Přejít k článku

Přejít na obsah

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Pozorujeme svět

Zastrašování textovými zprávami

„Každý čtvrtý dospívající byl někdy terčem zastrašování prostřednictvím počítače nebo mobilního telefonu,“ píší londýnské noviny The Guardian. Britská charitativní organizace National Children’s Home (NCH) ve své zprávě uvádí, že 16 procent mladých lidí ve věku od 11 do 19 let „obdrželo výhružné textové zprávy na mobilní telefon“ a dalších 11 procent bylo zastrašováno prostřednictvím e-mailu nebo chatových diskusních skupin na internetu. Děti to „buď nikomu neřeknou a mlčky se trápí, nebo se svěří někomu, kdo sám neví, jak tento problém účinně řešit“. NCH mladým lidem doporučuje, aby zastrašování nepřecházeli, ale aby o tom, co se děje, informovali odpovědného, důvěryhodného člověka, aby byli velmi opatrní na to, komu dají číslo telefonu a e-mailovou adresu, a aby v případě nutnosti tyto údaje změnili. NCH dále radí, abyste si u „zprávy, která vás rozruší, zaznamenali čas a datum a oznámili to policii,“ píše The Guardian.

Rostliny „mluví“

Výzkumníci Institutu pro aplikovanou fyziku při Univerzitě v Bonnu vyvinuli laserový mikrofon, jehož pomocí lze „naslouchat“ rostlinám. Tento mikrofon dokáže zachytit zvukové vlny, které vznikají tím, že rostliny ve stresu uvolňují etylen. Vědec dr. Frank Kühnemann z bonnské univerzity říká: „Čím více je rostlina ve stresu, tím silnější signál mikrofon zaznamená.“ V jednom případě přístroj ukazoval, že zdánlivě zdravá okurka „doslova křičí. Bližší zkoumání ukázalo, že na okurce začínala růst plíseň, ačkoli příznaky ještě nebyly viditelné.“ Trvá totiž osm až devět dní, než plíseň vytvoří viditelné skvrny, a teprve pak mohou problém zjistit pěstitelé. „Díky odposlouchávání rostlin by mělo být možné vyvinout systém včasného varování před nemocemi a škůdci. Mohlo by být také užitečné znát míru stresu ovoce a zeleniny při skladování a dopravě,“ píše londýnský list The Times.

Nikotin a SIDS

Francouzský deník Le Figaro píše, že francouzští a švédští vědci možná objevili, proč kouření zvyšuje nebezpečí syndromu náhlého úmrtí kojence (SIDS). Studie na zvířatech ukázaly, že nikotin může narušit dýchací reflexy ve spánku. „Nedostatek kyslíku (hypoxémie), k němuž dochází samovolně během krátkých zástav dechu (apnoe), zpravidla aktivuje oběhový i dýchací systém a dítě se probudí. Je-li však tento ochranný reflex narušen, apnoe a hypoxémie se prohloubí a mohou vést k selhání dýchacího systému,“ píše se ve zprávě. Výzkumníci se domnívají, že tento ochranný reflex může být narušen, když je matka kuřačka a dítě je tedy ještě před narozením v dlouhodobém kontaktu s nikotinem. To může mít za následek, že „reflexní reakce dýchacího systému a probuzení, k nimž v případě apnoe dochází, nejsou tak účinné, a tím pádem se riziko náhlého úmrtí kojence zvyšuje“. Le Figaro píše, že SIDS „je ve Francii stále hlavní příčinou úmrtí kojenců v prvním roce života“.

Erotika má zelenou

Prostřednictvím módy, reklamy, sdělovacích prostředků a showbyznysu „současná pop kultura agresivně využívá erotiku,“ píše polský týdeník Polityka. Módní návrháři tvrdí, že „móda podněcuje smyslnost a smyslnost podněcuje módu“. Základní myšlenkou je: „Čím více jste odhaleni, tím rychleji si vás lidé všimnou.“ Dr. Ewa Szczęsna, která se na Varšavské univerzitě zabývá kulturní sémiotikou (znaky a symboly), říká, že použije-li se erotika v reklamě, „lidé si reklamu snáze zapamatují“, což podporuje prodej. „Měřítka toho, co se považuje za eroticky vzrušující, se značně posunula,“ dodává. Podle týdeníku Polityka jsou reklamní agentury kvůli zisku ochotny překročit jakékoli hranice.

