Proč se tyto choroby vracejí?

PŘEHRÁT V JAZYCE

Proč se tyto choroby vracejí?

PŘED asi 40 lety se lidé domnívali, že klasické nemoci přenášené hmyzem, jako je malárie, žlutá zimnice a horečka dengue, jsou ve velké části světa téměř vymýceny. Potom se ale stalo cosi nečekaného — tyto nemoci se začaly znovu objevovat.

Proč? Jedním důvodem je to, že některé druhy hmyzu a přenášených mikrobů si vytvořily rezistenci na insekticidy i na léky používané k potlačení nemocí. K tomuto přirozenému procesu adaptace přispělo nejen nadměrné používání insekticidů, ale také nesprávné užívání léků. „Když lidé v chudých rodinách dostanou lék, velmi často si jej vezmou jenom tolik, aby zmírnili příznaky nemoci, a zbytek si nechají napříště,“ píše se v knize Mosquito (Komár). Při takové nedostatečné léčbě mohou přežít v těle člověka silnější mikroby, a tak vznikne nová generace mikroorganismů, která je na léky rezistentní.

Klimatické změny

Důležitým faktorem, který přispívá k návratu nemocí přenášených hmyzem, jsou změny — v přírodě i ve společnosti. Vhodným příkladem je globální změna podnebí. Podle některých vědců povede globální oteplování k tomu, že nemoci přenášené hmyzem se rozšíří do míst, kde je nyní podnebí chladnější. Existují doklady o tom, že k tomu již v některých případech dochází. Doktor Paul R. Epstein z Centra pro zdraví a globální životní prostředí při Harvardově lékařské fakultě uvádí: „Jak hmyz, tak i nemoci, které hmyz přenáší (včetně malárie a horečky dengue), se již v Africe, Asii a Latinské Americe vyskytují i ve vyšších nadmořských výškách.“ V Kostarice se horečka dengue rozšířila přes hory, díky nimž byla dříve omezena jen na pobřeží Tichého oceánu, to znamená, že dengue se nyní objevuje na celém území tohoto státu.

Teplé počasí však může mít ještě další důsledky. V některých oblastech se například řeky změnily v bažiny a jinde po prudkých lijácích a záplavách zůstaly tůňky se stojatou vodou. V obou případech tak vznikla ideální místa pro množení komárů. Teplejším počasím se nejen zkracuje jejich rozmnožovací cyklus, čímž se množení komárů urychluje, ale také se prodlužuje období, kdy se komáři vyskytují. A navíc jsou aktivnější. Teplota stoupá dokonce i v útrobách komára, což urychluje reprodukci mikrobů, a zvyšuje se pravděpodobnost, že k přenosu infekce bude stačit jedno bodnutí. A jsou ještě další důvody ke znepokojení.

Příklad přenosu nemoci

K šíření nemocí přenášených hmyzem mohou přispívat také změny v lidské společnosti. Abychom pochopili jak, podívejme se blíže na úlohu hmyzu. V mnoha případech je hmyz pouze jedním z řady článků. Hostitel, například zvíře nebo pták, může mít mikroorganismy ve svém krevním oběhu anebo má infikovaný hmyz na těle. Pokud to přežije, může se stát nositelem nemoci.

Vezměme si například lymeskou nemoc, která byla poprvé zjištěna v roce 1975 ve městě Lyme v americkém státě Connecticut. Bakterie vyvolávající lymeskou nemoc se do Severní Ameriky dostaly asi před sto lety spolu s krysami nebo dobytkem, a to na lodích plujících z Evropy. Pokud se drobné klíště Ixodes napije krve infikovaných zvířat, zůstane mu bakterie v útrobách po celý život. A když potom kousne zvíře nebo člověka, může mikroorganismy přenést do jeho krevního oběhu.

Na severovýchodě Spojených států se lymeská nemoc vyskytuje endemicky — to znamená, že na tomto místě se objevuje již dlouhou dobu. Hlavním rezervoárem bakterií jsou v tomto místě křečíci druhu Peromyscus leucopus. Jsou také hostiteli klíšťat, zvláště pak v jejich vývojových stadiích. Dospělá klíšťata naproti tomu dávají přednost vysoké zvěři — je pro ně potravou a také se na ní páří. Když se dospělá samice klíštěte nacucá krve, spadne na zem, aby zde nakladla vajíčka. Z těch záhy vzniknou larvy, a celý cyklus se opakuje.

