Akanská přísloví — Zrcadlo společenských norem

OD NAŠEHO DOPISOVATELE V GHANĚ

CO JE přísloví? Podle jednoho slovníku to je „lidovou tradicí udržované mravní naučení v ustálené větné podobě“. Nigerijští Jorubové definují přísloví barvitěji — jako „koně, který může člověka rychle donést k odhalení nových myšlenek“.

Význam přísloví neboli příslovečných rčení vystihuje jiné přísloví, které dobře znají ghanští Akanové: „S moudrým člověkem mluvíme v příslovích, ne běžnou řečí.“ To znamená, že moudrý člověk nepotřebuje přednášku, aby pochopil, co je správné. Vhodné přísloví podněcuje mysl, vštěpuje pochopení a může člověka motivovat, aby dělal to, co je správné.

V Ghaně jsou přísloví hojně používána při svatebních obřadech a při pohřbech a prolínají i do lidové hudby. Nepostradatelná jsou také při diplomatických vyjednáváních. Mluvčí nebo vyslanec často používá přísloví velmi dovedně.

Obratné používání přísloví je v akanské společnosti známkou moudrosti. Je zajímavé, že podle Bible král Šalomoun — muž známý svou moudrostí, vzdělaností a diplomatickými schopnostmi — údajně znal tři tisíce přísloví. Biblická přísloví byla inspirována Bohem a všechna jsou pravdivá, na rozdíl od přísloví založených na lidské zkušenosti a porozumění. Ať jsou lidská přísloví jakkoli moudrá, neměli bychom je tedy stavět na stejnou úroveň s Biblí. Podívejme se však na několik akanských přísloví.

Pojetí Boha

Ghanská příslovečná rčení často připouštějí existenci Boha, což se promítá i do mnoha akanských přísloví. Ve filozofii Akanů nejsou žádné ateistické názory. Jedno přísloví například říká: „Dítěti nikdo nemusí ukazovat Boha.“ Boží existence je naprosto zřejmá i dítěti. Toto přísloví je často používáno, když se mluví o něčem, co je tak jasné, že i dítě to chápe automaticky, bez velkého vysvětlování.

Další akanské přísloví zní: „I když od Boha utíkáš, je stále nad tebou.“ Jestliže se někdo pokouší přehlížet Boha, je to tedy jenom sebeklam. Podobnou myšlenku vyjadřuje i Bible, když říká, že Boží oči „jsou na každém místě a dávají pozor na lidi špatné i dobré“. (Přísloví 15:3) Každý z nás se tedy bude Všemohoucímu zodpovídat.

Vyjádření společenských norem a hodnot

Podobně jako v jiných kulturách jsou i akanská přísloví pokladnicí společenských norem a hodnot. Sílu mluveného slova například dobře vyjadřuje tato ukázka: „Uklouznutí jazyka je horší než uklouznutí nohy.“ Neukázněný jazyk může skutečně způsobit velkou škodu a může mít za následek dokonce i něčí smrt. (Přísloví 18:21)

Avšak jazyk, který je držen na uzdě, může působit pokoj, jak to dokládá následující pořekadlo: „V přítomnosti jazyka se zuby nedohadují.“ Jedná se o to, že mezi znesvářenými stranami — například mezi mužem a jeho manželkou — lze záležitost přátelsky urovnat pomocí klidného rozhovoru. I když se to nepodaří, může obratné používání jazyka při usmiřování zabránit tomu, aby konflikt pokračoval.

 Praktická moudrost

Mnoho příslovečných rčení, která zdůrazňují praktickou moudrost, jasně vyjadřují hodnotu rozlišovací schopnosti a předvídavosti. Impulzivní, zbrklý člověk, který nedomýšlí důsledky svého jednání, by se mohl řídit radou tohoto rčení: „Nejdřív si najdi cestu k úniku, a pak můžeš dráždit kobru.“

Rodič, který u svého dítěte pozoruje nějaké špatné rysy, by se možná chtěl řídit tímto příslovím: „Když vidíš, že rostoucí stonek by ti mohl vypíchnout oko, nepřiostříš jej, ale vytrhneš ho.“ Ano, každý špatný rys by měl být odstraněn, neboli v zárodku vyštípnut, dříve než způsobí skutečné problémy.

Narážky na místní a kulturní zvyky

K pochopení významu některých přísloví je někdy třeba poznat místní kulturu. Akanové například pokládají za nezdvořilé, když ve společnosti jiných lidí, a to zvláště starších, někdo gestikuluje levou rukou. Na tuto společenskou zásadu naráží přísloví: „Nepoužívej levou ruku k tomu, abys ukázal, kde ses narodil.“ Jinými slovy, člověk by si měl vážit toho, co má, včetně svého původu.

Jedno přísloví, které se nepřímo zmiňuje o tradičním způsobu stolování v typické akanské domácnosti, říká: „Dítě, které se naučí mýt si ruce, bude jíst s dospělými.“ Při jídle jsou totiž členové domácnosti seskupeni podle věku. Avšak dítě, které má dobré návyky, zejména pokud jde o tělesnou čistotu a společenské chování, se bude smět u stolu posadit ke svému otci a k dalším dospělým lidem. Přísloví zdůrazňuje, že úctu člověk nezíská na základě věku, ale spíše svým chováním.

