Zastavíme šíření AIDS? Pokud ano, jakým způsobem?

EPIDEMII AIDS mnoho afrických zemí nějakou dobu popíralo. O tomto námětu lidé neradi mluví. V poslední době je však snaha poučit zvláště mladé lidi a podnítit otevřenou diskusi. Nicméně toto úsilí má jen částečný úspěch. Způsob života a zvyky lidí jsou totiž hluboce zakořeněné a je těžké je změnit.

Pokrok v medicíně

Vědci již získali o HIV mnoho informací a vyvinuli léky, které mnoha nemocným prodlouží život. Nyní se používá kombinace nejméně tří antiretrovirových léků, která je velmi účinná.

Těmito léky se AIDS vyléčit nedá, ale podařilo se jimi snížit procento úmrtnosti HIV pacientů, a to zvláště v rozvinutých zemích. Mnoho lidí zdůrazňuje, že je důležité dodávat tyto léky do rozvojových zemí. Jsou však drahé a většina obyvatel rozvojových zemí na ně nemá prostředky.

Tím se dostala do popředí otázka, zda je finanční zisk důležitější než lidský život. Ředitel brazilského programu  HIV/AIDS dr. Paulo Teixeira o této situaci řekl: „Nemůžeme připustit, aby kvůli zisku, který mnohonásobně převyšuje to, co běžně vydělávají farmaceutické firmy, byly tisíce lidí ponechány svému osudu, protože nemají dostatek léků, jež by jim pomohly přežít.“ Ředitel dodal: „Mimořádně mi záleží na tom, aby etické a humánní hledisko mělo přednost před komerčními zájmy.“

Několik zemí se rozhodlo obejít některé patenty velkých farmaceutických společností a vyrábět nebo dovážet mnohem levnější generickou verzi určitých léků. * Jedna studie ukázala, že „minimální zjištěné ceny [generických léků] byly o 82 % nižší než cena, za jakou  se prodávají na americkém trhu,“ píše se v časopise South African Medical Journal.

Překážky v léčbě

Velké farmaceutické společnosti časem začaly rozvojovým zemím nabízet léky proti AIDS za daleko nižší cenu. Očekávalo se, že tak budou moci léky využít i mnozí další lidé. Avšak k tomu, aby tyto léky byly v rozvojových zemích skutečně dostupné, je třeba ještě překonat velké překážky. Finanční stránka stále zůstává jednou z nich. Ačkoli je cena léku výrazně nižší, rozhodně si jej většina těch, kdo lék potřebují, nemůže koupit.

Dalším problémem je to, že léčba není snadná. Mnoho tablet je třeba brát denně a v určitou dobu. Když se lék neužívá správným způsobem nebo když je léčba přerušena, mohly by se vyvinout kmeny HIV, které jsou na léky rezistentní. Zajistit dodržování přesného dávkování v podmínkách, kde je nedostatek jídla, čisté pitné vody a kde zdravotnická zařízení jsou nevyhovující, není snadné.

Mimo to je nutné stav léčených pacientů průběžně sledovat. Vznikne-li rezistence, je třeba změnit kombinaci léků. K tomu je zapotřebí mít zkušené zdravotníky a provádět testy, které jsou drahé. Navíc léky mají vedlejší účinky.

Na pomoc rozvojovým zemím byl v červnu 2001 na zvláštním setkání Valného shromáždění OSN, které se zabývalo problematikou AIDS, podán návrh na zřízení Globálního fondu pro zdraví. Odhadovalo se, že je zapotřebí asi sedm až deset miliard dolarů. Slíbené částky však zdaleka nedosahují potřebné sumy.

Vědci jsou pevně přesvědčeni, že se jim podaří najít vhodnou vakcínu, a různé vakcíny se již v několika zemích testují. Ale i kdyby toto úsilí bylo úspěšné, bude trvat ještě několik let, než bude vývoj vakcíny dokončen a než bude otestována a schválena pro všeobecné použití.

V některých zemích jako například v Brazílii, Thajsku a Ugandě mají léčebné programy pozoruhodný úspěch. V Brazílii se pomocí místního léku podařilo snížit procento úmrtí na AIDS o polovinu. Botswana, malá země, která má dostatek finančních prostředků, se snaží opatřit antiretrovirové léky pro všechny své obyvatele, kteří to potřebují, a snaží se také zajistit i nezbytná zdravotnická zařízení.

Vítězství nad AIDS

Epidemie AIDS se od ostatních epidemií liší v jednom závažném ohledu. Lze jí předejít. Pokud lidé budou ochotni jednat podle biblických zásad, potom se v mnoha — a možná ve všech — případech nákaze vyhnou.

Biblická morální měřítka jsou jasná. Lidé, kteří nejsou v manželství, by se měli zdržovat pohlavních styků. (1. Korinťanům 6:18) Ti, kdo jsou v manželství, by měli být svému partnerovi věrní a měli by se vyvarovat cizoložství. (Hebrejcům 13:4) K ochraně před HIV slouží i to, když se člověk v souladu s biblickou výstrahou zdržuje krve. (Skutky 15:28, 29)

Pro lidi, kteří již HIV infekci mají, může být velkou radostí a útěchou Boží slib, že svět má být brzy bez nemocí. Když lidé poznají Boží požadavky a přizpůsobí se jim, budou z tohoto slibu mít užitek.

