Pozorujeme svět

Lední medvědi na „tenkém ledu“

„Oteplování vážně ohrožuje existenci ledních medvědů,“ píše německý list Nassauische Neue Presse o studii, kterou provedl Světový fond pro ochranu přírody (WWF). Podle tohoto fondu se v důsledku teplejšího počasí zmenšuje plocha arktických ledových ker. Tyto kry jsou přirozeným prostředím a lovištěm ledních medvědů. Odborníci říkají, že průměrná teplota vzduchu v Arktidě „za posledních 100 let stoupla o 5 stupňů [Celsia]“. A co víc, „celková plocha ledových ker se za posledních 20 let zmenšila o 6 procent a předpokládá se, že plocha ledových ker v letním období by se mohla do roku 2050 snížit o 60 procent“. Menší plocha ledových ker a delší období, kdy led rozmrzá, způsobují, že lední medvědi nemohou tolik lovit a doplnit si potřebné zásoby tuku. Nejhůře jsou na tom březí samice a mláďata. V některých oblastech „nepřežije toto stále se prodlužující období rozmrzlého ledu ani polovina medvíďat,“ uvádějí noviny. Mezi další problémy, které se medvědů dotýkají, patří „honba na medvědy, jedovaté chemické látky a ropné znečištění“.

 Blahovičník ruší provoz mobilních telefonů

„V mnoha částech [státu Nový Jižní Wales] je účinnost retranslačních věží pro signály mobilních telefonů často daleko horší než v Evropě a ve Spojených státech,“ píší australské noviny Sydney Morning Herald. Nejvíce patrné je to podél řeky Murray na jihu státu. Tato oblast je v podstatě rovina, ale přesto „se zde běžně stává, že rozhovor je přerušen nebo se spojení vůbec neuskuteční“. Podle této zprávy se zdá, že příčinou je „hustý porost blahovičníků, které lemují řeku Murray“. Ředitel telekomunikační společnosti Roger Bamber „je přesvědčen, že listy blahovičníku kvůli svému tvaru, velikosti a obsahu vody nějakým způsobem absorbují frekvence používané mobilními telefony daleko účinněji než jiné stromy,“ říká Herald.

Krevní transfuze mohou poškodit plíce

„Lidem, kteří dostanou krevní produkty, zvláště produkty, jež obsahují plazmu, hrozí nebezpečí potransfuzního plicního selhání (TRALI),“ píše FDA Consumer, časopis americké Správy pro kontrolu potravin a léčiv. Pokud tento stav není rozpoznán a správně léčen, může mít za následek smrt. „TRALI může nastat tehdy, když protilátky bílých krvinek v dárcovské krvi reagují s bílými krvinkami příjemce, což vyvolá změny v plicní tkáni a do plic se dostane tekutina. K této reakci většinou dochází v případě, že dárcovská krev je od žen, které mají více než dvě děti, a od lidí, kteří dostali několik transfuzí.“ K příznakům „patří horečka, dušnost a pokles krevního tlaku. Na rentgenovém snímku se plíce člověka, který dostal transfuzi, jeví jako úplně bílé.“

Úhyn včel

„Budeme mít za 10 let ještě nějaký med z Francie?“ ptá se francouzský časopis Marianne. Každé jaro se otráví miliony včel, což vedlo k poklesu celonárodní produkce medu z 45 000 tun v roce 1989 na 16 000 tun v roce 2000. Jistý včelař přišel za jediný týden o 450 rojů, což je 22 milionů včel. Mnozí prodejci medu to přičítají zemědělským chemickým látkám, například pesticidům, a to zvláště levnějším a účinnějším produktům dováženým načerno. Pro zvýšení účinku někteří zemědělci dokonce k těmto látkám přidávají vyjetý motorový olej nebo chlorové vápno. Pokud se s tím nic neudělá, „je nebezpečí, že francouzský med bude pouhou legendou,“ píše Marianne.