Zamýšlíte vstoupit do manželství? Uvažujte tedy o tomto akanském přísloví: „Manželství není jako palmové víno, které lze nejdřív ochutnat.“ Prodavači palmového vína, zkvašeného nápoje získaného z palmy, obvykle potenciálnímu zákazníkovi umožní, aby víno ochutnal dříve, než se rozhodne, zda si je koupí a v jakém množství. Manželství však nelze takovým způsobem vyzkoušet. Přísloví zdůrazňuje to, že manželský svazek je trvalý a manželství na zkoušku je nepřijatelné.

Střízlivé hodnocení věcí

Velké množství příslovečných rčení, k nimž v minulosti Akanové došli, obsahuje pronikavé postřehy ze života lidí a zvířat. Na základě pozorného sledování kvočny a kuřat například vzniklo toto přísloví: „Kuře, které se drží své matky, dostane stehýnko z luční kobylky.“ Co to znamená? Pokud se člověk izoluje, snadno se na něj při rozdělování dobrých věcí zapomene.

Každý, kdo viděl mrtvou žábu, určitě pochopí pravdivost tohoto rčení: „Celá délka žáby je vidět až po její smrti.“ Toto přísloví je často citováno tehdy, když je někdo nedoceněn. Pro člověka v takové situaci může být útěchou to, že až teprve v jeho nepřítomnosti mohou druzí docenit jeho dobré vlastnosti.

Přísloví ve zkratce

Akanská přísloví se sice předávala z generace na generaci ústně, ale mnohá z nich se dochovala také v podobě symbolů. Tento druh umění je patrný v dřevěných řezbách, na ozdobných holích, zlatých závažích, tradičních látkách a také v moderních textilních vzorech. Návštěvníci ghanských uměleckých galerií mohou vidět vyobrazení muže lezoucího na strom, jemuž  druhý muž podává pomocnou ruku. Je tím zobrazeno přísloví: „Pokud šplháš na dobrý strom, možná ti někdo pomůže.“ Základní myšlenka je jasná — pokud člověk usiluje o hodnotné cíle, někdo ho možná podpoří.

Zvláště vhodnou příležitostí k uplatnění této formy umění, kterou jeden pisatel označil jako „textilní řečnictví“, jsou pohřby. Truchlivá atmosféra těchto událostí podněcuje lidi k tomu, aby uvažovali o životě. Proto vzory na smutečních šatech obsahují sdělení s filozofickým podtextem. Například látka, na které je vyobrazen žebřík nebo schody, připomíná přísloví: „Žebřík smrti člověk nepřeleze.“ * To všem přítomným připomíná, že mají mít pokorný postoj a nežít tak, jako by se jich osobně smrt netýkala. (Kazatel 7:2)

V akanské společnosti umí vyslanci nebo mluvčí místních náčelníků nejen obratně používat přísloví, ale na znamení svého úřadu také nosí hůl s motivy znázorňujícími uznávané hodnoty jejich kmene. Například pták nesoucí v drápech hlavu hada je zkratka přísloví, které říká: „Když se zmocníš hlavy hada, zbytek je jen pouhý provaz.“ Co se tím myslí? Neotálejte s řešením problémů.

Etiketa přísloví

Při výběru přísloví, podobně jako v případě znázornění, je důležité, co chceme dokázat a komu. Nevhodné uplatnění přísloví by mohlo účinek našeho dokazování zmařit. A vzhledem k tomu, že v některých kulturách je používání přísloví důležitou složkou komunikační etikety, může každé nesprávné použití negativně ovlivnit názor lidí na řečníka.

V Ghaně je na starší muže ve společnosti pohlíženo jako na tvůrce a opatrovníky přísloví. Příslovečné rčení je tedy často uváděno touto frází: „Naši starší muži říkají...“ A v situacích, kdy někdo mluví k mnohem starším lidem, je zdvořilé uvést přísloví takto: „Vy, starší muži, říkáváte...“ Z úcty k nim nechce mladý mluvčí vypadat, jako by starší muže poučoval o moudrosti obsažené v příslovích.

Několik cenných postřehů

Přísloví mohou danému tvrzení předcházet nebo následovat po něm. Také mohou být do argumentace chytře vetkána, takže člověk musí danou problematiku dobře chápat, aby poznal, kdy je o nich zmínka. Například o pokorném a pokojném člověku může Akan říci: „Pokud by to záviselo jen na tom a tom člověku, nepadl by v této vsi jediný výstřel.“ To připomíná přísloví: „Kdyby to záviselo jen na hlemýždích a želvách, nepadl by v křoví jediný výstřel.“ Oba živočichové působí mírně, nenápadně a nemají tendenci útočit. Lidé, kteří takové vlastnosti mají, působí pokoj.

Pokud byste na Akanovi chtěli, aby odříkal řadu přísloví, možná byste se museli spokojit jen s jedním: „Tam kde není spánek, nejsou žádné sny.“ Jinými slovy, člověk může používat přísloví pouze tehdy, když jsou k tomu vhodné okolnosti, stejně jako se sny zdají jen tehdy, když člověk spí. Závisí tedy na situaci, zda je přísloví použito.

[Poznámka pod čarou]