Bible nás ujišťuje, že všechny problémy lidstva včetně nemocí jednou skončí. Tento slib je zapsaný v knize Zjevení: „Slyšel jsem silný hlas z trůnu, jak říká: ‚Pohleď, Boží stan je s lidmi, a bude s nimi přebývat a oni budou jeho lidem. A sám Bůh bude s nimi. A setře jim každou slzu z očí a smrt již nebude a nebude již ani truchlení ani křik ani bolest. Dřívější věci pominuly.‘“ (Zjevení 21:3, 4)

Toto ujištění se netýká jen těch lidí, kteří si mohou koupit drahé léky. Prorocký slib z 21. kapitoly knihy Zjevení je potvrzen u Izajáše 33:24: „Žádný usedlík neřekne: ‚Jsem nemocný.‘“ Všichni lidé, kteří potom budou žít na zemi, budou dodržovat Boží zákony a budou se těšit dokonalému zdraví. AIDS a další nemoci budou patřit minulosti.

[Poznámka pod čarou]

 [Rámeček a obrázky na straně 9 a 10]

TO JE SKUTEČNÉ VYLÉČENÍ, PO JAKÉM JSEM TOUŽILA

Žiji v jižní části Afriky a je mi dvacet tři let. Pamatuji si na ten den, kdy jsem se dozvěděla, že jsem HIV pozitivní.

Lékař nám to řekl, když jsem byla s mamkou v jeho ordinaci. Byla to nejsmutnější zpráva, jakou jsem ve svém životě slyšela. Cítila jsem zmatek. Nemohla jsem tomu uvěřit. Myslela jsem si, že to snad je laboratorní chyba. Nevěděla jsem, co mám říct a co mám dělat. Chtělo se mi plakat, ale nebyla jsem toho schopná. Lékař začal s mamkou mluvit o antiretrovirových lécích a dalších věcech, ale já byla natolik šokovaná, že jsem nic nevnímala.

Uvědomila jsem si, že mě mohl nakazit někdo z univerzity, na které jsem studovala. Hrozně jsem toužila promluvit si s někým, kdo by mou situaci chápal, ale nedokázala jsem si na nikoho takového vzpomenout. Zaplavil mě pocit bezcennosti a selhání. Ačkoli mě moje rodina podporovala, byla jsem bezmocná a vyděšená. Jako mnoho jiných mladých lidí, i já jsem měla spoustu toužebných přání. Do ukončení bakalářských studií mi zbývaly jen dva roky, ale tato perspektiva se teď zhroutila.

Začala jsem brát předepsané antiretrovirové léky a také jsem chodila do poradny pro pacienty s AIDS, ale přesto jsem byla stále v depresi. Modlila jsem se k Bohu, aby mi, dříve než zemřu, ukázal pravé křesťanství. Patřila jsem do jedné letniční církve, ale nikdo z mých spoluvěřících mě nepřišel navštívit. Chtěla jsem poznat pravdu o tom, kam půjdu po smrti.

Jednoho rána začátkem srpna 1999 zaklepaly na mé dveře dvě svědkyně Jehovovy. Ačkoli mi ten den bylo hrozně špatně, byla jsem schopna sednout si s nimi v obývacím pokoji. Tyto dvě ženy se představily a řekly mi, že pomáhají lidem studovat Bibli. Cítila jsem velkou úlevu, že moje modlitby byly konečně vyslyšeny. Byla jsem však tehdy velmi slabá a nedokázala jsem delší dobu číst a soustředit se.

Přesto jsem jim řekla, že chci studovat Bibli, a domluvily jsme se, že opět přijdou. Žel v době, kdy přišly, jsem byla kvůli depresi hospitalizována na psychiatrii. Propustili mě až za tři týdny. Když jsem zjistila, že na mě nezapomněly, spadl mi kámen ze srdce. Vzpomínám si, že jedna z nich se průběžně zajímala o to, jak se mi daří. Po tělesné stránce jsem se trochu zotavila a koncem roku jsem začala studovat Bibli. Nebylo to pro mě snadné, protože můj zdravotní stav nebyl stabilní. Avšak žena, která se mnou studovala, měla pochopení a byla trpělivá.

Velmi na mě zapůsobilo, když jsem z Bible poznávala Jehovu a jeho vlastnosti a když jsem se dozvídala, co to skutečně znamená znát jej a těšit se na věčný život. Konečně jsem také pochopila příčinu lidského utrpení. Moc mě potěšilo, když jsem se dozvěděla, že lidské vlády brzy vystřídá Boží Království. To mě vedlo k tomu, abych ve svém životě udělala zásadní změny.

To je skutečné vyléčení, po jakém jsem toužila. Velkou útěchou pro mě bylo vědomí, že Jehova Bůh mě přes to všechno stále miluje a stará se o mě. Dříve jsem si myslela, že Bůh mě nenávidí a že kvůli tomu jsem tuto nemoc dostala. Dozvěděla jsem se však, že Jehova láskyplně zajistil všem lidem odpuštění hříchů na základě výkupní oběti Ježíše Krista. Nyní tedy již vím, že Bůh o mě pečuje, protože v 1. Petra 5:7 je napsáno: „Na něj uvrhnete všechnu svou úzkost, protože o vás pečuje.“

Denně studuji Bibli a chodím na shromáždění do sálu Království. Velmi se snažím vytvořit si k Jehovovi tak blízký vztah, jak to jen jde. Není to vždy snadné, a proto když se k Jehovovi modlím, svěřuji se mu se všemi svými úzkostmi a prosím ho o sílu a útěchu. Jsem moc ráda, že mi také pomáhají členové sboru.

Se sborem se pravidelně věnuji evangelizační činnosti. Chci v duchovním ohledu pomáhat jiným lidem, zvláště těm, kteří jsou v podobné situaci jako já. V prosinci 2001 jsem byla pokřtěna.

[Obrázek]

Velmi mě potěšilo, když jsem se dozvěděla o Božím Království

[Obrázek na straně 8]

Botswanský tým poradců v otázkách AIDS

[Obrázek na straně 10]

Na rajské zemi se všichni budou těšit dokonalému zdraví