Změna okolností

Choroboplodné zárodky mohou na zvířatech a hmyzu parazitovat mnoho let, aniž by vyvolávaly nemoci u lidí. Změnou okolností se však z endemické nemoci může stát epidemie — v určité době se vyskytne hromadně. Co se v případě lymeské nemoci změnilo?

Kontakt člověka s klíšťaty, která žila na vysoké zvěři, dříve udržovali v určitých mezích dravci, kteří populaci vysoké zvěře regulovali. Když první osadníci z Evropy vykáceli lesy, aby získali zemědělskou půdu, počet této zvěře značně klesl, a dravci odešli jinam. V polovině 19. století však mnoho farem zpustlo, protože zemědělství se přesunulo do západních částí Spojených států, a krajina se začala opět zalesňovat. Vysoká zvěř se vrátila, ale neměla zde už přirozené nepřátele. Tudíž se přemnožila, a s ní i klíšťata.

Po nějaké době se objevila bakterie vyvolávající lymeskou nemoc a usídlila se na svých hostitelích. Trvalo ale celá desetiletí, než se stala hrozbou pro člověka. Když se začala stavět předměstí u okraje lesů, ocitlo se v teritoriu klíšťat mnoho dětí i dospělých. Tehdy začalo případů lymeské nemoci přibývat.

Nemoci a náš nestabilní svět

Uvedený scénář představuje pouze jeden z mnoha způsobů vzniku a šíření nemocí. Zároveň ukazuje, jak lidské jednání přispívá k tomu, že některé choroby se znovu objevují. „Návrat nemocí souvisí téměř ve všech případech s lidskými zásahy,“ píše ochránce životního prostředí Eugene Linden ve své knize The Future in Plain Sight (Střízlivý pohled na budoucnost). Uvádíme několik dalších příkladů. V důsledku rostoucí rychlosti a popularity moderního cestování se choroboplodné zárodky i jejich nositelé mohou rozšířit po celém světě. Narušením přirozeného prostředí malých i velkých živočichů je ohrožena biodiverzita. „Znečištění proniká do vzduchu i do vody a oslabuje imunitní systém jak lidí, tak zvířat,“ říká Linden a cituje výrok dr. Epsteina: „Lidskými zásahy do životního prostředí byl v podstatě oslaben imunitní systém naší planety, čímž vznikají podmínky výhodné pro mikroby.“

Politická nestabilita vede k válkám, jež poškozují ekosystémy a ničí infrastrukturu, která zajišťuje zdravotní péči a distribuci potravin. Časopis Biobulletin amerického Přírodovědeckého muzea navíc uvádí: „Uprchlíci, kteří jsou podvyživeni a slabí, musí často žít v přeplněných táborech, kde jsou nehygienické podmínky a kde jsou tito lidé vystaveni celé řadě infekcí.“

Hospodářská nestabilita nutí lidi k tomu, aby se stěhovali do zahraničí nebo v rámci své země, a to především do přelidněných městských oblastí. „Choroboplodným zárodkům se daří na místech, která jsou hustě obydlena,“ vysvětluje Biobulletin. Městská populace prudce roste, a tak „nezbytná opatření pro zdraví veřejnosti, jako je například základní vzdělání, výživa a očkovací programy, často pokulhávají“. Přelidnění také klade mimořádné nároky na dodávku vody, kanalizaci a odvoz odpadu, takže je těžké zajistit hygienické podmínky pro obce i jednotlivce. Navíc se tím vytváří vhodné prostředí pro množení hmyzu a jiných přenašečů nemocí. Situace však není zcela beznadějná, jak ukáže následující článek.

[Praporek na straně 11]

„Návrat nemocí souvisí téměř ve všech případech s lidskými zásahy“

[Rámeček a obrázek na straně 7]

Západonilský virus se objevil v USA

Západonilský virus, který na člověka přenášejí hlavně komáři, byl poprvé izolován v roce 1937 v Ugandě a později prokázán na Středním východě, v Asii, Oceánii a Evropě. Na západní polokouli byl poprvé zjištěn v roce 1999. Od té doby bylo jen ve Spojených státech zaznamenáno více než 3 000 případů nákazy a 200 lidí zemřelo.