V Indii roste obliba médií

Průzkum provedený National Readership Studies Council zjistil, že během tří let v období od roku 1999 do roku 2002 vzrostl v Indii počet čtenářů novin ze 131 milionů na 155 milionů. Sečte-li se počet čtenářů novin, časopisů a jiných periodik, činí to celkem 180 milionů. Indie má však více než jednu miliardu obyvatel, přičemž více než 65 procent jich je gramotných, takže čtenářů by mohlo být ještě daleko více. Televizních diváků je 383,6 milionu a rozhlas poslouchá 680,6 milionu lidí. Něco málo přes 6 milionů lidí má nyní přístup k internetu, ve srovnání s 1,4 milionu v roce 1999. Asi polovina domácností, které jsou v Indii vybaveny televizí, využívá kabelového nebo satelitního vysílání, což je vzrůst o 31 procent za tři roky.

Únosů přibývá

„Před patnácti lety [v Mexiku] únosy prakticky neexistovaly,“ píší noviny The News, které vycházejí v Mexico City. „V 80. letech minulého století však začala zločinnost narůstat, a v letech 1994 a 1995, kdy byla v Mexiku hluboká ekonomická krize, došlo ve společnosti k zásadním změnám. Únosy a zločinnost vůbec jsou od té doby na vzestupu.“ Vypadá to, že před únosci není bezpečný nikdo. „Výkupné za dívky činí 500 dolarů. Jedna dvanáctiletá dívka z města Tijuana byla unesena vysokoškolskými studenty, kteří potřebovali peníze pro školu, a někteří lidé dokonce fingovali vlastní únos, aby od svých rodin nebo firem získali finanční prostředky,“ píší The News. „[Únosy] se staly nedílnou součástí života. V Mexiku bývá výkupné placeno rychle a policie se o tom dozví jen málokdy.“ Oběti únosů, odborníci na bezpečnost i soudní spisy uvádějí, že „na únosech se nezřídka podílí dokonce i policie. Protože právní systém je slabý a zkorumpovaný, tito policisté často nejsou dopadeni.“

Jazykové dovednosti se zhoršují

„Na základních školách [od 7 do 12 let], středních školách [od 13 do 15 let] a vyšších školách [od 16 do 18 let] asi 20 procent žáků zřídkakdy čte knihy pro zábavu. Asi 80 procent učitelů na středních a vyšších školách se domnívá, že úroveň japonštiny se u žáků zhoršuje,“ píše japonský deník The Yomiuri Shimbun. Výzkumní pracovníci Národního institutu pro výzkum vyučovacích metod provedli studii, která zahrnovala „2 120 studentů od čtvrtého ročníku základní školy do druhého ročníku vyšší školy a 259 učitelů na základních, středních a vyšších školách,“ uvádí zpráva. Vědci zjistili, že když „[žáci] méně čtou, pak hůře rozumí čtené látce, mají menší slovní zásobu a horší písemný projev“. Mnoho učitelů při průzkumu uvedlo, že tento trend je způsoben tím, že méně čtou dospělí, včetně učitelů, s nimiž se žáci stýkají. Také „upozornili na nepříznivý vliv videoher“.

Znečištění ovzduší působí více úmrtí než dopravní nehody

„Světová zdravotnická organizace uvádí, že ročně umírají 3 miliony lidí na následky znečištění ovzduší. Je to třikrát více než kolik jich každoročně zemře při automobilových nehodách,“ píše se ve zprávě ústavu Earth Policy Institute. Vlády se sice usilovně snaží, aby snížily počet obětí dopravních nehod, „ale věnují mnohem méně pozornosti úmrtím, která jsou způsobena už jenom tím, že lidé auta používají. Smrt způsobená onemocněním oběhového a dýchacího systému v důsledku vdechování znečištěného vzduchu není možná tak dramatická jako dopravní nehoda doprovázená sirénou a světelnými majáky, není však o nic méně skutečná,“ říká zpráva. „Některé škodlivé látky v ovzduší, například oxid uhelnatý, ozón, oxid siřičitý, oxidy dusíku a drobné částečky“, totiž vznikají spalováním fosilních paliv, jako je uhlí a benzín.