Plot, který má vliv na počasí

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V AUSTRÁLII

KDYSI rozděloval stát Západní Austrálie odshora až dolů. Když byl v roce 1907 dokončen, byl tento 1 830 kilometrů dlouhý plot ze dřeva a drátů nejdelší stavbou svého druhu na světě. Oficiálně se jmenoval „Plot proti králíkům č. 1“.

Už z názvu vyplývá, že původně byl postaven jako opevnění proti pohromě v podobě králíků. Ti v Austrálii koncem 19. století pronikali směrem na západ. Značná část této sto let staré barikády existuje dodnes. V nedávných letech se o ni však vědci začali zajímat ještě z jednoho překvapivého důvodu. Zdá se, že tato uměle vyrobená bariéra nepřímo ovlivňuje charakter místního počasí.

Než se dozvíme, jak je možné, že plot o málo vyšší než jeden metr má takový účinek, poznejme něco z historie tohoto pozoruhodného díla.

Předem prohraný boj

V letech 1901 až 1907 se v rámci boje proti invazi králíků podílelo na stavbě „Plotu proti králíkům č. 1“ více než 400 pracovníků. Podle ministerstva zemědělství v Západní Austrálii „lodě přivezly asi 8 000 tun materiálu, který byl potom po železnici dopraven do skladů, odkud ho velbloudi a koňská či oslí spřežení odvezla na vzdálená staveniště“.

Na obou stranách plotu dělníci odstranili porost v šířce tří metrů. Část pokáceného dřeva byla použita na sloupky v plotě, a tam, kde nebyly stromy, byly umístěny kovové sloupky. Plot nakonec sloužil nejen jako bariéra proti králíkům, ale také jako hrbolatá cesta, která vedla přes kontinent.

Plot byl vlastně jakousi obrovskou sítí, protože králíky navedl do záchytných ohrad, ve kterých zahynuli. Někteří králíci ale části ohrady přelezli. Jak to? Při svém neúnavném cestování na západ vyšplhali po mrtvých tělech jiných králíků, která byla u drátů navršena. Proto byly v určité vzdálenosti od původního plotu postaveny dva další. Tato síť plotů je dlouhá 3 256 kilometrů.

Ukázka lidské trpělivosti

Tuto rozsáhlou bariéru hlídalo několik strážců, k nimž patřil i F. H. Broomhall. Ten ve své knize The Longest Fence in the World (Nejdelší plot na světě) napsal: „Povinností hlídačů ... bylo udržovat plot a přilehlou cestu v dobrém stavu..., ořezávat křoví a stromy po obou stranách plotu do požadované délky, zajišťovat, aby branky umístěné v plotu přibližně každých 20 mil [32 kilometrů] byly v pořádku, a vyprazdňovat pasti [na králíky].“

Tito strážci byli při své práci zcela osamělí. Každý z nich měl na starosti mnoho kilometrů zdánlivě nekonečného plotu a společnost mu dělali jen velbloudi. Někteří hlídači však neměli ani velbloudy, protože se od nich vyžadovalo, aby po hrbolatých cestách podél přidělené části plotu jezdili na kole. Tu část plotu, která se zachovala, dnes strážci hlídají v relativním pohodlí svých automobilů.

Nebyl to úplný neúspěch

Plot sice nezabránil šíření králíků, ale prokázal se jako účinná bariéra proti jinému škůdci — australskému domorodému ptáku emu. V roce 1976 se více než 100 000 těchto nelétavých ptáků vydalo směrem k úrodným polím západně od plotu. Plot zabránil jejich postupu, a přestože 90 000 ptáků muselo být utraceno, většina úrody z toho roku byla zachráněna před katastrofou.

Kvůli této krizi bylo 1 170 kilometrů plotu vyztuženo nebo přesunuto, aby mohl snadno přístupnou zemědělskou půdu v Západní Austrálii chránit před migrujícími emu a potulujícími se smečkami  divokých psů. * Plot se nakonec stal jakousi demarkační čárou. Směrem na východ se nachází drsná divočina centrální oblasti Austrálie a směrem na západ se rozprostírají pole obdělávaná zemědělci.

Plot má překvapivě vliv i na počasí

Právě tento výrazný rozdíl vegetace může vysvětlovat, proč má plot vliv na počasí. Vědecký časopis The Helix uvádí: „Přestože se to zdá neuvěřitelné, na východ od plotu množství dešťových srážek stoupá a na západě klesá.“ Původní vegetace na východě je tedy trvale zásobována vodou z přírodních zdrojů, zatímco farmáři na západě se stále více musí spoléhat na zavlažování. Časopis uvádí jeden možný důvod těchto změn: „Plodiny s mělkými kořeny, které rostou na obdělávaném území, nevypařují tolik vody jako původní vegetace s hlubokými kořeny.“

Tom Lyons, profesor atmosférických věd, mluví o další příčině: „Podle naší teorie se z původní vegetace, která je mnohem tmavší než zemědělská půda, uvolňuje do atmosféry více tepla, čímž vznikají ... turbulence, a ty zase přispívají k tvorbě mraků.“

Plot proti králíkům farmáře ze Západní Austrálie neochránil před pohromou v podobě králíků. Avšak kvůli tomu, že evidentně ovlivňuje počasí, se nám dostalo velmi hodnotného poučení — v zemědělství je vždy zapotřebí plánovat prozíravě.

[Poznámka pod čarou]

[Mapa na straně 14 a 15]

(Úplný, upravený text — viz publikaci)

Plot proti králíkům č.1

[Obrázek na straně 15]

Králíci

[Obrázek na straně 15]

Hlídání plotu začátkem 20. století

[Obrázek na straně 15]

Emu

[Obrázek na straně 15]

„Plot proti králíkům č. 1“ se táhl v délce 1 833 kilometrů a v určitém období byl nejdelším nepřerušeným oplocením na světě. Odděluje divočinu od zemědělské půdy a ovlivňuje počasí

[Podpisky obrázku na straně 15]

Všechny barevné obrázky: Ministerstvo zemědělství, Západní Austrálie; nahoře uprostřed: S laskavým svolením Battye Library, obrázek číslo 003582D