Většina infikovaných lidí si nákazy není vědoma, někteří však mají příznaky podobné chřipce. A u malého procenta lidí se rozvine závažné onemocnění spojené se zánětem mozku a míšních plen. Proti tomuto viru dosud neexistuje žádné očkování ani specifická léčba. Americká Střediska pro sledování a prevenci nemocí upozorňují, že k přenosu západonilského viru by mohlo dojít i prostřednictvím transplantace orgánů a transfuzí krve od infikovaného dárce. V roce 2002 agentura Reuters uvedla: „V současné době neexistuje žádný způsob, jak západonilský virus v krvi zjistit.“

[Podpisek]

CDC/James D. Gathany

[Rámeček a obrázek na straně 8 a 9]

Jak se můžete chránit? Několik podnětů, co dělat a co nedělat

Redaktoři našeho časopisu se na celém světě dotazovali obyvatel zamořených oblastí, co dělat, aby člověk neonemocněl. Některé podněty mohou být užitečné i pro vás.

První obranná linie — čistota

▪ Udržujte čistotu v domácnosti

„Potraviny uchovávejte v uzavřených nádobách. Uvařené jídlo mějte přikryté až do doby, kdy jej podáváte. Ihned ukliďte jídlo, které jste rozlili nebo rozsypali. Nenechávejte špinavé nádobí přes noc ani nenechávejte do druhého dne kuchyňský odpad venku za dveřmi. Odpadky přikryjte nebo je zakopejte, protože hmyz a hlodavci hledají v noci potravu. Udržovat domácnost čistou a bez hmyzu vám také usnadní tenká vrstva betonu na hliněné podlaze.“ (Afrika)

„Ovoce a všechno, na co jde hmyz, skladujte mimo dům. Nepřipusťte, aby domácí zvířata — kozy, prasata a kuřata — měla přístup do domu. Zakrývejte venkovní záchod. Zvířecí výkaly ihned zakopejte nebo je posypte vápnem, aby na ně nesedaly mouchy. I v případě, že to vaši sousedé nedělají, můžete tím zajistit, že hmyzu nebude příliš mnoho, a dáte sousedům dobrý příklad.“ (Jižní Amerika)

[Obrázek]

Nechávat jídlo nebo odpadky nezakryté je jako pozvat hmyz, aby s vámi pojedl

▪ Osobní hygiena

„Mýdlo není drahé, a proto si často myjte ruce a perte oblečení, obzvláště pokud jste byli v kontaktu s lidmi nebo se zvířaty. Nedotýkejte se mrtvých zvířat. Nesahejte si na ústa, nos a oči. Oblečení si perte pravidelně, a to i když se zdá, že je ještě čisté. Vzhledem k tomu, že některé vůně lákají hmyz, nepoužívejte mýdlo a jiné hygienické výrobky, které jsou parfémované.“ (Afrika)

Preventivní opatření

▪ Odstraňte místa, kde se množí komáři

Zakryjte vodní nádrže a necky. Zbavte se všech otevřených nádob, do kterých se sbírá voda. Nenechávejte květináče stát ve vodě. Komáři se mohou pomnožit v jakékoli kaluži, která vznikla před více než čtyřmi dny. (Jihovýchodní Asie)

▪ Omezte kontakt s hmyzem na minimum

Vyhýbejte se místům, kde se hmyz obvykle vyskytuje, a nechoďte ven v době, kdy je aktivní. Slunce zapadá v tropech brzy, takže řada každodenních činností probíhá za tmy, kdy jsou mnohé druhy hmyzu aktivnější. Pokud v oblastech, kde jsou nemoci přenášené hmyzem časté, sedíte nebo spíte venku, riziko onemocnění se zvyšuje. (Afrika)

[Obrázek]

Spát venku tam, kde jsou komáři, je jako pozvat si je, aby si na vás pochutnali

Noste oblečení, které co nejvíce zakrývá tělo, a to zvláště, když jdete do lesa. Nastříkejte si na šaty a na kůži repelent proti hmyzu a postupujte při tom podle návodu. Když strávíte nějaký čas venku, prohlédněte sebe i děti, zda nemáte klíšťata. Snažte se, aby vaši domácí mazlíčci byli zdraví a neměli žádné parazity. (Severní Amerika)

Omezte kontakt se zemědělskými zvířaty na minimum, protože hmyz z nich může přenášet nemoci na lidi. (Střední Asie)

Používejte pro všechny členy rodiny moskytiéry — nejlépe takové, které jsou napuštěné insekticidy. Dejte si do oken sítě a udržujte je v dobrém stavu. Utěsněte otvory pod převisy střechy, kudy se hmyz může dostat do domu. Tato preventivní opatření něco stojí, ale hospitalizace dítěte nebo těžká nemoc živitele rodiny by přišla dráž. (Afrika)