Děti nemají jasnou představu o smrti

„Co myslíte, když člověk zemře, může znovu ožít?“ Tuto otázku položil profesor Hiroši Nakamura z japonské Women’s University 372 žákům druhého stupně základní školy. Podle tokijských novin Sankei Šimbun jich jedna třetina odpověděla ano a další třetina si nebyla jista. „Tuto představu si děti možná vytvořily na základě počítačových her. Když hrdina zemře, stačí stisknout tlačítko ‚reset‘ a můžete začít znovu,“ píšou noviny. Podle profesora tento průzkum „ukazuje, že mnozí žáci i ve vyšších třídách základní školy nechápou, co vlastně smrt je“. Doporučuje, aby rodiče své děti poučili o smrti tak, že jim ukážou mrtvé domácí mazlíčky nebo je vezmou na návštěvu k umírajícímu příbuznému.

Evropa zbavená obrny

Světová zdravotnická organizace říká, že pro 870 milionů lidí v oblasti Evropy bylo „nejdůležitějším zdravotnickým mezníkem nového tisíciletí“ to, že Evropa byla v červnu 2002 prohlášena za území zbavené obrny. Na území 51 států, které se počítají do Evropy, se „již tři roky nevyskytl žádný místní případ obrny“. Je to výsledek 14letého programu na vymýcení obrny prostřednictvím koordinovaných očkovacích kampaní v těchto zemích. Nemoc se již podařilo vymýtit na americkém kontinentu a v západním Tichomoří. Obrnu způsobuje virus, který napadá nervový systém. Tato nemoc je vysoce infekční a může vést k úplnému ochrnutí, a dokonce ke smrti. V současné době neexistuje žádná léčba, pouze prevence.

Kritický nedostatek vody

„Nedostatek vody postihne do roku 2032 více než polovinu světové populace, a pokud nebudou okamžitě podniknuty nějaké kroky, povede to k závažným zdravotním následkům,“ píše BMJ (dříve British Medical Journal). Zpráva Organizace spojených národů uvádí, že počet lidí, kteří mají čistou vodu, sice „stoupl ze 4,1 miliardy v roce 1990 na 4,9 miliardy v roce 2000, ale 1,1 miliardy lidí v rozvojovém světě stále nemá k dispozici nezávadnou pitnou vodu. A v současné době 2,4 miliardy lidí nemají odpovídající hygienická zařízení.“ To má za následek „čtyři miliardy onemocnění průjmem a 2,2 milionu úmrtí ročně“, nemluvě o utrpení způsobeném střevními parazity, schistozomózou a trachomem.

Náhradní kůže

Kůže je největším orgánem těla a představuje první linii obrany proti infekčním mikroorganismům, dehydrataci a podchlazení. Proto lidem s popáleninami a diabetikům s otevřenými vředy hrozí velké nebezpečí. Jako kožní náhrada se běžně používá kůže z mrtvých lidí, té je však nedostatek. Další nevýhodou je to, že kožními transplantáty se mohou přenášet nemoci a že pacientovo tělo transplantát nepřijme. Noviny The News, které vycházejí v Mexico City, uvádějí, že u pacientů s nehojícími se ranami je jako transplantát úspěšně používán biologický materiál z tenkého střeva prasete. Je zajímavé, že používaná podslizniční vrstva tenkého střeva prasete je velmi podobná lidské kůži a je jí dostatek. Plastický chirurg Jorge Olivares, který tuto náhradní kůži experimentálně používá, tvrdí: „Pacienti, které jsem léčil, nemají téměř žádné jizvy a navíc se jim rány zahojily za několik týdnů. Velkou výhodou je to, že pacienti okamžitě pociťují úlevu od bolesti a od zánětu.“

Čtyři měsíce na moři

Tahitské noviny Les Nouvelles de Tahiti píší, že šestapadesátiletý rybář Tauaea Raioaoa přežil čtyři měsíce, kdy byl vydaný na pospas vodám jižního Pacifiku. Tahiti opustil 15. března 2002 na palubě osmimetrové zelené lodě, která se jmenovala Tehapiti. Nedaleko pobřeží se mu však porouchal motor. Byl unášen oceánem 1 200 kilometrů a nakonec byl nalezen 10. července blízko Aitutaki, jednoho z Cookových ostrovů. Za tu dobu zhubl o více než 20 kilogramů. Tento zkušený a vynalézavý rybář přežil díky tomu, že „se živil syrovými a sušenými rybami a sbíral dešťovou vodu do kbelíku a přenosné chladničky“.