. Převážná část Antarktidy je obklopena silnými ledovcovými deskami. Ledovcové desky na tomto poloostrově se rozpouštějí v důsledku oteplování, ke kterému dochází od konce čtyřicátých let 20. století. Pobřežní ledovec pluje na hladině, a proto se při jeho rozpadu mořská hladina příliš nezvýší. Problém je však v něčem jiném. „Šelfové ledovce fungují jako hradba neboli brzda pohybu pevninských ledovců,“ uvádí se ve zprávě. „Když šelfový ledovec zmizí, pevninské ledovce ... mohou do oceánu tlačit více ledu.“ Příčiny oteplování nejsou zcela jasné a údaje mohou být zavádějící. Zdá se, že kromě tohoto poloostrova „nedochází k celkovému oteplování Antarktidy,“ píše list The New York Times. Vědci dokonce zjistili, že za posledních 35 let se tento kontinent vlastně ochladil.

Čínský vesmírný program

BBC News uvádí, že 1. dubna 2002 po týdenním letu úspěšně přistála ve Vnitřním Mongolsku Šendžo III., čínská raketa bez lidské posádky. Na palubě byl „umělý člověk“, figurína vybavená senzory na monitorování teploty a hladiny kyslíku. Cílem bylo otestovat systémy zajišťující potřebné podmínky pro budoucí lidskou posádku. Čínští odborníci, kteří pracují na vesmírném programu, oznámili, že pilotovaný let by se měl uskutečnit nejpozději v roce 2005. Ve zprávě se říká, že „dlouhodobým cílem tohoto programu je dostat do roku 2010 lidi na Měsíc“.

Andulkám se líbí ostré barvy

Podle čeho si andulky vybírají partnera? Může to záležet na tom, jak barevné má peří. Jejich peří totiž obsahuje chemickou látku, která pohlcuje ultrafialové záření, a pak jej vyzařuje v jiné vlnové délce, což vede k tomu, že peří žlutočerveně fluoreskuje. Doktor Justin Marshall a jeho kolegové z Queenslandské univerzity v Austrálii nanesli na peří divokých andulek opalovací krém, čímž fluorescenční efekt potlačili. „Nevýrazní ptáci byli pro příslušníky opačného pohlaví méně atraktivní,“ uvádí list The Sydney Morning Herald. Podle doktora Marshalla je intenzivní fluorescence pravděpodobně znamením, že se jedná o vysoce kvalitního ptáka. Fluoreskující látky se sice vyskytují i u některých jiných tvorů, ale dr. Marshall uvedl, že toto je „první prokázané použití fluorescence v živočišné říši,“ píše Herald.

Ohrožení lvi

„Ve velké části Afriky lvi brzy vyhynou,“ píše časopis New Scientist. K vytvoření 100 plodných párů, což je dostatečné množství, aby se předešlo příbuzenskému páření, je zapotřebí populace 500 až 1 000 jedinců. Světová unie pro ochranu přírody uvádí, že populace lvů v západní a střední Africe tohoto počtu zdaleka nedosahuje. „Je to velmi vážná situace,“ říká Hans Bauer z Leidenské univerzity v Nizozemsku. „Není zde ani jedna populace, o které bychom měli jistotu, že přežije.“ Hlavní příčinou tohoto poklesu je zásah člověka do přirozeného prostředí těchto zvířat. Lvi potřebují k lovu velké území — až 200 čtverečních kilometrů na jednoho samce. „Lev je klíčovým živočišným druhem,“ upozorňuje Bauer. „Je to varovný signál. Skutečnost, že nyní jsou ohroženi lvi, může znamenat, že během dvaceti až třiceti let budou ohroženy i jiné druhy.“

Nebezpečná solária

„U návštěvníků solárií je dvakrát vyšší pravděpodobnost vzniku kožní rakoviny, přičemž zvláště ohroženi jsou mladí lidé,“ uvádí londýnský list The Guardian. Profesorka Margaret Karagasová z Dartmouthské lékařské fakulty ve státě New Hampshire v USA vedla pohovor s 1 500 lidmi ve věku od 25 do 74 let. U více než poloviny z nich byla nedávno diagnostikována rakovina kůže. Pravděpodobnost vzniku rakoviny stoupala „do padesáti let věku až o 20 procent na každých deset let, kdy dotazovaný chodil do solária,“ píše list The Times of London. Profesorka Karagasová říká: „Horské slunce vysílá světlo podobné slunečnímu, ale je to intenzivní, koncentrovaná dávka ultrafialového záření.“ V současnosti umírá v Británii na rakovinu kůže třikrát více lidí než v 60. letech 20. století a ve Skotsku je to čtyřikrát tolik. Odborníci vidí příčinu v tom, že lidé se více vystavují ultrafialovému záření při opalování a více používají horské slunce. „Žádné opalování není bezpečné,“ řekl mluvčí programu pro výzkum rakoviny. „Snědá barva pokožky je v podstatě reakcí těla na poškození DNA.“

Ohrožené zásobárny vody

Kanadské noviny The Toronto Star uvádějí, že polovina světové populace je závislá na sladkovodních horských ekosystémech. Horstva, která jsou ve zprávě OSN označena jako „světové zásobárny vody“, jsou vážně ohrožena. Podle citovaných novin škodlivě působí „klimatické změny, znečištění, ozbrojené konflikty, růst populace, odlesňování pro zemědělské účely, těžba nerostů a cestovní ruch“. Zpráva upozorňuje, že „tento proces povede k dalším záplavám, sesuvům půdy a hladu“.

Závislost na alkoholu

Podle londýnského listu The Independent je každý třináctý obyvatel Británie závislý na alkoholu. To znamená, že tato závislost „je dvakrát častější než závislost na drogách nebo na lécích vázaných na předpis“. Počet úmrtí, které přímo souvisely s nadměrným pitím alkoholu — včetně srdečních nemocí, cirhózy jater a otravy alkoholem —, vzrostl v letech 1994 až 1999 skoro o 43 procent. Počet nehod zaviněných řízením pod vlivem alkoholu se zvýšil z 10 000 v roce 1998 na 11 780 v roce 2000 a byl příčinou každého sedmého úmrtí na silnici. Šedesát procent zaměstnavatelů má potíže se zaměstnanci, kteří příliš pijí, a 40 procent těch, kdo se dopustili násilného trestného činu, bylo pod vlivem alkoholu. Eric Appleby, ředitel britské dobročinné instituce Alcohol Concern, řekl: „Obrovský rozsah a škála problémů, jež se týkají lidského zdraví, vztahů a financí, nemluvě o dopadu na veřejné služby, ... zdůrazňuje potřebu okamžité a jednotné akce.“