[Obrázek]

Moskytiéry napuštěné insekticidy jsou levnější než účty za léky a hospitalizaci

Zjistěte, kde všude by se hmyz mohl ve vaší domácnosti ukrývat. Omítněte zdi a stropy, případně zasádrujte všechny praskliny a díry. Pokryjte spodní stranu doškové střechy tkaninou, která je pro hmyz neprostupná. Odstraňte nepořádek, například hromady papíru a textilií, a také skupinky obrazů pověšených na stěnách, protože mohou hmyzu sloužit jako úkryt. (Jižní Amerika)

Někteří lidé pokládají hmyz a hlodavce za normální součást domácnosti. Tak to ale rozhodně není. Nepusťte je dovnitř. Používejte insekticidy a repelenty proti hmyzu, ale pouze podle návodu. Používejte také mucholapky a plácačky na mouchy. Buďte vynalézaví. Jedna žena si například ušila z látky jakousi rouru, kterou naplnila pískem, a utěsnila tím škvíru pod dveřmi, takže se hmyz nemohl dostat dovnitř. (Afrika)

[Obrázek]

Hmyz by neměl být součástí domácnosti. Zbavte se jej

▪ Prevence

Udržujte si dobrou odolnost tím, že budete jíst zdravou stravu, odpočívat a mít dostatek pohybu. Omezte stres. (Afrika)

Když cestujete do zahraničí: Zjistěte si dopředu nejnovější informace o tom, jaké nemoci by vám mohly hrozit. Tyto údaje najdete na webových stránkách ministerstva zdravotnictví nebo zdravotnických zařízení. Před odjezdem je dobré učinit preventivní opatření podle toho, do jaké oblasti jedete.

Když se necítíte dobře

▪ Ihned vyhledejte lékařskou pomoc

Většinu nemocí je snazší léčit v počátečních stadiích.

▪ Dejte si pozor na chybnou diagnózu

Pokud jste byli v tropech, obraťte se na lékaře, který je obeznámen s parazitárními a tropickými nemocemi. Popište mu všechny příznaky a řekněte mu, které země jste navštívili, a to i v minulosti. Antibiotika užívejte pouze v případě nutnosti. Pokud je začnete brát, tak léčbu dokončete.

[Obrázek]

Nemoci přenášené hmyzem mohou mít podobné příznaky jako jiné choroby. Řekněte lékaři, které země jste navštívili

[Podpisek]

[Rámeček a obrázek na straně 10]

Může hmyz přenášet HIV?

Po více než deseti letech zkoumání nenašli entomologové ani výzkumníci na poli medicíny žádné doklady o tom, že komáři či jiný hmyz přenášejí HIV způsobující AIDS.

Co se týče například komárů, jejich kusadla nefungují jako stříkačka, pomocí které je možné odebranou krev zase vstříknout. Komáři totiž nasávají krev jedním otvorem, kdežto sliny uvolňují z jiného otvoru. Podle Thomase Damasse, který je specialistou na HIV v zambijském oblastním týmu zdravotníků v Mongu, se potom krev i virus rozloží v zažívacím systému komára. Ve výkalech komárů totiž nebyl HIV nalezen. Na rozdíl od parazitů malárie se HIV do slinných žláz komára nedostane.

K tomu, aby člověk byl infikován HIV, musí do jeho těla proniknout velké množství virů. I když se stane, že komár je při sání vyrušen a odletí přímo k další oběti, množství krve v jeho ústním otvoru je příliš malé na to, aby někoho nakazil. K HIV infekci podle odborníků nepovede ani to, když komára plného HIV pozitivní krve rozmáčknete na otevřené ráně.

[Podpisek]

CDC/James D. Gathany

[Obrázky na straně 7]

Klíště (zvětšenina) žijící na vysoké zvěři přenáší lymeskou nemoc na lidi

Zleva doprava: Dospělá samička, dospělý sameček a nymfa (skutečná velikost)

[Podpisek]

Všechna klíšťata: CDC

[Obrázky na straně 10 a 11]

K šíření nemocí přenášených hmyzem přispívají záplavy, nehygienické podmínky a stěhování lidí

[Podpisek]

FOTO UNACIONES (od U.S. Army)

PROBUĎTE SE!